„S úsměvem jde vše lépe.“
– neznámý autor
Jak dlouho už jsi v projektu a co ti za tu dobu dal, nebo vzal?
V projektu působím od června 2020. Za ten rok a půl jsem zjistila, že na české literární scéně můžeme narazit na mnoho kvalitní četby a že čeští autoři mají co nabídnout. Nejen toto zjištění mi projekt dal, ale také jsem začala opět více číst. A co mi vzal? Možná trochu volného času, který teď většinou trávím psaním.
Jak vnímáš své působení v projektu jako redaktorka? Líbí se ti v redakci?
Za příležitost být součástí projektu jsem opravdu vděčná a doufám, že mám stále co nabídnout i já. V redakci se mi líbí a myslím, že jsem si už osvojila i veškeré naše povinnosti (Zrovna jsem si vzpomněla, že musím rychle něco zapsat do publikační tabulky :-D ).
Jak to vlastně v projektové redakci probíhá? Jak to vidíš ze svého pohledu?
V redakci vládne pohodová a přátelská atmosféra. Všechny, co jsme jeho součástí, se navzájem tolerujeme, dokážeme se bavit i o běžných věcech a v mnohém si poradit. Šéfredaktorky jsou chápavé a zároveň udržují plynulý chod projektu. Jsme prostě super babinec.
Kdybys měla své působení v projektu vystihnout nějakým knižním názvem, který bys vybrala?
Nemusíš! Je třeba ale dodat, že chci. Pokaždé, když mi mé dítko leze skoro po hlavě a doma to vypadá, že vybuchla sopka, ale já zrovna musím psát, protože mi hoří termín odevzdání, ptám se sama sebe, proč se na to nevykašlu. Vždy si ale odpovím, že čtení je pro mě relax a hlavně, že mě to prostě baví.
Jak ty osobně vnímáš českou literární scénu?
Jak už jsem zmiňovala, myslím si, že česká literatura rozhodně stojí za povšimnutí a je velká škoda, že mnoho čtenářů se více věnuje zahraniční tvorbě.
Dáváš přednost české, nebo zahraniční literatuře?
Před vstupem do projektu jsem neupřednostňovala ani jednu. Jen díky mé vášni v literatuře věnující se holocaustu jsem asi více četla zahraniční autory. V posledním roce a půl se ale věnuji výhradně té české a na zahraniční nezbývá už moc času.
Máš nějaké oblíbené české klasiky?
Miluji Karla Čapka. Jeho díla jsou hluboká a mají v sobě poslání. Jako učitelka českého jazyka se v hodinách literatury na jeho titulech snažím motivovat žáky k četbě a chci jim ukázat, že je škoda zavrhovat starší českou literaturu. Bohužel to u mých puberťáků není příliš účinné.
Jací jsou obecně tví oblíbení čeští spisovatelé?
Mám ráda příběhy podle skutečné události a také knihy, které mají hlubší myšlenky. Musím říct, že jsem zatím měla při výběru knížek šťastnou ruku a zejména k některým spisovatelům se budu ráda vracet.
Četla jsi už nějaké české knihy, které bys vážně nedoporučila?
Kdysi jich bylo asi víc, ale po několika prvních stránkách jsem je vždy odložila, takže bych si asi ani nevzpomněla na jejich název. V projektu jsem zatím narazila na jeden jediný titul, který jsem ještě nikomu nedoporučila a ani to neplánuji.
Jaké knihy ti za minulý rok utkvěly v paměti a čím to bylo?
Zamilovala jsem si sérii Vzpomínek budějovického kata od Jaromíra Jindry. Tématika života katů mě zajímá a Jindra navíc svým způsobem psaní dokáže čtenáře totálně pohltit a vtáhnout do děje.
Pochlub se seznamem přečtených českých knih za rok 2021.
Mimo projekt to byla pouze jedna jediná kniha a to:
15 roků lásky od Patrika Hartla
V rámci projektu:
Mengeleho dvojče – Pavel Baroch
Případ zákeřného vyděrače – Jaromír Jindra
Případ mrtvé novicky – Jaromír Jindra
Případ děsivé masky – Jaromír Jindra
Nesejdeš z cesty – Dagmar Digma Čechová
Okno s dívkou a ptáčkem – Dagmar Digma Čechová
Delegátka cestovní kanceláře – Ema Paulů
Delegátka pod rouškou nejistoty – Jitka Herzánová
Učytelskej – Jaroslav Konvička
Putování vodníků od rybníka k rybníku – Miroslav Krejča, Tereza Jelenová
Problémy na Šumavě a jiné příběhy – Karel Sychra
Babiččina kouzelná zahrádka – Sandra Dražilová Zlámalová
Zlobivé pohádky – Zuzana Pospíšilová
Neuvěřitelná dobrodružství se Snovíkem – Lenka Jakešová
Týden mezi indiány – Zuzana Pospíšilová
Mezi námi letadly – Iva Hoňková, Libor Špůrek
Rybářské pohádky – Zuzana Pospíšilová
Hasičské pohádky – Zuzana Pospíšilová
Putování skřítka Vltavínka po Vltavě – Zuzana Pospíšilová
Příběhy paní Vilemíny – Eliška Mauleová
Na které žánry se specializuješ? Proč právě tyto? Jaký k nim máš vztah?
Nejvíce momentálně čtu ženské a sociální romány. U tohoto žánru se mi nejlépe relaxuje a zároveň ráda na chvíli utíkám ze svého světa a prožívám všední starosti knižních hrdinů. Díky tomu, že jsem se před skoro dvěma lety stala matkou, svou pozornost teď směřuji i k dětské literatuře. Synovi každý den před spaním předčítám a už se těším, až bude vyprávění více vnímat a dokonce i sám začne knihy vyhledávat. Pokud tedy zdědí lásku k četbě po mamince.
Co podle tebe může projekt čtenářům předat?
Rozhodně tipy, co si přečíst a co třeba není tak úplně pro něj. Z anotace toho člověk občas moc nepobere, a tak je fajn, přečíst si recenzi a zjistit, zda je to opravdu to, co nás bude bavit.
Cítíš se jako součást projektu? Proč ano/ne? Máš možnost ovlivňovat jeho směr a vývoj?
Jasně že se cítím jako součást. Pravidelně čtu a píšu a jsem aktivním členem redakce. Nemám potřebu nějak projekt ovlivňovat, ale pokud jsme jako redaktorky tázány, jak co vidíme, vždy ráda vyjádřím svůj názor.
Je projekt jen o doporučování knih?
Pro čtenáře asi ano. Pro autory je to možnost zviditelnit se, zvýšit prodeje jejich děl a také určitá zpětná vazba.
Co podle tebe přinesou autorovi negativní i pozitivní recenze?
Aha... Koukám, že jsem s odpovědí tuto otázku už předběhla. Co se týče negativních recenzí, dost často s nimi mají autoři problém. Chápu je, není lehké číst kritiku, ale jako spisovatelé s ní musí počítat a třeba si ji i vzít k srdci a chtít se neustále se zlepšovat.
Pokud bys měla čtenářům doporučit jednu českou knihu, která by to byla?
Vážně musím jen jednu? Pokud mám vybrat nějakou z projektu, byla by to Případ šíleného tambora od Jaromíra Jindry. Pokud i vás zaujme jako mě, můžete pak pokračovat v dalších dílech. Takže vlastně doporučuji zase víc než jednu českou knihu. :-D
Určitě už máš čtenáře, kteří pravidelně čtou tvé recenze. Co bys jim vzkázala, aby tě četli i nadále?
Přeji příjemné počtení a šťastnou ruku při výběru knih, protože tu já zatím měla.
Na závěr přikládám své literární předsevzetí: Ráda bych si každý den udělala čas na přečtení alespoň několika málo stránek. Plus chci i nadále svého syna vést ke čtení a zahrnovat ho spousty pohádkovými příběhy.
Komentáře
Okomentovat