Vánoční článek: Naše začátky aneb knihy, které by neměly zapadnout (Ivona Salvová-Šabíková a Zuzana Boháčová)

Letos uplynulo už šest let od vzniku projektu Čteme české autory. Pokud jste s námi od našich začátků, víte, že se název projektu postupem času měnil. Na knižní blogovou scénu jsme vstupovaly s názvem Podporujeme české autory, ze kterého později vykrystalizovala Podpora českých autorů. Ani u tohoto pojmenování jsme ale nezůstaly. Dle zákonu tří a z důvodů, které by samy o sobě vystačily na samostatný článek, jsme projekt přejmenovaly na Čteme české autory. Zda už je to konečná, nevíme. Snad ano. :) Příliš změn škodí. Zvláště jedná-li se o název. 

O tom ale dnešní článek být nemá. Má být o knižních tipech a tak trochu o nostalgickém vzpomínání na dobu před šesti lety. Jací autoři či autorky nám utkvěli v paměti? Kteří z nich mají podle nás potenciál obohatit domácí literární scénu dalším dílem? A které knihy by vás dle našeho názoru rozhodně neměly minout, přestože se jim nedostala a nedostává taková pozornost, jakou by si zasloužily? 

Knižní tipy Ivony Salvové-Šabíkové alias Chensie

Pokud bych měla čerpat ze začátků našeho projektu Čteme české autory, rozhodně bych pro vás knižní tipy měla. Spousta těch knih mi zůstalo v mysli a autoři jsou mi blízcí, jelikož jsme měly se Zuzkou opravdu štěstí a narazily nejen na talentované autory, ale také osobnosti, které si nás získali svým vystupováním a skromností. Bylo mi ctí je poznat skrze jejich kvalitní díla.

Jedná se třeba o spisovatelku Barboru Dvoreckou, která má silný vztah ke zvířatům a využila jej při psaní dvou publikací Doteky života (2015) a Ozvěny života (2017), vyšlých u nakladatelství Klika. Pořád netuším, proč takové kvalitní a emotivní čtení vyšlo samizdatem, když s ním bude spokojený každý milovník zvířectva, náročný i nenáročný. A v případě, že tíhnete k vodáctví, najdete autorčiny povídky i v antologiích Říční polobozi a Vodácké duše. 

Pokud neznáte spisovatele, píšícího pod pseudonymem Al Da Bianco, o moc přicházíte. Především jestli máte v oblibě kreativní knihy. Jeho ...a vítr chytit za pačesy (2015) je jedinečné dílo, obohacené o množství textů různých stylů a žánrů, převážně povídek, básní i úvah, a autentické dětské kresby. Vše je tak upřímně ztvárněné, že jsem si čtivo zamilovala nejen já, ale i mé děti. Stejně tak je na tom i Jak pejsek a kočička pěstovali buřty (2017). Tušíte správně, že se autor nechal inspirovat již profláknutým pejskem a kočičkou, kteří pekli dort. A ve velmi podobném, hřejivém znění je i počin Al Dy Biancy. 

Velmi ráda bych zmínila také báječnou spisovatelku Věru Kadlecovou, která nám vyrazila dech propracovanými psychologickými romány pro náročnější čtenáře. Panenka (2015) a Vina (2016) mají působivé obálky stejně jako obsah. Téma není jednoduché, jedná se o opravdu silný příběh, který s námi zamával a sevřel nás. Dle mého se jedná o pětihvězdičkové čtení, které sice neocení každý s ohledem na námět, ale rozhodně cílovým čtenářům předá skvělý literární zážitek. 

Poslední zmiňovanou autorkou je Tereza Barvíková. Její prvotinu Něco si přej (2016) a navazující pokračování Přej si znovu! (2017) jsem kdysi nedoporučovala, protože se jednalo o nekvalitní publikace. I přesto bylo jednání bezproblémové a milé. Když spisovatelce v roce 2019 vyšla u nakladatelského domu Grada třetí publikace s názvem Láskohledači – Zrádná vrtkavost srdce, byla jsem velmi příjemně překvapená, jakým literárním vývojem Tereza Barvíková prošla. Titul se mi líbil, mile překvapil a bavil mě. Jsem moc ráda, že jsem měla možnost posoudit celou její tvorbu a v závěru opravdu prožít báječný zážitek. 

Knižní tipy Zuzany Boháčové alias Wish

Můj první knižní tip je od tajemného autora, o kterém toho příliš nevíme. Ve virtuálním prostoru vystupuje pod jménem Chorche Damián Sobegh. Na kontě má tři e-knihy, z nichž Zase o kus blíž Peklu (recenze 1, recenze 2) a Proč nemám rád svátky a jiné dny (recenze) jsou dostupné ke stažení zdarma. Tituly na sebe navazují, ale zajímavostí je, že nezáleží, který z nich začnete číst jako první. Jestli vyhledáváte příběhy o životě bez příkras, které jedou na deprimující vlně, a zároveň jsou psány chytrým stylem a obsahují originální myšlenky a přirovnání, nenechte si tvorbu Ch. D. Sobegha uniknout. Za mě osobně je velká škoda, že se autor v posledních letech odmlčel a už nepublikuje ani na svém webu. 

Na poli politické satiry určitě nemůžu nezmínit Jiřího Votočka, autora e-knihy Operace Sněžná bouře, (recenze, ukázka), které se rozhodně nemusíte vyhýbat ani v případě, že vám politická situace naší země příliš neříká. Jiří Votoček dodal příběhu fantasy prvky a udělal z ní srozumitelnou a zábavnou pohádku pro dospělé. Pojetí příběhu skvěle vystihla naše někdejší recenzentka Veronika Nagy: „Autor má cit pro vykreslení postav, neuráží, nesoudí, ale chytře a ironicky se vysmívá.“ Nemůžu než souhlasit. Kéž by podobných děl bylo více i dnes. Někdy totiž mívám pocit, že některá současná satira představuje spíš etický úpadek pisatele než trefné vystihnutí reality.

Nejsem zrovna čtenářka poezie, takže když mě nějaká zaujme, už to musí něco znamenat. Pokud bych měla doporučit nějakou, s níž jste se mohli setkat v rámci našeho projektu, byla by to rozhodně ta od Pavla Sebastiana Hušky. Autor vydal už čtyři sbírky, bohužel všechny pouze v elektronické podobě. Na našem webu se můžete blíže seznámit s titulem Vlny (recenze, ukázka) a V Pekle (recenze). K tomu prvnímu se pochvalně vyjádřil i známý autor Otomar Dvořák: „Skvělé! Autor má cit pro hudební formu, ty texty, pokud již nejsou zhudebněny, by si to určitě zasloužily! Oceňuji cit pro atmosféru a také to, že se konečně básník nebojí veršovat a navazovat na tradice, opuštěné kdysi předchozími básnickými generacemi kvůli experimentálním hrám s jazykem. Huška se nesnaží oslnit čtenáře nečekanou metaforou a bizarním nápadem, ale jde důsledně po smyslu, až ke kořenům pocitů a bytí!“

Jako poslední doporučení tu mám autora a ilustrátora Josefa Quise. S jeho charakteristickými oku lahodícími ilustracemi jste se určitě setkali u nejedné dětské knížky. Málokdo ale už ví, že Josef Quis i několik knížek pro děti napsal a doplnil je jak jinak než vlastními obrázky, které skvěle dokreslily zábavné a důvtipné příběhy, u nichž se nepobaví jenom děti, ale troufám si tvrdit, že i jejich rodiče. Autor rozhodně nehřeší na to, že cílí „pouze“ na malého čtenáře, kterému bude stačit banální čtení. Právě naopak. Jeho série o detektivovi Koumesovi je promyšlená a díky postavám s lidskými vlastnostmi včetně různých neřestí i humorná. Čím starší malý čtenář bude, tím více detailů, skrytých vtipů a charakterových rysů jednotlivých hrdinů bude objevovat. U nás na webu najdete třetí díl Detektiv Koumes: Zimní případ (recenze, ukázka).

Doufáme, že jsme vám přinesly dávku čtenářské inspirace nebo tipů na dárek pro vaše blízké. Určitě se na jednotlivé autory a autorky podívejte blíže. Věříme, že na vás zapůsobí stejně jako na nás.

Zaujala vás některá ze zmiňovaných knížek?
Dejte nám vědět jaká. :)