Nepatřičné přátelství v padesátých letech
Klára si tak nějak nebyla jistá, jestli by ho měla vytáhnout na světlo a otevřít. Cosi jí našeptávalo, že toto zavazadlo neleží ukryté v podlaze půdy jen tak náhodou. Někdo musel mít zásadní důvod ho tady uschovat a zakrýt ho pevně přitlučenými fošnami. Pokud by staré hřebíky nepovolily a náhodou tento otvor neodhalily, ležel by tu kufr utajený možná ještě mnoho let. Hlavou jí prolétla varovná myšlenka, že by ho měla raději znovu přikrýt prkny a ty možná ještě přibít hřebíky zpátky na místo. Zvědavost ovšem převládla. (str. 26)
Za recenzní výtisk děkuji autorce Markétě Práškové.
Chci zakoupit tento titul!
Kláře je něco málo přes třicet. Myslela si, že má po boku milujícího partnera, nevěra ji vyvedla z omylu. Nutně potřebuje změnit prostředí, a tak s chutí přijme nabídku na stěhování do Prahy. Babička Marta je po prodělaném infarktu v péči rodičů a dům zeje prázdnotou. Příjemným ozvláštněním je fakt, že ji záhy navštíví bývalý spolužák Viktor, který vysloví přání na společné bydlení. V minulosti obýval malý byt, jenž je součástí stavení, a rád by v tom pokračoval. Ačkoli je Klára nejdříve skeptická, další ruka, jež by pomohla s rekonstrukcí a nutnými opravami, se hodí. To ještě netuší, jaká tajemství se postupně začnou odkrývat…
Důmyslně schovaný kufr začne odhalovat střípky z babiččiny minulosti, vzbuzující spoustu otázek. Staré fotografie, dopisy i jiné drobnosti napovídají, že mohla spáchat těžký zločin. Ač by se Klára Marty nejraději na vše zeptala, bojí se jejího slabého srdce a nechce ji zbytečně rozrušovat. Není pochyb, že psychicky strádá a kvůli slibu se o historii nehodlá bavit. Vnučka začíná s Viktorem pátrat na vlastní pěst. Nebylo by však lepší některé věci nechat navždy spát?
Příběh nás zavádí do dvou časových rovin. Kromě současné se podíváme do československých poválečných let. Rodina sedláka Vápenky vlastní velké hospodářství. Na gruntu se vystřídalo již několik generací, takže práce na poli a starost o zvířata je pro ně radostí, povinností a hlavně neodmyslitelnou součástí. Situace se mění po únorovém komunistickém puči. Chudí závidí bohatým a přestože na vsi vládla solidarita a pospolitost, nastává doba, kdy soused udává souseda a neštítí se ničeho jen proto, aby sám sebe obohatil. Zlou krev rozdmýchává nově příchozí Miroslav Strnad, který se v zájmu socialistické rovnosti rozhodne zatočit se všemi soukromými zemědělci.
Kvůli katastrofální neúrodě vázly dodávky pro obyvatelstvo, protože zemědělci se snažili co nejvíc cenných potravin nechat pro sebe, aby se jim podařilo hospodářství nadále udržet. Zatímco jsme my zápasili s nekončící dřinou, ostatních, těch, co nevlastnili půdu, se situace dotýkala snížením přídělů chleba, mléka, cukru a dalších surovin. Na všechny tyto potraviny byl stále zavedený lístkový přídělový systém. Nespokojenost lidí rychle stoupala a nikdo neuměl najít řešení. Pod rukou se prodávaly předražené nebo nedostatkové plodiny a několikrát se u nás doma hovořilo i o stávkách a hladových bouřích na Slovensku, kde se v některých oblastech šířil opravdový hladomor. (str. 71)
Protagonistkami jsou vnučka Klára, zastupující současnou linku, a Lucie Vápenková popisující historii. V prvním případě Markéta Prášková používá er-formu nezaujatého pozorovatele, jenž do děje nevstupuje a není vševědoucí. Lucie naopak vypráví ze svého úhlu pohledu a díky první osobě vnímáme útrapy o to palčivěji. Kapitoly jsou pojmenované podle hlavních hrdinek, nicméně postupem času jich přibyde více. Kvůli možnému vyzrazení děje nebudu konkrétnější. Součástí je i několik dopisů vedených kurzívou.
Jazyková stránka je atraktivní, bez gramatických či pravopisných chyb. Ojedinělé vady jsou spíše kosmetického charakteru. Spisovatelka dokáže udržet čtenářovu pozornost a vhodně dávkuje odhalené informace, takže se nejen nebudete ani chvíli nudit, naopak, nejlépe hned chcete zjistit, jak to ve skutečnosti bylo. Co přesně se stalo osudné léto 1957?
Autorka bravurně vykreslila tíživé období padesátých let. Politické procesy, věznění, měnová reforma. Doba, kdy stačilo málo a jeden člověk dokázal zničit vše, co jste budovali roky. Dozvíte se o vztazích, životě na vesnici, prvních láskách, přátelství, bolesti, smutku i ztrátách. Na konkrétním případu jedné rodiny pozorujeme útrapy, jež zažilo i mnoho dalších obyvatel. Přestože jsou zmíněné jen namátkou, uvidíte, že potíže vyvlastnění, krádeží a hanlivého označení kulak nebyly minoritním problémem.
Marta mávla rukou. „Politika je jedna věc, rodina druhá. Jsem jeho švagrová. Když můžu, pomáhám s péčí o jeho syna. Co by mi měl chtít udělat?“ Neodpověděla jsem. Snad jsem vnímala situaci padesátých let až příliš vážně. (str. 159)
Silné charaktery, které sice mohou působit krystalicky čistě, jsou sem tam pošpiněné, čímž krásně reflektují lidskost se všemi svými aspekty; jsme jen lidé a občas děláme chyby. Rozdíl je však v míře provinění. Nedochází tedy k jasně vymezené linii kladný x záporný hrdina, i když k některým moc sympatií chovat nebudete.
Vyjma důležitých dějinných událostí je významným tématem láska, prolínající se celým románem. Co jsme pro ni schopni obětovat, jak se pod návalem citů můžeme mýlit ve svém úsudku, i její krutá podoba. K ocenění tohoto prvku musíte být alespoň částečně romanticky smýšlející duše. Nečekejte ale bezduchou naivní romanci, spíš detektivní/historické pátrání odhalující kromě velkého rodinného tajemství i obrovské emoce.
Opřela jsem si o něj hlavu a on mě vzal kolem ramen, stejně jako toho prvního večera, když kolem nás zuřila bouřka. Vesnici pohltila tma a měsíc roztahoval prsty nad krajem. Jaromír zabořil tvář do mých vlasů a mně srdce poskočilo štěstím. Seděli jsme tam dlouho do noci a povídali si. Ten večer jsem se do něj doopravdy zamilovala. (str. 214)
Ohromné plus vnímám v zachycení dobového ducha a zachovaných reáliích. Nespravedlnost, zdravotní či sociální těžkosti jsou uvěřitelné a hmatatelná atmosféra překládá časy, v nichž chleba sice stál necelé tři koruny, ale žít byste v nich opravdu nechtěli. Jednotlivé osudy budete naplno prožívat a je jedno, jestli budete s postavami právě kopit seno před přicházející bouřkou nebo spravovat protékající střechu.
Parádní čtení, které chytne za srdce všechny, kdo mají rádi např. tituly Hájovna, Druhý život Marýny G., Odpusť, že jsem se vrátil apod. Zdařilá díla vystihující nepříznivé životní události i lidskou odhodlanost. Pokud vás baví prolínání současné a historické linky, komunistická zlovůle a láska k přírodě, už víte, co číst jako další.
Markéta Prášková se na našem projektu představila počinem Rozbité světy. Z éry výpravných fantasy se postupně přesouvá do krušných časů 20. století. Sbírá rešerše, mluví s pamětníky, shromažďuje data a snaží se maximálně popsat obtížnou historii, aby vzdala hold všem bezejmenným hrdinům a těm, kteří od svého národa utržili hluboké rány. Na začátek roku 2024 očekává vydání poslední knihy – Bez návratu, o níž podrobnější informace nejsou známy.
Rozbité světy mě uchvátily a u Balady o snech tomu nebylo jinak. Propracovaný sloh, momenty překvapení střídaly rozhořčení nad svízelnými situacemi. Autorce se dokázalo rozjitřit mé emoce a nenechat mě chladnou. S lehkou, přesto pevnou rukou, popisuje těžká dramata i způsoby řešení. Markéta Prášková se druhým titulem zařadila mezi mé oblíbené autorky a další tvorbu budu bedlivě sledovat. Moc doporučuji!
Závěrečné hodnocení: 98 %
Existují vzpomínky, na které nelze zapomenout.
Existují přátelství, za které je třeba bojovat.
Existují skutky, které se musí vykonat.
Do rodiny mladičké Lucie přicházejí po strastech druhé světové války ještě další, mnohonásobně větší útrapy. Staletá pravidla venkova se pod nátlakem socialistického režimu rozpadají, sedláci jsou zatýkáni, jejich majetek znárodňován a rolnické rody přicházejí o domovy. Také Luciina rodina je nucena snášet opakovaná příkoří a pokorně přijímat nenávratné životní ztráty. Jak vysoko se ale může jedno bezpráví vršit na druhé, než člověka přinutí přestat klopit hlavu?
Rodinná sága o hloubce lidské touhy chránit svoje milované a o desítky let skrývané vině…
Nakladatelství: Moba
Rok vydání: 2022
Žánr: historie, romantické, drama
Počet stran: 304
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat