ČTU, TEDY JSEM... cynická naivní optimistka (Kateřina Loučková)

Měla si dávat pozor, aby nespadla do řeky, řekl Mattis. A tak skákala s rozkoší a ze všech sil po kluzkých kamenech na břehu řeky, kde voda nejvíc bouřila. Nemohla si přece dávat pozor někde daleko v lese, aby nespadla do řeky. Aby to mělo nějaký smysl, muselo to být u peřejí a nikde jinde. 
–  Ronja, dcera loupežníka, Astrid Lindgrenová 

 

Čteme české autory


Jak dlouho už jsi v projektu a co ti za tu dobu dal, nebo vzal?

V projektu jsem nedávno dovršila rok. Vzal mi dost volného času, který bych jinak mohla využít na své vlastní tvůrčí psaní. Dal mi však možnost přečíst si zajímavé knihy neznámých nebo málo známých českých autorů, u nichž bych váhala, zda si je mám koupit. Taky mi rozšířil obzory a osobní čtenářské hranice tím, že je vždy nutnost dočíst recenzovanou knihu do konce děj se, co děj.


Jak vnímáš své působení v projektu jako redaktorka? Líbí se ti v redakci? 

Zpočátku jsem měla pocit, že se toho na mě nahrnulo hodně najednou. Aby projekt mohl fungovat, má určitá vnitřní pravidla a administrativu, a mně připadalo, že je snad nemožné vše stíhat sledovat, kontrolovat, a zapisovat do správných tabulek. Teď už jsem si zvykla, ale stejně každou chvíli něco vymňouknu. Děvčata v redakci ale vždycky poradí a nasměrují, takže se v projektu cítím dobře.


Jak to vlastně v projektové redakci probíhá? Jak to vidíš ze svého pohledu?

Je to různé. Hodně se bavíme o knihách, diskusí si tříbíme názory. Navíc taková diskuse přispívá k tomu, aby naše recenze byly objektivnější. Když se například recenzentce nějaký aspekt v knize nezdá, může požádat o názor další redaktorky, čímž se nám daří dosahovat v recenzích určité míry nadhledu.


Kdybys měla své působení v projektu vystihnout nějakým knižním názvem, který bys vybrala?

Aktuálně by to bylo Na západní frontě klid, protože se mi celkem podařilo si před koncem roku vyčistit recenzentský stůl.


Jak vnímáš českou literární scénu?

Jako živou a aktivní. Mám pocit, že se u nás docela dost píše, čím dál více lidí zkouší různé formy samonákladu a občas se někomu podaří i prorazit do některého nakladatelství. Pořád se něco děje...


Dáváš přednost české, nebo zahraniční literatuře?

Mám dva žánry, které čtu nejčastěji a nejraději  jde o romantickou literaturu a fantasy. Co se týče fantasy, tam jsem v poslední době začala dávat přednost autorům českým, ale v romantice s přehledem vítězí zahraniční autorky. Umí se víc odvázat a příběh napsat s tou správnou mírou zjednodušující nadsázky a patosu.


Máš nějaké oblíbené české klasiky?

Františka Hrubína, tedy jeho tvorbu pro děti. A pak třeba autory jako Miloš Zapletal, Jaroslav Foglar nebo Zdeněk Šmíd, dá-li se už pokládat za klasika.


Jací jsou obecně tví oblíbení čeští spisovatelé?

Spisovatelé jsou málokdy v hledáčku bulváru a aktivně o nich drby nesbírám, takže toho o českých spisovatelích jako osobnostech moc nevím. Spíš mě zajímá jejich dílo. A jelikož se velmi mnoho českých spisovatelů úporně drží českých reálií a mě tahle vážně míněná literatura opravdu ani trochu neláká, je nasnadě, že od Čechů čtu ráda hlavně fantasy. Tam je pro mě zásadní, aby spisovatel uměl vykouzlit atraktivní a funkční postavy, dobrodružný příběh a dokázal hezky pracovat s češtinou.


Četla jsi už nějaké české knihy, které bys vážně nedoporučila? 

Ano, četla, ale raději je rovnou zapomínám a nechci se k nim vracet.


Jaké knihy ti za minulý rok utkvěly v paměti a čím to bylo?

Série Zlatá Grai jednoznačně svým propracovaným světem a uvěřitelností. Potom Nika Peas a její Strážce. Až na drobné mouchy mě autorka přesvědčila, že s grácií ovládá vylehčený žánr, který má především bavit. A těsně před Vánocemi se mi dostala do ruky útlá knížečka Padesát odstínů tymiánu, což je navzdory názvu nadprůměrně milá a chytrá romantická young adult fantasy prošpikovaná vtipem.


Pochlub se seznamem přečtených českých knih za rok 2021.


Mimo projekt:
Dům roztříštěných snů
Případ ztraceného hledače
Padesát odstínů tymiánu
Rusalka 1 a 2
Vražedkyně

A několik zajímavých betací více či méně známých českých autorů, které jsou nyní v různé fázi cesty k vydání


Na které žánry se specializuješ? Proč právě tyto? Jaký k nim máš vztah? 

Pro projekt čtu hlavně fantasy, sem tam se vloudí i detektivka nebo něco dobrodružného pro mládež. Vyhledávám taky romantiku. Ráda u knih hlavně odpočívám a brak a klišé pro mě nejsou sprostá slova. Dobrý brak obsahující šikovně zpracované klišé je pro mě základ relaxační literatury.


Co podle tebe může projekt čtenářům předat? 

Díky projektu se čtenáři dozví o nových autorech, na které by třeba vůbec nenarazili, a možná by to byla škoda.


Cítíš se jako součást projektu? Proč ano/ne? Máš možnost ovlivňovat jeho směr a vývoj? 

Ano, cítím. Jak jsem psala, v redakci vládne obvykle poměrně pohodová atmosféra a názory nás recenzentek jsou brány v potaz.


Je projekt jen o doporučování knih?

Asi ne vyloženě o doporučování. Některé s klidným svědomím doporučit nelze.


Co podle tebe přinesou autorovi negativní i pozitivní recenze?

Recenze přináší autorovi cennou zpětnou vazbu a je jen na něm, jak s ní naloží. A konstruktivní zpětná vazba je vždy přínosná, i když někdy není příjemná. To říkám s plným vědomím toho, jak to někdy dokáže zabolet. Jsem taky autor a musela jsem se prokousat různými recenzemi na svou tvorbu.


Pokud bys měla čtenářům doporučit jednu českou knihu, která by to byla? 

Nejradši bych samozřejmě doporučila tu svoji, kterou chystám letos k vydání... Ale to má ještě čas. Takže svých několik loňských favoritů vhodím do pomyslného osudí... zamíchám... a doporučím... Případ na zlaté horečce. Je to opravdu propracovaná detektivka z trampského prostředí, vtipná, chytrá, kultivovaná i napínavá. Jestli vás baví detektivky a máte rádi nádech westernu, neuděláte s ní chybu.


Určitě už máš čtenáře, kteří pravidelně čtou tvé recenze. Co bys jim vzkázala, aby tě četli i nadále?

Milí čtenáři mých recenzí, kéž vám v příštím roce přichází do cesty přesně ty knihy, na které máte náladu, a četba vám zpříjemňuje volné chvíle.


Literární předsevzetí do nového roku: Vyhledávat málo známé české autory a pomáhat jim co nejkvalitnější zpětnou vazbou.


Komentáře

  1. Moc pěkný rozhovor. Jenom jedna věc mě trochu mrzí – recenzentka se několikrát zmínila, že padla na opravdu špatné knihy, které nelze doporučit. Jenže je nejmenovala, a ani v jedné recenzi jsem podobný názor neobjevila. Uznávám, že autor má křehkou duši a není možné napsat – hele, to je fakt špatně napsané, ruce pryč. Jenže on i čtenář má křehkou duši, a pokud si na základě pěkné recenze něco koupí a pak se trápí, no, možná by si zasloužil předem varovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tomhle článku jsme se chtěly zaměřit spíš na knihy, které doporučit můžeme. :) Nicméně úplně skvěle si v hodnocení nevedlo zmíněné Srdce čarodějů. Názor neprošel schválením od nakladatele a text nakonec nevyšel. Jinak pokud si chcete přečíst o knihách, které některé z našich recenzentek vyloženě nedoporučují, můžete se podívat na jeden z našich vánočních článků: https://www.ctemeceskeautory.cz/2021/12/vanocni-clanek-jake-knihy-necist.html

      Vymazat
    2. Snažím se vždycky recenzovat maximálně zodpovědně, takže se nemusíte jako čtenář bát, že bych vám mazala med kolem pusy abych nepohněvala autory. Nechtěla jsem se tu ale zabývat konkrétními tituly, aby to nevyznělo jako samoúčelný hejt, protože pro uvedení konkrétních příkladů PROČ mi ta která kniha nepřijde dobrá v rozhovoru není dost prostoru.

      Vymazat

Okomentovat