Recenze: TI PŘEDURČENÍ 1 (Nikol Wolfová)

 V symbióze s přírodou

Ti předurčení 1 (Nikol Wolfová, nakladatelství Powerprint)

Za recenzní výtisk děkuji autorce Nikol Wolfové.
Chci zakoupit tento titul!



Nikol Wolfová je mladá autorka a zároveň zakladatelka nakladatelství Brk. V roce 2019 debutovala titulem Ti předurčení, který je označován jako román na pokračování. V současnosti je vydaný druhý díl, plánované jsou celkem čtyři.

Kniha nás zavádí do nespecifikovaných let na území české země. O slovo se začíná hlásit křesťanství, ale stále velký vliv má víra v pohanské bohy. Lidé jsou velmi závislí na ročních obdobích, mají své hadače i čarodějnice a věří v rituály za plodnost či za bohatou úrodu. Ocitáme se v jedné malé vesnici,  v které se ženě jménem Mlada narodí dívka Živa – a tato dívka je předurčená. Po jedné vypjaté okolnosti Živa utíká do lesů a tímto skutkem začíná naplňovat a hlavně objevovat svůj osud.

V třiceti šesti pojmenovaných kapitolách sledujeme dvě paralelní linky. Jedna je zaměřena na Živu, kterou si vyvolil Stvořitel za nové Jaro a společně s ostatními ročními obdobími se snaží naučit ovládat svůj živel, aby mohla jít na službu. Druhá linka je orientována na Mladu, jež je stále více zdrcena z náhlého zmizení dcery a začíná chřadnout na těle i na duchu. Ve vesnici se netěší velké oblibě a po několika dalších zmizeních a úmrtích je hmatatelná snaha zbavit se jí nadobro. Obě spojuje obrovský stesk po té druhé.

Zima položila konejšivě ruku na rameno Léta. „Lidé se stále odklánějí od přírody a jejích zákonů. Jak celé lidstvo roste, zapomínají, odkud pochází. Ti, co nás viděli, už jsou dávno položeni v zemi. Myslíš, že tím se to zastavilo?“, povzdechla si Zima. „Ne.“ Přešla bezděčně po místnosti a pokračovala: „Pořád se od nás odvracejí. A k přírodě mají dále, než kdy měli.“ Podívala se na Živu zachumlanou tak hluboko v peřinách, že jen její květinový věnec a hnědé vlasy vykukovaly ven. (str. 30)

Autorka zvolila neobvyklá jména se staroslovanským nádechem, což do příběhu skvěle zapadá. Čas rozděluje na úplňky, délku na rysy a vytváří tak dojem svého kompaktního fikčního světa. Vypravěč je velmi nakombinovaný a máme od každého trochu, i když převažuje vypravěč autodiegetický. Jednotlivé linky jsou striktně oddělené každá svým příběhem, nicméně u některých postav se dočkáme i retrospektivního popisu. Důraz je kladen na soužití člověka s přírodou, jež se odráží i v celkovém lyrickém vyznění díla. Cítíme lehkou mystiku, jako kdybychom četli skutečný příběh, který se později tradoval jako pověst. Fantasy prvky jsou spíše drobným kořením, ne hlavní podstatou knihy.

Ze začátku jsem měla pocit, jako kdyby titul byl nepromazané kolo, které se otáčí dost ztuha a pak se tak nějak rozjede. Vyprávění je spíše komorního rázu, bez výrazných dějových zvratů. Živin trénink vás seznamuje i s ostatními ročními obdobími prezentovanými trochu archetypálně. Rušilo mě Léto, jež se na mnoho způsobů uráželo a odcházelo, v případě Podzimu to byla až v přemíře použita fascinace větrem. Jestli znáte adjektivum vztahující se k větru, určitě bylo použito. Za polemiku by stálo, jak moc „náhodou“ mají lidé pohozeny zbraně.

Debut to každopádně nebyl špatný, protože téma je to určitě zajímavé, nicméně mi chyběla výraznější korektura. Rozhodně se nejednalo o přemíru chyb, spíš o učesání textu. Hlavně ze začátku v kombinaci se zvoleným řádkováním bylo čtení velmi vláčné a čtenář se naplno neponoří do textu, stránky se spíše táhnou. Chápu, že Jaro bylo žena, ale číst větu Jaro řekla, mi nepřišlo jako úplně přirozené slovní spojení a vždy jsem se nad ním pozastavila. Protože se nejedná o standardní sérii, ale o román na pokračování, první část nekončí nijak definitivně. Spíš by se dalo konstatovat, že jste se mohli seznámit s novým prostředím a jeho zákonitostmi a hlavní příběh nás bude čekat v dalších částech, protože motivace hlavních postav a celkové vyznění bylo doteď nevýrazné.

Čtení mohu doporučit všem, jež mají rádi knihy s prvky slovanské mytologie, chtějí dát šanci mladým začínajícím autorům a nebudou se zlobit, pokud nedostanou velké fantasy, ale komorní lyrický příběh bez velkých zvratů a odhalení. 



Svět je na přelomu pohanského a křesťanského věku, kde stále mají své místo kněží, hadači a čarodějnice.

Příroda a její zákony jsou hlavním smyslem životů obyčejných lidí, stejně jako strach z neznáma.

V dobách drsných kultů, zaklínání a všudypřítomné smrti se pohybuje i dívka, která touží jen žít, a to se svou matkou, na kraji osady, kde se narodila.

Příběh je návratem do dávné minulosti, ve které roky plynou s každou další sklizní, víra se mění rychle jako měsíc ve svém cyklu a roční období se pravidelně střídají.


Nakladatelství: Powerprint
Předurčení: 1. část
Rok vydání: 2019
Žánr: fantasy, historie
Počet stran: 144
Vazba: brožovaná

Komentáře