„Nic tak tajemného jsem ještě neviděl…
Podzim dvou tváří –
jedné jasné a přímé
a druhé plné záhuby.“
– Filip Topol
Jak dlouho už jsi v projektu a co ti za tu dobu dal, nebo vzal?
Do projektu jsem se zapojila na konci roku 2017. Rozhodně mi vzal iluze. Měla jsem vždy myšlenku, že se vydávají kvalitní knihy a autoři mají soudnost a sebekritiku. Dostaly se mi do ruky skvělé tituly, které bych jinak určitě neobjevila, ale bohužel taky spoustu zbytečně vydaného balastu, jenž měl zůstat v tom nejhlubším sklepě. Obzvlášť v současnosti velmi oblíbené vydávání samonákladem jde dost často ruku v ruce s mizernou kvalitou. Čest výjimkám. Mám tendence dávat novým spisovatelům šanci, a pak si sypu popel na hlavu, s jakým škvárem jsem zbytečně ztrácela čas.
Jak vnímáš své působení v projektu jako redaktorka? Líbí se ti v redakci?
Působení v projektu beru jako jednu ze svých volnočasových aktivit. V redakci se mi líbí a nehodlám to měnit. Já nikdy neodstoupím!
Jak to vlastně v projektové redakci probíhá? Jak to vidíš ze svého pohledu?
Záleží, v jaký den byste se do redakce podívali. Častokrát jsou to hlubokomyslné dialogy o literatuře, naopak jindy je to spíš drbárna, kdy řešíme, který – cenzura.
Kdybys měla své působení v projektu vystihnout nějakým knižním názvem, který bys vybrala?
Hledání ztraceného času.
Jak ty osobně vnímáš českou literární scénu?
Záleží, jaký žánr preferujete, ale obecně lze říci, že se dají najít kvalitní kousky, pokud vybíráte u těch správných nakladatelů. Není výjimkou, že titul poškodí špatná redakční práce. Osobně bych omezila kvantitu nad kvalitou, ale to se netýká jen české literární scény.
Dáváš přednost české, nebo zahraniční literatuře?
Literaturu nepreferuji dle původu autora. Zahraniční literatura nabízí mnohem víc možností, takže ve finále ji přečtu více, ale nemyslím si, že bych ji cíleně upřednostňovala. Velmi mě baví klasika 19. století a počátku 20. století.
Máš nějaké oblíbené české klasiky?
České klasiky mám ráda hlavně v žánru poezie, ale důsledně jsem četla i ostatní doporučenou literaturu. Rozhodně kvalitní je Máchův Máj, Nezvalova Manon Lescaut či Český snář od Ludvíka Vaculíka.
Jací jsou obecně tví oblíbení čeští spisovatelé?
Pokud o spisovateli napíši, že je můj oblíbený, většinou od něj mám přečteny více než tři knihy, proto převažuje hlavně poezie. Karel Kryl, Filip Topol, Vítězslav Nezval, Václav Hrabě, Jan Zahradníček. Z prózy mě bavily tituly Dneska už se tomu směju, Byly jsme tam taky, I zvíře mělo více útrpnosti než člověk.
Četla jsi už nějaké české knihy, které bys vážně nedoporučila?
Mnoho. Některé z nich jsou uvedeny ve článku Co si pod stromeček rozhodně nepřát.
Jaké knihy ti za minulý rok utkvěly v paměti a čím to bylo?
Šikmý kostel od Karin Lednické, který mi představil neznámé téma, Posmrtná predace od Viléma Koubka díky lehkosti s jakou autor pracoval s humorem a akcí. Jako další mohu zmínit Cestou do pekla chci potkat anděla, Herec či V ledovém sevření. U všech jsem se moc bavila. A samozřejmě I ty se v tom najdeš od Buráka, protože tak špatnou poezii jsem ještě nečetla.
Pro projekt:
Totalita – Václav Krejčík (recenze nezveřejněna)
Ta země je i tvá – Zdenka Rozehnalová
Herec – Josef Kubáník
Budeme mít doma spisovatele – Jaromír Žid
Zrození vrány – Jiří Vítovec
V ledovém sevření – Jakub Mařík
Všem mým filmovým hvězdám – Lucie Addicks (recenze nezveřejněna)
Návrat Anežky Přemyslovny – Josef Tomáš
Chvějící se jehličky příští zimy – Karel Rada
Fialová – Anna Šuláková
Ten druhý – Jiří Pešaut
Prázdný svět – David Šenk
Elena – Jiří Pešaut
Den šílenství – Petr Junek
I ty se v tom najdeš – Burák (recenze nezveřejněna)
Konspirace – Pavel Hénik
Stvořitelé – Alžběta Dvořáková
Písně dne a noci / Písně noci a dne – Tomáš Král
Kouzelná třída – Zuzana Pospíšilová
Kouzelná třída: pracovní sešit – Zuzana Pospíšilová
Různost je bezva! – David Nadrchal
Hvězdy mně přály? – Vlasta Antošová
Ti předurčení 1 – Nikol Wolfová
Ti předurčení 2 – Nikol Wolfová
Rudá – Dalibor Vácha
Konec emocí – Jan Stejskal
Posmrtná predace – Vilém Koubek
Do smrti daleko – Michal Březina
Knížka o Babičce a její autorce – Václav Černý
Mimo projekt:
Nikdo nás nečekal – Helga Hošková–Weissová
Šikmý kostel – Karin Lednická
Písmena, Pohlednice, Nápisy – Vítězslav Nezval
Fimfárum – Jan Werich
Jezevec Chrujda krotí kůrovce – Petr Stančík
Svědectví o životě v KLDR – Nina Špitálniková
U sedmi berušek – Iva Mušálková
Cestou do pekla chci potkat anděla – David Hájek
Na které žánry se specializuješ? Proč právě tyto? Jaký k nim máš vztah?
Upřímně nemám ráda kategorizaci na žánry. Chci, aby mě kniha oslovila svým zpracováním nebo tématem, pak nehraje roli, do jakého žánru spadá. Pokud má psychologický rozměr, tím lépe. Preferuji poezii, sci-fi a právě psychologické tituly. Baví mě namáhat si hlavu a hledat skryté významy.
Co podle tebe může projekt čtenářům předat?
Předat jim může to, co u něj čtenáři hledají. Někdo chce jen rozhled o tom, co nového vychází, někdo před koupí hledá pozitivní recenze, nebo naopak negativní, aby věděl, čemu se vyhnout. Z mého pohledu nabízí hlavně představení titulů, jež by mohly jeho pozornosti uniknout, protože nepatří mezi vyloženě hlavní proud.
Cítíš se jako součást projektu? Proč ano/ne? Máš možnost ovlivňovat jeho směr a vývoj?
Rozhodně ano. Považuji se za starého matadora, kterého jen tak něco nerozhází. Myslím si, že můj názor má své místo a možná i díky němu budou od ledna patrné změny. (pozn. redakce: ano, už jsou :))
Je projekt jen o doporučování knih?
Projekt vnímám hlavně jako místo, kde se sepisuje objektivní názor. Není zatížen marketingem ve smyslu jaké knihy rozhodně doporučovat. Nevychází recenze na objednávku.
Co podle tebe přinesou autorovi negativní i pozitivní recenze?
Pokud autor netrpí syndromem bezchybnosti, může ho upozornit na nedostatky a vzít to jako zkušenost aplikovatelnou do budoucna. Pozitivní recenze motivuje hlavně v případě, že autor není známý a má chuť to zabalit.
Pokud bys měla čtenářům doporučit jednu českou knihu, která by to byla?
K. H. Mácha – Máj
Určitě už máš čtenáře, kteří pravidelně čtou tvé recenze. Co bys jim vzkázala, aby tě četli i nadále?
Nebojte se zpětné vazby, ať už pozitivní nebo negativní. Ráda si přečtu vaše argumenty, pokud máte na knihu opačný názor. A občasná pochvala taky potěší ;)
Mé literární předsevzetí: Literární předsevzetí si nedávám. Neřeším, kolik přečtu knih. Možná bych se ale mohla zamyslet nad tím, že budu více dbát na svůj instinkt a nebudu tedy dávat šanci knihám, o kterých mám předem tušení, že nebudou stát za mnoho.
Komentáře
Okomentovat