Jaké rozhodnutí bude to správné?
Když se potkali v kostele, prohodili spolu sotva pár zdvořilostních frází. Když spravoval střechu školy, nosila mu čaj. A při výstavbě hotelu ji nohy až nezvykle často dovedly na staveniště. Tam se snažila být k ruce Jankovi, ale místo pomoci mu spíše překážela. Neustále totiž hledala někoho jiného. (str. 123)
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Chci zakoupit tento titul!
Anna Bauerová stojí před krachem manželství. Zjistila, že ji milovaný Mirek podvedl, a tak ji nenapadne nic jiného, než se uchýlit ke své matce do Horní Lomné. Sbalí syna Filipa a čeká, že si trochu pročistí hlavu. Jenže ve staré chaloupce najde pytlíček se sušenou mateřídouškou, díky které nahlédne do rodinné minulosti. Co když zjistí, že za opravdovou lásku se vždy muselo bojovat? Změní názor na jednoznačnou situaci?
Dvacet čtyři číslovaných kapitol s řadou drobnějších podkapitol oddělují ilustrace květu. Možná mateřídoušky? Kouzelná rostlina působí jako pojítko mezi časovými rovinami. Příběh ze současnosti doplňují skoky do minulosti, vzpomínající na prababičku Věru a její životní strasti. Začínáme v červnu 1916, končíme dubnem 1945. Historie se neodvíjí kontinuálně rok po roku, spíše se dotýká významných či emotivních událostí.
Přítomnost je předkládána přímým Anniným pohledem plným protichůdných pocitů. Manžela miluje, ale nedokáže překousnout zradu, jíž se dopustil. S pomocí mateřídoušky uniká od rozhodnutí, které bude muset dříve či později učinit. Oproti tomu návraty do minulosti nám Věru popisují okem nezaujatého pozorovatele.
Když jsem zvedla zrak, musela jsem se ovládat, abych vnímala i něco jiného než detail jeho očí. Odstín hořké čokolády se blíž k zorničkám měnil v barvu zlatého dubu. „Tak jo,“ řekl nevzrušeně, i když bych čekala, že bude spíš odporovat. „Kdy se zase uvidíme?“ Pochopitelně myslel termín našeho doučování, přesto mi neunikl jistý dvojsmysl. Místo přemýšlení nad vhodným termínem jsem vnímala jen svoje tělo. (str. 93)
Třicetiletá Anna se upíná na historii a osudy hlavních aktérů jí nedávají klid. Definitivní verdikt nad manželstvím odkládá a věnuje se synovi matčiny přítelkyně, kterého doučuje němčinu. Richard je o dost mladší a ukazuje jí jinou stránku života. Nespoutanost, divokost a lehkovážnost. Vlastnosti, jež po malých dávkách působí atraktivně. Dokáže odolat pokušení srovnat s manželem skóre?
Dle probíhající linie zaznamenáváme i odlišnosti v jazykové rovině. Přestože oba úseky jsou psané spisovnou češtinou, v případě Anny je mluva více lidská; nevyhýbá se ani popisům drobné erotiky a vnitřní rozechvělosti. Věra reprezentuje starou školu, takže i když jí nechybí bojovnost a odhodlání, podprahově vnímáme slušnost, velký smysl pro rodinu, plnění povinností i víru v Boha.
Kdyby mohla, okamžitě by se rozeběhla domů. Rozum ji však varoval. To by tak ještě scházelo, aby si učitel myslel, že je tak divoká. Uctivě se proto rozloučila, málem se uklonila a odešla. Po pár krocích neodolala a otočila se. Pořád tam stál a s nadějí ji vyprovázel pohledem. Přesně někoho takového do své třídy potřeboval. (str. 33)
Prostředí Horní Lomné nám ukáže vývoj obce jako takové, světové války i pozici ženy toužící být učitelkou. Zpátečnické smýšlení se mění pomalu a obtížně. Získá si Věra důvěru, aby mohla vyučovat místní děti? A co nastane v případě, že by sama chtěla mít potomky a svatbu? Velkým tématem jsou taktéž česko-polské vztahy, obzvlášť pokud se jedná o smíšená manželství.
Zima udeřila v plné síle a Lomňanům nastaly těžké časy. Už druhý týden teploty klesaly tak nízko pod bod mrazu, že i zajíci a jiná zvěř chodili do dvorů, aby sesbírali, co tam bylo utroušeno. Z komínů se kouřilo ve dne v noci, pálilo se vše nepotřebné a nejen muži končili den u stolů s alkoholem. Zahřál, i když jen dočasně. Obec ležela vysoko v horách a Věra tady pamatovala kruté zimy, ta letošní jí však připadala nejhorší. Každé ráno, když dorazila do školy, trnula hrůzou, zda děti zvládnou cestu. (str. 99)
Tempo je příjemně konstantní, byť má několik dramatičtějších míst. Líbivé psaní spíše než historii s kapkou lásky používá opačné schéma. Pro vztahové otázky si, z důvodu větší atraktivity, autorka vybrala kulisy minulosti. Právě láska je motivem i motorem celku: ať již k dítěti, partnerovi, profesi, vlasti, či k jazyku.
Charaktery neobsahují správnou hloubku, často kloužou po povrchu, byť nastolených témat je vícero. Přesto můžeme sledovat patrný vývoj v Annině myšlení. Právě floutek Richard jí vnukne dojem, že někdy nemusí být tak upjatá a život kromě povinnostmi může naplnit i zábavou. Z Věry postupně sundáváme roušku tajemství a objevujeme, jaký byl její ryzí naturel.
Krásně učesaná čeština bez gramatických, pravopisných a stylistických chyb vás pohladí po duši při osamělých večerech. Trochu k zamyšlení slouží zmínka o možné toxicitě maminkovských diskuzí, které vedou k přílišnému upnutí na dítě a odvedení pozornosti od ostatních členů domácnosti. Silné ženské hrdinky i zmínky postavené na reálných základech. Národnostní otázka, první bohoslužba v českém jazyce, položení pamětního kamene a řada dalších historických milníků mísí reálie i fiktivní postavy.
Pro někoho může být román až moc teatrální a naivní s předvídatelným vyústěním. Pokud hledáte něco odpočinkového, primárně orientovaného na ženy, Příběh mateřídoušky je správnou volbou. Dílo je koncipováno tak, abyste si užili daný okamžik, zbytečně nezatížili hlavu, a pak šli dál. Obávám se, že nepatří do skupiny, na něž budete vzpomínat i po letech od dočtení. V případě, že chcete větší podíl historie a menší romantiky, doporučuji knihy Markéty Práškové (Balada o snech, Rozbité světy, Ester).
Zajímavostí je, že prostředí Horní Lomné autorka využila i v Příběhu akvamarínu. Zákulisní informace, bonusovou kapitolu, dobové fotografie či novinky z tvorby naleznete v závěru knihy pod QR kódem.
Miriam Blahová v současné době žije v Ostravě, pracuje jako editorka. Na kontě má kromě výše zmíněného Příběhu akvamarínu také Příběh slunečnice či novelu ve sborníku Letní kraťasy.
Pokud bych měla titul označit jedním slovem, tak je to líbivost. Necítila jsem snahu o větší propracovanost, spíš o to, aby si čtenářky občas zavzdychaly, občas zamáčkly slzu v oku a užily si romantický příběh poznamenaný pohnutou historií. Věřím, že pokud hledáte jednoduchý, čtivý román, budete nadmíru spokojeni. Já čekala drobet silnější text. Emoce ve mně příliš nevzbudil, byť nepopírám chytlavost.
Závěrečné hodnocení: 78 %
Co všechno musíme obětovat, abychom si obhájili lásku?
Když se Anně začne hroutit manželství, odjede s tříletým synem ke své matce a při průzkumu chaloupky po předcích najde pytlík s mateřídouškou. Díky ní se dostává k událostem první poloviny dvacátého století, vyhroceným vztahům mezi Čechy a Poláky i velké lásce, které stála v cestě řada překážek. Zatímco Anna poznává osud vlastní rodiny a historii Jablunkovska, příběh její prababičky Věry vypráví o zdejších poměrech a pokrokových myšlenkách, pro něž neměli sousedé v těžké době pochopení.
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2024
Žánr: pro ženy, romantické, historické
Počet stran: 272
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat