Nejlepší na budoucnosti je, že přichází den po dni.
Jak dlouho už jsi v projektu a co ti za tu dobu dal, nebo vzal?
Už tomu je rok, co jsem se k projektu přidala. Co mi dal? Rozšířil mi obzory a přiměl mě při psaní recenzí více přemýšlet nad volbou slov a jejich samotnou strukturou. Neřekla bych, že mi přímo něco vzal, jen mám od té doby strach z každého nevyžádaného opakujícího se slova (snad se jich tady moc neobjeví).
Jak vnímáš své působení v projektu jako redaktorka? Líbí se ti v redakci?
Své působení vnímám kladně a v redakci jsem spokojená. Je fajn mít kolem sebe skupinu lidí, které něco spojuje.
Jak to vlastně v projektové redakci probíhá? Jak to vidíš ze svého pohledu?
V redakci je přívětivá atmosféra. Ne vždy je vše růžové, ale hlavní je, že si dokážeme navzájem pomoci, vyjít vstříc, a to je nejdůležitější.
Kdybys měla své působení v projektu vystihnout nějakým knižním názvem, který bys vybrala?
Každé řešení má svůj problém.
Jak ty osobně vnímáš českou literární scénu?
Teď mnohem lépe než předtím. Kdysi jsem ohledně moderních českých autorů bývala hodně skeptická a vyhýbala jsem se jim. Teď, po roce stráveném na projektu, mě jen překvapuje, kolik nových a kvalitních autorů jsem objevila. Rozhodně máme na české literární scéně mnoho talentů, na které můžeme být právem pyšní.
Dáváš přednost české, nebo zahraniční literatuře?
Přiznám se, že stále zahraniční. Pravidelně navíc čtu taktéž v angličtině, jejíž prostřednictvím se pouštím do různých podžánrů New Adult literatury a s těmi se u nás jen tak nesetkáte.
Máš nějaké oblíbené české klasiky?
Už od střední školy mám moc ráda Karla Čapka.
Jací jsou obecně tví oblíbení čeští spisovatelé?
Tato otázka je pro knihomoly poměrně nebezpečná. Mám takové dva protipóly. Prvním z nich jsou autoři, jejichž knihy ve mně většinou probouzí radost a bavím se při jejich čtení (např. Patrik Hartl, Markéta Lukášková a Irena Dousková). Pak se objevují ti druzí, kteří mě naopak dokážou odrovnat intenzitou a tématikou svých příběhů (Viktorie Hanišová, Alena Mornštajnová…).
Četla jsi už nějaké české knihy, které bys vážně nedoporučila?
Bohužel ano.
Jaké knihy ti za minulý rok utkvěly v paměti a čím to bylo?
Zůstane to v rodině od Martina Váši je první, co mi přišla na mysl. Na tento titul jsem se moc těšila a jsem šťastná, že nezklamal. Autor má totiž skvělý smysl pro humor, a ať už vydá v budoucnu cokoliv, může se mnou počítat!
Pochlub se seznamem přečtených českých knih za rok 2021.
Přečteno v rámci projektu:
Jednou se to stane
Do pekla a zpět
Démoni minulosti
Mimo projekt (můj knižní instagram):
Nepatrně smutná žena
Hvězdopravec
V zajetí vlčích máků
Nasterea
Zůstane to v rodině
Bezdětná
Listopád
Noha k noze
Pátá minuta je o nás
Žítkovské bohyně
Lemony
Levou zadní
Velká kniha čůrání
Hrej, Mozarte, hrej
Robinson
Zanzibar jak vyšitý
Pilot a Malý princ
Helinda a Klekánice
Zuza v zahradách
Už se nebojím tmy
Aprílová škola
Komodo
Prázdniny v nebi
O jabloňce
Když dá husa huse pusu
Tetovaná teta
Děti a svět pohádek
Zvíře, které není vidět
Projekt pes (ten můj)
Bylo jednou jedno loutkové divadlo
Babočky
Klárka a 11 babiček
Na které žánry se specializuješ? Proč právě tyto? Jaký k nim máš vztah?
Neřekla bych, že se úplně na něco specializuju, jelikož si ráda rozšiřuju své žánrové obzory. Už od dětství mám ráda fantasy, protože mi umožňuje uniknout do jiných světů. Pokaždé si ráda přečtu cokoliv Young Adult či New Adult, a nakonec nemohu opomenout psychologické či ženské romány.
Co podle tebe může projekt čtenářům předat?
Snažíme se čtenářům předávat především objektivní recenze, s čímž se v dnešní době často nesetkáte. Kromě toho určitě mnoho tipů na to, co číst, a čemu se naopak raději vyhnout.
Cítíš se jako součást projektu? Proč ano/ne? Máš možnost ovlivňovat jeho směr a vývoj?
Ano, cítím. Nebojím se říci svůj názor, kdykoliv jsem na něco tázána, a to podle mě druhou otázku vystihuje.
Je projekt jen o doporučování knih?
Není. Je zejména o podpoře českých autorů a snaze upozornit na ně. Dnes je stále ještě mnoho lidí, kteří tyto autory vnímají jako něco podřadného a raději si koupí titul od zahraničního autora, protože ten se automaticky rovná kvalitě. Není tomu ovšem vždy pravda.
Co podle tebe přinesou autorovi negativní i pozitivní recenze?
Od obou se může dost naučit. Má možnost zjistit, jak na jeho úmysly reagují samotní čtenáři, zda pro ně určitý motiv či zvrat funguje. Věřím, že je těžké kritiku přijmout, ale někdy je to jediný způsob, jak v budoucnu neudělat stejnou chybu.
Pokud bys měla čtenářům doporučit jednu českou knihu, která by to byla?
Jen jednu? Je to těžká volba, ale za mě to nejspíš bude Meta od Pavla Bareše. Kéž bych se mohla vrátit v čase a přečíst si ji znovu poprvé. Dlouho ve mně příběh nezanechal tolik pocitů jako právě tento.
Určitě už máš čtenáře, kteří pravidelně čtou tvé recenze. Co bys jim vzkázala, aby tě četli i nadále?
Že mé názory na knihy nemusí být nutně těmi jejich.
Mé literární předsevzetí: Nepřidávat neustále nové tituly na seznam k přečtení a začít je už opravdu číst.
Komentáře
Okomentovat