Recenze: VRAŽEDKYNĚ (Pavel Kohout)

 Chladnokrevná vražedkyně, či oběť nešťastného dětství?

Vražedkyně (Pavel Kohout, nakladatelství Moba), jihočeská detektivka

Za recenzní výtisk děkuji autorovi Pavlu Kohoutovi.
Chci zakoupit tento titul!



S Pavlem Kohoutem, autorem pocházejícím z Českých Budějovic, jste se na stránkách projektu mohli setkat již v minulosti. Jednalo se o recenze na jeho první detektivní román Les Bor (recenze) a Vražedkyni (recenze), na kterou se blíže podíváme i dnes. Oba tyto tituly vyšly u nakladatelství Moba v rámci série Jihočeské detektivky.

Příběh začíná vraždou, a to hned trojí. V rodinném domě v Soběslavi někdo nemilosrdně ubodal muže a ženu ve středních letech a následně udusil pětiměsíčního chlapce spícího ve vedlejším pokoji. Kriminální policie českobudějovická k případu přiřadí společně se zkušeným podplukovníkem Petrem Machalou i nováčka, šestadvacetiletého strážmistra Martina Tůmu. Ten má již víc než rok po škole a je na čase, aby se zaučil.

Z vyšetřování vyplyne, že oběťmi byli exmanželský pár a jejich vnuk. Dcera Monika, matka dítěte, se od té doby pohřešuje. I když se zpočátku zdá, že by mohla být další obětí, výslechy svědků poukážou na opačnou možnost. Byla by ovšem Monika takového činu schopna, přestože byl její otec známý násilník? Nebo je vše jen shodou náhod a někdo si s ním v tu dobu přišel vyrovnat účty a zabil každého, kdo se mu postavil do cesty?

„A jak jste poznal, že se u Vintrů něco stalo, že jste volal policii?“ 
„Protože byl klid. To se opravdu nestává, bylo to divné. Večer se zase hádali, byl slyšet kravál, pes na dvoře hulákal a pak to všechno ustalo. To ještě tak divné nebylo, to se stává.  Seřve je, užije si a ožralý usne. Když se v noci probudí, řva zas. Jenže tentokrát ne. Celou noc byl klid. A pak i ráno.“ (str. 20) 

Děj je vyprávěn er-formou
. Ta nám po většinu času umožňuje nahlédnout do hlavní linie představující samotné vyšetřování, propojené osobními životy obou vyšetřovatelů. Objevují se ale i ne zrovna souvislé odbočky. Ty mohou ze začátku dost zmást, což je přesně jejich účel. Pavel Kohout si s jejich pomocí pohrává s myslí čtenářů a snaží se do ní vnést nejrůznější pochybnosti a teorie. Byla jsem příjemně překvapena, jak snadno je dokáže rozplést a opět zamotat. V krátkých odstavcích nás seznamuje s černovlasou ženou na útěku a mužem hledajícím potěšení přes různé seznamky. Náznaky jejich totožnosti přibývají s každou kapitolou a věřte, že vše nemusí být, jak se na první pohled zdá.

Musím vyzdvihnout propracovanost postav a jejich psychiky. Přestože jsem některé charakterové změny v pár případech nečekala, dalo se jim porozumět. Oblíbila jsem si strážmistra Tůmu, který ze sebe i přes pochybnosti svého okolí vydal to nejlepší. Jeho až příliš starostlivá matka navíc příběh svými neadekvátně ustaranými zprávami odlehčila a jejich prostřednictvím i pobavila.

Osobně jsem z titulu nadšená. Nejen že si v něm autor skvěle pohraje s vaší myslí, ale také vám předá nemálo podnětů k zamyšlení. Druhá polovina knihy se z větší části věnuje psychologickým otázkám týkajícím se toho, zda nás více formují naše geny, či prostředí. Jestli nad čtivem rádi přemýšlíte, tento počin vás k tomu přímo vybídne. Kdo je vlastně v příběhu ten dobrý? A v čem spočívá hranice mezi dobrem a zlem? Podobné myšlenky se budou po dočtení zaručeně objevovat v myšlenkách i vám.

Mou jedinou výtkou je korektura. Přišla mi velmi zanedbaná, a to hlavně v případě interpunkce a opětovně se opakujících slov ve větě. Chápu, že se chyba čas od času vloudí, ale když si toho čtenář všimne několikrát v průběhu čtení, zkazí to celkový dojem.

Jelikož telefon nadále signalizoval příchozí volání, svědomí mu nedalo a hovor přijal. Přece by mu máma nevolala do práce kvůli nočnímu spaní, ujistil se. Tušil, že se bude jednat o něco vážnějšího. 
„Ahoj Marti. Tak jak ses vyspal? Nezdálo se ti o těch obětech?“ spustila nával starostlivých otázek máma. 
Tůma hlasitě vydechl. Rozhlédl se po otevřené kanceláři, ve které seděl společně s dalšími policisty, vstal od stolu a šel si vyřídit telefon do společné kuchyňky. 


Vražedkyni vřele doporučuji každému, kdo by si chtěl přečíst reálnou a částmi až mráz nahánějící detektivku. Čtení si budete užívat a zajisté vás překvapí, kolik toho tento svazek uvnitř skrývá.



V rodinném domku v Soběslavi nalezne policie tři mrtvá těla. Jedná se o bývalé partnery a jejich půlročního vnuka. Jediný, kdo z rodiny zbývá naživu, je jejich dcera, která je nyní pravděpodobně v nebezpečí. Případ vyšetřuje zkušený podplukovník Petr Machala a policejní nováček Martin Tůma. Vyšetřování zavádí policisty do slepé uličky a do hry promlouvá také varianta, že dcera budoucí obětí není a motiv vražd byl úplně jiný, než se zdál…

Nakladatelství: MOBA 
Rok vydání: 2020
Žánr: detektivní
Počet stran: 272
Vazba: pevná

Komentáře