Albertovo putování býti spisovatelem
Za recenzní výtisk děkuji autorovi Jaromíru Židovi.
Chci zakoupit tento titul!
Někdy jsou autorovy cesty ke psaní přímočaré, jindy se jedná o náhodu. V případě Jaromíra Žida šlo pouze o výměnu textu – místo zdrojového kódu se rozhodl napsat povídku. A zjistil, že ho to velmi baví. Na svém webu uvádí, „že celý svůj produktivní život strávil programováním“, a proto i tato oblast jako tenká nit prochází jeho prvním vydaným titulem. Budeme mít doma spisovatele vyšlo u nakladatelství Formal Group.
Jste středoškolák, máte rok před maturitou a vaši rodiče se vás znenadání zeptají, čím chcete být. Hlavní hrdina Albert neví, a tak řekne první, co ho napadne – bude spisovatelem. Nu, a protože od spisovatele se očekává, že bude psát, začne to zkoušet i Albert.
Kniha je koncipovaná jako text, ve kterém jsou plynule zakomponovány povídky začínajícího spisovatele. Celému příběhu předchází povídka Karin, což je takový milý úvod o prvních láskách. Ústřední příběh se zabývá běžným životem Alberta, jeho soužitím se sestrou Kájinou a kamarádem Leošem.
Před očima jsem měl stále její obraz, jak se dopoledne zničehonic zjevila jako nějaká denní víla, slunce jí prosvítalo skrz vlasy a dodávalo nadpozemský dojem. Kdybych nebyl drsňák, tak bych řekl, že jsem se na do ní fakt zakoukal, přestože můj první pohled na ni byl kritický, vzhledem k tomu žlutému hadru na hrudi. (str. 15)
Jednotlivé povídky:
Pes pana Josefa – Pan Josef je skladník, ale hlavně milovník sokobanu. Jak moc velký, to se dozvíte. Velkou roli má jeho pes Blueberry.
Vánoce pana Pavla – Kam až to může vést, když má člověk tajnosti?
Magický večer – Běžný život je narušen cyklistou pod koly vašeho auta. Přímo magickým cyklistou.
Anakonda – Pohádka o tom, co vše se může tento škrtič naučit.
Rechargeable motors – I nejpomalejší závod může být velká jízda.
Dům, kde mizí diamanty – Detektivní pátrání po ztracených klenotech.
Upoutalo mě, že první dvě povídky využívaly označení před jménem. Abyste mě lépe pochopili, v případě, že byl zmíněn Pavel, bylo psané pan Pavel. To samé pan Josef, pan Karel, slečna Anička apod. Vytvářelo to poněkud staromódní nádech a z mého pohledu se jednalo o zajímavé ozvláštnění. Mezi prvními dvěma povídkami oceňuji překvapivou propojenost, jež byla fikaná a vyzněním umně vytvořila pěknou tečku.
Magický večer je pro milovníky hororu poloviny osmdesátých let (kvůli možnému vyzrazení zápletky nebudu jmenovat konkrétní film) předvídatelná a z celku ji hodnotím jako nejslabší. Rechargeable motors se objektivně nedá nic vytknout, ale pro mě byla tematicky nezajímavá. Anakonda je jednoznačně nejvtipnější povídka. Zvolená forma v podobě pohádky využila všech svých vypravěčských postupů a velmi mě pobavila. Detektivní příběh Dům, kde mizí diamanty ukázal autorův talent v tomto žánru. S přehledem si dovedu představit samostatný detektivní román. Tohle bylo hodně dobré.
„No, myslím, že budu do osmi doma,“ řekl jsem. „Doufám, že máš na mysli dvacet hodin nula nula. Naposled ses vrátil ve čtyři ráno, pokud si vzpomínám,“ kontroval otec. „Vždyť jsem říkal, že mají rozbité hodiny,“ pokusil jsem se o trapnou výmluvu. „S kukačkou,“ pípnul jsem v domnění, že svému tvrzení dodám vážnost. „Kuká úplně nemožně, asi je vystavena silnému gravitačnímu poli, a tudíž její čas plyne pomaleji než nám. Jako by hnízdila v černé díře.“ „Tak si vezmi hodinky bez kukaček a ať jsi do osmi doma,“ nenechal se do fyzikální debaty vtáhnout otec. „A k těm hodinkám si ještě vezmi Kájinu.“ (str. 27)
Pokud hodnotím hlavní kostru knihy, jedná se o stylisticky jednoduché a častokrát humorné vyprávění. Standardní situace středoškoláka s jeho typickým projevem v jazyku i v chování. Až na pár překlepů se jedná o zdařilý text. Kombinace autodiegetického a heterodiegetického vypravěče plynule přechází povídku od povídky. I když není jednoznačně určen časový úsek, v němž se hlavní linka odehrává, dle počítačové zdatnosti hrdinů a velmi důkladně zmiňované hře Prince of Persia hádám druhou polovinu devadesátých let. Mně osobně čtení o této hře zabrnkalo na hráčskou notu, protože jako dítě devadesátek jsem řešila stejné úskalí – aby se princ nenapíchl a zdárně došel k cíli.
Titul se mi nadprůměrně líbil. Byl svižný, zábavný a velmi pestrý. Text obsahuje velké množství limeriků různé kvality (pozn. říkanky o pěti verších, které by měly pobavit nebo rozesmát), což jen dotvářelo obraz o začínajícím spisovateli, který se snaží na všech frontách. Albert si prochází všemožnými úskalími spisovatelskými, ale bojuje i s technikou a prvním vzplanutím k dívce. Pokud si o sobě myslíte, že nejste typ, co ocení povídky, i tak dejte této knize šanci. Její humorné ladění je příjemné, náměty zajímavé a některé motivy velmi neotřelé. Za sebe doporučuji.
Jak asi zareagujete, když se vás rok před maturitou znenadání rodič zeptá, čím se hodláte živit? Pokud vás otázka, stejně jako Alberta, vyvede z rovnováhy, je možné, že plácnete první, co vás napadne.
Když Albert vyhrkl, že bude spisovatelem, vůbec netušil, co to obnáší. Má pocit, že všechno půjde snadno a pokud možno samo. Prvotní zádrhel, absenci počítače, nevidí jako problém, vždyť jeho nejlepší kamarád Leoš je počítačový geek, který (alespoň jak to vypadá) se trochu zakouká do Albertovy mladší sestry Kájiny.
Díky sázce Albert začíná psát. Zkouší různé literární disciplíny. Z poklidné spisovatelské bubliny ho vyvede dvojice krásných sportovních lezkyň, za kterými je ochotný jít světa kraj - třeba i na rockový a boulderingový festival. Ani tam ale nezapře duši básníka.
Nakladatelství: Formal Group
Rok vydání: 2018
Žánr: humorné, povídky
Počet stran: 269
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat