Recenze: POSMRTNÁ PREDACE (Vilém Koubek)

 Flaška tvrdýho jako poslední záchrana

Za recenzní výtisk děkuji portálu Palmknihy.
Chci zakoupit tento titul!

Vilém Koubek vystudoval český jazyk na Masarykově univerzitě. Je redaktorem časopisu 100 + 1 zahraniční zajímavost, zajímá se o videoherní žurnalistiku a podílí se na editaci textů, díky které vznikla spolupráce s Janou Kiliánovou na komiksu Korektor. Samostatně vydal tři tituly, z nich poslední vyšel v letošním roce u nakladatelství Host.

Vincent Krhavý by se dal označit za prototyp detektiva dnešní doby. Tento svérázný chlapík si prošel útrapami války a své myšlenky utápí v alkoholu a v oblaku cigaret. Civilizace pokročila technologicky velmi kupředu a hotovostní platby byly vyměněny za bezhotovostní transakce díky čipu, jenž má každý člověk zabudovaný přímo v těle. Díky jeho nezřízenému životnímu stylu přítok peněz poněkud vysychá a je nucen přijmout nabídku k vypátrání jednoho rodinného příslušníka. Prvotní nadšení vyprchává, když zjistí, že to obnáší cestu do Odpočinku. A co je vlastně Odpočinek?

Odpočinek je rezervace mileniálů. Někdy ve třicátejch letech vědci konečně zjistili, jak zastavit stárnutí, a proklatý fakani dospívající v jednadvacátým století najednou nemuseli umírat. Mládí jim nikdo nevrátí, ale doktoři je aspoň dokázali zakonzervovat. Jenže namísto aby je zalili lákem a postavili vedle marmelád nebo pečenejch čajů do temnýho kouta ve sklepě, nechali je běhat venku. A nesmrtelný důchodci jsou furt důchodci. Nikdo před nima nemávnul magickým proutkem, co by jim vytáhl hlavu z prdele a zajistil, že se začnou zajímat o věci mimo svou věkovou bublinu. (z 1 % knihy)

Odpočinek nám koncentruje představy o generaci mileniálů. Focení jídla, tetování, piercingy a nálety na obchodní centra v době slev. Zesměšňování stárnoucích „duhových“ a jinak sexuálně odlišných jedinců a zobrazení mladých jako zdroj, co má ukojit požadavky důchodců – ať už se jedná o zaměstnance či jako náhradní díly. Do Odpočinku se zkrátka nikomu dobrovolně nechce. Obzvlášť pokud jste v produktivním věku.

V třiceti sedmi kapitolách sledujeme detektivní pátrání a k tomu Vincent naráží na další divné okolnosti, jež se snaží vyřešit. Autodiegetický vypravěč nám umožňuje nahlédnout do životního stylu a uvažování hlavního protagonisty. Jeho myšlení je častokrát alkoholově filozofické, vulgární a naprosto bez servítek.

„Umíš kafe?“ zeptám se. „Nějakou debilnější otázku tam nemáš?“ objeví se Frantovi v obličeji náznak úsměvu. „Dělám to nejlepší široko daleko.“ To posoudím až já. „Vůbec o tom nepochybuju.“ Lokál je trochu živější, u stropu se válí hustější mrak kouře a hudba je přes konverzaci z boxů hůř slyšet. „Udělej mi ho rovnou půl litru,“ dojde mi, že Franta nezná moje návyky a je potřeba dát mu přesnější instrukce. Podívá se na mě jako na sebevraha. „Říkám tomu umění žít,“ zkusím na něj svou zenovou teorii. „Kafe ti zvedá tlak a zaplavuje tělo kofeinem. Chlast zase roztahuje cévy a tlak snižuje. Čím víc piješ jednoho, tím víc musíš lejt druhýho, aby ses udržel v rovnováze. Rozumíš, jako by chlast byl jin a kafe jang a celej ten čínskej filozofickej systém dával smysl.“ Kývne velice pomalu, aby mi naznačil, že jsem magor. Udělal bych to samý. (z 16–17 % knihy)

Celým titulem prostupují narážky na jiné spisovatele (Tokarczuk, Kulhánek), hudbu i filmy. Nekonvenční humor s maximem cynismu vyniká použitím nespisovného jazyka, umocňovaný lidovostí hlavního hrdiny. Autor je právem nazýván básníkem české fantastiky, protože vytváří nezapomenutelné slovní obraty, úvahy a spojení. Za zmínku stojí „verbální masturbace“, která mi zůstane v paměti navždy.

A já nakonec vždycky měl radši menší místnosti, který mě neprovokujou ke kupování nábytku a podobnejch blbostí. Rád si sednu někam do rohu, koukám z okna nebo čtu a samou radostí se pak vyleju. Jsem vlastně docela jednoduchej. (z 15 % knihy)

Noirová atmosféra je okořeněna o prvky splatter hororu, kdy narazit na mrtvolu a její explicitní popis, není žádný problém. Tempo je velmi dynamické, přichází mnoho nečekaných zvratů a odboček. Vincent je tak trochu nesmrtelný s obrovskou dávkou štěstí. O situace, kdy mu úplnou náhodou spadne žádaná informace do klína, není ojedinělá. I přesto si tento životní ztroskotanec a zachránce koček najde místo ve vašem srdci. 

Velmi se mi líbilo, jakým způsobem dovedl spisovatel vykreslit různé skupiny lidí. Ať už se jedná o důchodce, co se kvůli slevám dovedou porvat, bezdomovce nebo lidové léčitele využívající savo ke spáse své i okolí. Vdechl jim maximální uvěřitelnost, která všem čtenářům musí vykouzlit škodolibý úsměv na rtech. Tak moc je to ze života.

O dvě zastávky později si bedna kytu rozmyslí stání a rozhodne se mě slušně požádat, jestli bych jí neuvolnil místo. Nahne se mi ke ksichtu a řekne „vypadni“. Táhne z ní krabičák. Na krku má sadu vytetovanejch hvězd, který se jí vinou až někam do hlavy. V nose a v obočí jizvy po piercingu. Lidskej odpad jednadvacátýho století v plný kráse. Pravděpodobně má taky motýla nad prdelí a většinu života si jen stěžovala na to, jak jsou ostatní nepoctiví, a proto bohatnou, zatímco ona se za kasou v obchoďáku obaluje špekem. Jenže co s ní, když si nedokáže pořádně zapamatovat ani kódy zeleniny. Usměju se a odmítnu. (z 28 % knihy)

Vilém Koubek dokázal spojit originální vypravěčský styl se zajímavým příběhem. Věty jsou nejen uvěřitelné, ale mají správný šmrnc a nepůsobí uměle naroubovaně. Jeho vize světa může představovat alternativní nereálnou budoucnost zrovna tak, jako pesimistickou vizi reálné budoucnosti. Hlavní protagonista má stejné iniciály jako autor. Náhoda či záměr?

Náš nenapravitelný alkoholik Vincent Krhavý pije opravdu často a opravdu hodně. Prakticky pokaždé, když se mu naskytne příležitost. Není tedy divu, že i autorovi mohly jeho alkoholové dýchánky splynout, a tak se kolem 57 % knihy dočteme, že postava s sebou na pokoji nemá žádný chlast a o pár řádek níž, že se večer prochlastá do spánku. Zajímalo by mě, jakou tekutinu tedy použil.

Skvěle vygradovaný román drží čtenáře neustále v napětí. Vytvořené prostředí bylo velmi zajímavé, jazyk černě humorný a nekorektní. Rozhodně to není titul pro každého, ale věřím, že ti, co mají rádi inteligentní repliky a nějakou tu mrtvolu, to celé v hávu ponuré noir detektivní atmosféry, budou nadšeni. Perfektní žánrovka! Pokud by vzniklo něco dalšího, kde by figuroval Vincent Krhavý či Odpočinek, jsem všemi deseti pro. Doporučuji milovníkům sci–fi a drzého humoru.

„Sprav mě,“ pozdravím. Odpoví mi nalitým panákem. Zarazím ho do sebe jako nadržená ženská baterii do vibrátoru. A pak další. (z 2 % knihy)

Anotace:

Básník české akční fantastiky se vrací na místo činu v deštivém krimi noiru.

V životě každého soukromého vyšetřovatele se objeví případ, po kterém už nic není jako dřív. Před Vincentem Krhavým se jeden takový zvedne ze dna věčně prázdné lahve, a když se ho nezbaví ani típnutím v popelníku plném vajglů, nakonec se ho ujme.

Žízeň totiž umí být urputná i v pokročilém jednadvacátém století a dluhy člověka zavedou spíš do hrobu než do hospody. S kocovinou bušící na spánky a hlavou plnou démonů pak Vincent nasedne do vlaku mířícího do izolované oblasti zvané Odpočinek.

Šílenství a útrapy, které tam na něj čekají, si však nedovede ani představit. A mrtvá těla na sebe nenechají dlouho čekat. O slovo se přihlásí také tamní podsvětí a realita se změní v mokvavou ránu, kterou nevyléčí ani nebetyčný cynismus, ani štědrá zálivka savem.

Nakladatelství: Host

Rok vydání: 2021

Žánr: sci–fi, detektivní

Počet stran: 288

Formát: epub, mobi, PDF