Recenze: PROČ NEMÁM RÁD SVÁTKY A JINÉ DNY (Chorche Damián Sobegh)


Chorche loví podruhé



 Za recenzní e-knihu děkuji autorovi Chorche Damiánu Sobeghovi.

Chci zakoupit dílo Proč nemám rád svátky a jiné dny.



Chorche Damián Sobegh je autor, jemuž zatím vyšly pouze v elektronické podobě dvě publikace, jež na sebe volně navazují. Jedná se o Zase o kus blíž Peklu (recenze) a Proč nemám rád svátky a jiné dny s podtitulem Severní stěnou Eigeru. Právě tohoto díla se bude týkat dnešní recenze, kterou jsem si pro vás připravila.

Jak si můžeme povšimnout, název je oproti prvnímu dílu přímočařejší. Nemusíme v něm tedy hledat žádné skryté významy. Ač na nás může působit trošku smutným dojmem, dalo by se říci, že opak je pravdou. Často se budete při čtení bavit. Na konci vyprávění se nám však opět vrací náš starý známý, a to melodramaticky laděný vypravěč Chorche. Novela vás přinutí k zamyšlení nad životem, ale také nad vztahy, jež hlavní hrdina řeší.

Tento titul oproti tomu minulému čtenáře překvapí, nejen již avizovanými vtipnými sekvencemi, ale také kvůli vcelku velké změně autorova stylu psaní. Jediné, co přetrvalo, je vyprávění v subjektivní ich-formě, jež je často čtenáři bližší než objektivní er-forma. Největší posun můžeme spatřovat v tom, že se již nesetkáváme s obtížnou strukturou. V Zase o kus blíž Peklu jsme se střetávali kromě kapitol i s členěním na reporela, v této novele se toho autor vyvaroval. Kniha tak působí jednodušeji a lépe se čte. Je důležité zmínit, že je tentokrát i hodně odlehčeno hlavní téma. Už se tolik nemluví o smrti. Když už je zmíněna, tak již není personifikována pomocí velkého písmena na počátku slova. Beznaděj čtenáře nebude tolik bít do očí, jako tomu bylo v první publikaci.

Zajímavostí je, že je znovu použito citací, tentokrát z úst známých českých horolezců. Některé pasáže jsou vyjmuty z rozhovorů pro časopisy a noviny. Tyto úryvky jsou psány kurzivou a opatřeny poznámkou s citací, jež se nachází na úplném konci publikace. Některé kapitoly čtenáře překvapí tím, že jsou sepsány formou dopisu, e-mailu či SMSky. Z toho můžeme usuzovat, že jsou vcelku krátké. Nejdelší úseky zahrnují úryvky z deníku hlavního protagonisty Chorcheho. Tentokrát je tedy čas vnímán trošku jiným způsobem. Svým způsobem se stává hrdinovým spojencem při „zdolávání fiktivního Eigeru“. Co myslíte, dokáže jej zdolat? Odpověď na tuto otázku si jistě po přečtení zodpovíte sami.

Již podle podtitulu je zřejmé, že nebudeme číst o fotbalovém nadšenci. Ten se nyní proměnil na horolezce, jenž se snaží zdolat nebezpečný Eiger. Když se začtete, pochopíte, že jméno hory je jistou metaforou zastupující objekt touhy, jímž není nikdo jiný než Inge, do níž je hlavní postava platonicky zamilovaná. Vy jen zpovzdálí sledujete její snažení, možné úspěchy, ale pochopitelně i převažující neúspěchy. Pokusy jsou vcelku jednoduché, někdy však ne zcela dotažené. Mnohdy nám může připadat, že je Chorche příkladem stalkingu. Těžko říci, zda je to úmysl, ale rozhodně to přispívá k zábavné funkci tohoto díla.

Kompoziční rámec je vcelku jednoduchý. V textech (jak v těch autorových, tak i v citovaných) si můžeme povšimnout vzpomínek a zážitků. Jelikož je však všechno odvyprávěno postupně, jak se to odehrálo, můžeme mluvit o chronologické kompozici, ta se však v mnoha částech spojuje s retrospektivou. Příběh je velice působivý a čtenáře dokáže upoutat. Když k tomu přidáme ještě trošku humoru a zajímavé téma, objeví se před námi originální vzorec, jemuž Chorche Damián Sobegh vtiskl život.

Co vás uchvátí? 
  • Použití množství literárních figur a žánrů.
  • Originální zpracování textu.
  • Příběh je krátký.
  • Zajímavé zpracování nevšedních témat, jež se často v literatuře v této podobě neobjevují.
  • Málo dialogů = zlepšení kontaktu s hlavním hrdinou, je téměř hmatatelný.

Co by se vám nemuselo líbit?
  • Občasná vulgarita a hrubost, avšak nutno podotknout, že v menší kadenci než v prvním dílu.
  • Ke konci novely se vrací cynismus hlavní postavy.
  • Pokud toužíte po smutném počtení, mohli byste být zejména na počátku překvapení a zklamaní.

Můj subjektivní pocit z knihy je mnohem lepší než v případě Zase o kus blíž Peklu. Pozitivně hodnotím opětovnou originalitu. Nejvíce mě zaujal úplný obrat smýšlení hlavního hrdiny. Ač se stále snaží uspokojit svoje touhy, není to již tak deptající, jako tomu bylo v případě publikace předchozí. Jelikož je utlumeno téma smrti a spíše se objevuje téma snahy, působí vše hned pozitivněji. Překvapilo mě, že si do titulu našel cestu i humor, o němž jsem si mohla nechat dříve jen zdát. Díky těmto posunům v poetice tvorby Chorcheho Damiána Sobegha se stala kniha Proč nemám rád svátky a jiné dny mnohem zajímavější a troufnu si říci, že i kvalitnější, a to po všech stránkách. Určitě jsem si četbu užila mnohem více.

Obálka knihy je jednoduchá, avšak působivá. Ve skutečnosti můžeme na zeleném pozadí vidět pouze jméno autora a název knihy, jehož část je uvedena v červeném pruhu. V pravém horním rohu nad pruhem můžeme vidět obrázek hory Eigeru, jež v tomto příběhu hraje prim.




Anotace:
Můžete začít na Eigeru, ale počítejte s tím, že skončíte v Pekle. Pokud byste začali v Pekle, můžete propadnout iluzi, že Eiger se dá zdolat. Můžete cokoli. Stejně ale nakonec skončíte v Pekle... Začal bych Eigerem. Člověk pak aspoň ví, do čeho jde.
Kniha s podtitulem Severní stěnou Eigeru je druhou částí dvojknihy a volně navazuje na první díl s názvem Zase o kus blíž Peklu. Hlavní hrdina, autorovo alter ego, se tentokrát rozhodl usilovat o kolegyni Inge. Podaří se mu ji přesvědčit, že on je pro jiný než pracovní vztah ten pravý?

Chorche Damián Sobegh: Proč nemám rád svátky a jiné dny
Nakladatelství: E-bohém
Žánr: Novela ze života
Rok vydání: 2014
Počet stran: 96
Formáty: PDF, EPUB, MOBI, ePDF

Komentáře