Po stopách tajemného Stínu
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Lirego.
Tvorba Jaromíra Jindry je rozmanitá. V posledních letech se však nejvíce zaměřuje na historické romány. V roce 2020 mu v nakladatelství LIREGO vydali první díl ze série Vzpomínek budějovického kata s názvem Případ šíleného tambora. Po několika měsících vychází díl druhý – Případ zákeřného vyděrače. V dubnu tohoto roku se můžeme těšit již na třetí díl, který autor nazval Případ mrtvé novicky.
S knihou Případ zákeřného vyděrače, Vzpomínky budějovického kata II se znovu ocitáme v 17. století, tentokrát přímo v Českých Budějovicích. Budějovickému purkmistrovi Floriánu Kudrnovi se objeví na stole lebka, které někdo mezi čelisti vsunul vzkaz. Neznámý vyděrač nejen že požaduje peníze, ale také Kudrnovi připomene tragédii, která se v jeho rodině stala před deseti lety. Od té chvíle nemá purkmistr chvíli klid. Chce přijít na to, kdo vzkaz napsal a co vše o oné události ví. Do toho všeho Budějovice zasáhne velký požár, který sice zbrzdí purkmistrovo pátrání, ale díky němu se začínají vyjasňovat některé záhady.
Rozhodným pohybem si Kudrna nachystal papír, z kalamáře, jehož součástí byla také miska s jemným pískem na otření přebytečného inkoustu, vytáhl husí brk a zamyslel se. Kleineschnitzelovi se svěřil, že začne hledat mezi těmi, kdo dovedou psát, jenže jak snadné je na někoho nevzpomenout! Začal městskými písaři – Petronius, Johannes a Bystroň. Následovala skupinka měšťanů – Antonín Souhrada, Franz Dienstmann, Jan Matouš Ploder, Hans Schuetz a Ignác Matějček. Neměl by zapomenout na Mojsese Blocha, rabína zdejší nepříliš početné židovské obce, ale u toho si nebyl jistý, zda nepíše jenom v jidiš. Chvíli se rozpakoval, ale pak přece jen připsal jméno soudce Kleineschnitzela, a dokonce i své vlastní, pro pořádek. Ti všichni, od Petronia až po Kleineschnitzela, mohli napsat a do jeho domu přinést dopis, který mu sebral dnešní spánek. Čím déle hleděl na všechna ta jména, tím výsměšněji se na něj šklebila z bělostného papíru. (str. 40)
Tento titul sice přímo nenavazuje na Případ Šíleného tambora, ale setkáváme se v knize se stejnými postavami a s několika odkazy na události z prvního dílu. Příběhy některých obyvatel Budějovic jsou dále rozvíjeny a některým je dán mnohem větší prostor než v předchozím vyprávění. Například Magdalena, žena soudce Kleineschnitzela, má významnou roli v osudech hned několika osob. Svou dobrotivou a milou povahou si získá čtenáře. Také farář Klement, jehož dějová linka byla dosud velmi kontroverzní, ve svých podivných praktikách pokračuje a závěr jeho příběhu je dle mého až přitažený za vlasy. Mnohem více se autor věnuje také osudu kata Pavla a jeho pacholka Franciho. Ukazuje nám, že i když žijí v ústraní, mají svůj život, v němž řeší běžné problémy, které jsou ale ztížené jejich postavením ve společnosti.
Kniha je psána v er-formě a opět jsou na závěr kapitol vložena Katova intermezza, která jsou ještě rozlišena kurzívou. Purkmistrovo hledání tajemného autora listu vás natolik vtáhne do děje, že se čtením nebudete chtít přestat, dokud se to sami nedozvíte. Autor příběh líčí velmi poutavě, používá dobové výrazy a tím ještě více přibližuje tehdejší dobu. Oproti prvnímu dílu se čtenář mnohem více seznámí s katovým řemeslem, při výslechu zločinců jsou použity mučicí techniky, o kterých jsme se v prvním dílu nedočetli, a tresty jsou mnohem krutější. Jaromír Jindra nám ukazuje mentalitu tehdejší společnosti a zároveň nám dává podnět k zamyšlení, do jaké míry je dnešní společnost vyspělejší.
Mohl Vávra udělat něco jiného? Kdepak, neměl jinou možnost. K sebevraždě ho donutila společnost, jež neodpouští. Nezajímá ji, jak a proč se někdo dopustil jakéhokoliv ohavného činu. Vidí jen zločin jako takový, nechce znát nešťastníkovu obhajobu a žádá ten nejtěžší trest. (str. 194)
Tento počin považuji za velmi zdařilý. Po obsahové stránce nenacházím nic, co bych titulu vytkla. Příběh je svižný, poutavý a po celou dobu zůstává čtenář v napětí, kdo za všemi událostmi vlastně stojí. Konečné odhalení je pak překvapující a nepředvídatelné. Pouze jsem při čtení narazila na chyby v korektuře. Dvakrát je místo Kudrna použito příjmení Kučera.
Knížku bych doporučila všem milovníkům útrpného práva, ale na své si přijdou i ti, co mají rádi romantiku. Ač jde o historický román, romantická linka je v příběhu výrazná.
Anotace:
Vyděračův list, vložený do strašidelné schránky, lidské lebky, se jednoho dne roku 1640 objevil na stole budějovického purkmistra. Kdo mu chtěl připomenout smutnou událost před deseti léty, kdy Florián Kudrna přišel o svou milovanou první ženu a záhadně zmizela jeho malá dcerka? Zpráva o ní má však být velmi drahá… Poté, co purkmistra někdo přepadne, dostává dávné tajemství nový rozměr – je snad vyděrač a útočník jedna a táž osoba? Časem padne podezření i na několik lidí v purkmistrově okolí, ale dřív, než se dá jejich vina či nevina dokázat, umírají někteří z nich za záhadných okolností. Vyšetřování komplikuje obrovský požár města v létě 1641. Teprve potom v podzemní mučírně budějovické radnice vyjde najevo celá pravda…
Rok vydání: 2020
Žánr: historický román
Počet stran: 304
Vazba: pevná s přebalem
Komentáře
Okomentovat