Mezi nebem a zemí
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Jota.
Chci zakoupit tento titul!
Anna Hanuš Kuchařová se už několik let drží mezi širší světovou slacklinerskou špičkou a tento sport se pro ni stal vášní i stylem života. Opustila kvůli němu slibné místo architektky a přeputovala čtyři kontinenty. Bojovala se zraněními těla i bolestmi duše a o své zážitky se poutavou formou rozhodla podělit v knize Od slackline k tiché radosti. Nechte se pozvat do světa mezi světy. Do prostoru, kde potkáte vítr, ptáky a svůj vlastní strach.
Slackline je poměrně mladý sport, který vznikl v Yosemitském národním parku v USA a odtud se rychle rozšířil do světa. Jde o chození po laně nataženém různě vysoko. Možná jste už v parku nebo na dětském hřišti viděli trochu prověšený popruh mezi dvěma stromy, často umístěný jen ve výši kolen, protože začátečník daleko neujde. Ale jaké to je, když lezci natáhnou lajnu mezi skalními věžemi několik desítek nebo i stovek metrů nad zemí? I o tom vypráví Anna Hanuš Kuchařová, nejznámější česká slacklinerka, která se na lajně i vdávala.
Tohle je nejstarší skalní highline na světě. Místo, kde se náš sport zrodil. Scott Balcom nebyl provazochodec, neměl ocelové napnuté lano ani tyč v ruce. Pouze nylonový popruh, pásek kolem pasu jako jištění. A odvahu. Vylezl na osmdesátimetrový prst ukazující do nebe, napnul z něj popruh na protější skálu a jako první člověk na světě v roce 1984 přešel highline. (str. 8)
Anna Hanuš Kuchařová velmi otevřeně vypráví jak se k lajnám dostala díky studentské lásce, o tom co ji motivovalo, jak se posouvala a co se o sobě i druhých dozvěděla během let, kdy se točí kolem slackline. S láskou a respektem podávané příběhy známých a přátel z lezeckého světa jsou zábavnými nebo i dojemnými perličkami.
Kniha se dá číst několika způsoby. Například jako shrnutí rychlého vývoje zajímavého sportu, které zároveň motivuje k vyzkoušení, a díky dobře zpracovanému poznámkovému aparátu tak trochu instruuje, jak se do něj pustit. Nebo je možné se zaměřit na Anniny zážitky z cest, jelikož povídání o nízkonákladovém způsobu objevování světa je inspirativní a fascinující, vtipné i dobrodružné, lákající za poznáním nových míst.
Také je to ale drama o překonávání překážek i sama sebe, hledání způsobů, jak žít a jak se uživit. Nepříjemné prožitky na islandské výpravě nebo bolest po zranění a operaci kolen nenechají čtenáře chladným.
Další rozměr dodávají výpravy do autorčina nitra. Vyprávění je prodchnuto mystickým duchem a každé Annino setkání se sebou samou vede k hlubšímu poznání věcí a sil kolem člověka, což působí u sportovkyně možná trochu nečekaně, zato ale velmi autenticky. Sdílení intimních úvah o smyslu bytí a hledání štěstí je jednou z nejzajímavějších součástí knihy, je však třeba s ním počítat. Hledáte-li jednoduchou lezeckou příručku nebo běžný životopis sportovce, budete možná nemile překvapeni množstvím až filosofických úvah. Mně se naopak líbily a zvaly mě k zamyšlení.
Zároveň však vhledy do autorčiných bojů a proher můžou na čtenáře, který autorku nesledoval již předtím, působit ke konci už trochu únavně. Jako prototyp takového čtenáře se musím svěřit s prchavým dojmem, že vlastně netuším, proč je tak slavná, když jí vlastně nic nevycházelo... Věřím však, že pro někoho, kdo autorku naopak již nějakou dobu zná nebo má podobnou sportovní zkušenost, bude prožitek právě opačný a takový člověk náhled do soukromí ještě více ocení.
Koukám na ně. Ještě před pár lety bych jim záviděla. Teď je objímám a celou svou duší jim to přeju. Jó! Takhle chci žít! Tak proč se tak často bojím o své místo na slunci? Proč se bojím, že mě o něj někdo může připravit? Když právě a jenom tato myšlenka mě o něj připravuje. Živena pocitem nedostatečnosti a strachem ze selhání. Jako by si nějaká z hvězd myslela, že její krása vynikne, jen když všechny ostatní zhasnou. (str. 335 a 337)
Od slackline k tiché radosti je osobní výpověď a tomuto vyznění napomáhá zvolená forma vyprávění v první osobě a minulém čase. Věty jsou obvykle krátké, plné hovorových výrazů nebo z angličtiny přejatých odborných slackliningových termínů. Font písma na mě působil vzdušně a kulatě, což se mi zdálo k tématu vhodné a sympatické. Zajímavé myšlenky nebo zážitky jsou místy zvýrazněny jiným písmem s pískově zlatavou barvou.
Vůbec je knižní zpracování příjemné a solidní. Tvrdá vazba ze strukturovaného papíru působí elegantně až luxusně a navíc se dobře drží, protože v rukou neklouže. Papír je silnější a tak se snadno obracejí stránky.
Skutečnou lahůdkou je obrazový doprovod. Odhadem tak polovina stran obsahuje fotografie – a je na co se dívat. Momentky z lezení či cestování, přirozené a syrové portréty i nádherná panoramata jsou vytištěny na kvalitním papíře, bezokrajově, některé dokonce na dvoustraně. Jejich zkoumáním jsem strávila drahnou dobu. Občas dá práci na nich najít slacklinera, a když jej člověk konečně uvidí, až se mu zatají dech při představě, jak se tam dostal.
Dalším příjemným bonusem je již zmíněný poznámkový aparát, který začátečníka nenechá tápat a vždy na správném místě vhodně zvoleným způsobem vysvětlí cizí pojmy.
Na konci je ještě stručná historie světového i českého slackliningu, slovníček a několik návodů do začátku.
O slackline jsem nevěděla vlastně nic, ale zaujal mě název a obálka. Nebyla jsem zklamána, knihu odkládám obohacena o úvahy a myšlenky zajímavého člověka, který viděl kus světa a překonal mnoho překážek, a odnáším si příjemný dojem z tohoto setkání.
Od slackline k tiché radosti je počin, který by bylo škoda minout.
Vyprávění nejznámější české slacklinerky, která chodila kilometr nad zemí na čtyřech kontinentech.
Opustila práci architektky, aby se stala profesionální provazochodkyní. Láska a touha ji ženou do prvních rozechvělých krůčků vysoko nad zemí. Skáče po hlavě do odvážného života a tím probouzí své vnitřní démony. Vír dobrodružství ji prožene Evropou i Amerikou, kde se potká s lidmi, kteří ji fascinují. Nejvíc ji ale oslňuje pravidelné chvění tenkého popruhu pod jejími chodidly, na kterém závisí její život. Jak je možné, že lidské tělo dokáže chodit ve volném vzduchu? Co se to děje s její myslí, když překonává vlastní ego? A co na ni čeká ve stavu změněného vědomí, do kterého ji dostává rytmická chůze prostorem mezi skalami?
Komentáře
Okomentovat