Recenze: ZASE O KUS BLÍŽ PEKLU (Chorche Damián Sobegh)

(Ne)snesitelná těžkost života

Za recenzní výtisk děkujeme autorovi Chorche Damiánu Sobeghovi.

Chci stáhnout knihu zdarma.

Dočetla jsem titul z pera Chorcheho Damiana Sobegha s poutavým názvem Zase o kus blíž Peklu. Název této knihy je jistou metaforou jejího obsahu. V úvodu je výběr jejího pojmenování odůvodněn a na samém závěru v seznamu použité literatury pak objevíte i jeho zdroj. Titulek na první pohled napoví jen to, že se bude jednat o dílo s trudnou náplní. Neočekávejte žádnou přeslazenou čokoládu. U této novely se spíše budete zamýšlet nad smyslem života hlavní postavy, pochopitelně však nebudou chybět ani úvahy čtenáře nad sebou samým.

Když se tak zpětně poohlédnu, je až neskutečné, co autor dokázal ve svém poměrně krátkém díle zachytit. Je to příběh, jenž vypráví o pomíjivosti času, o strašidelné černé paní s kosou - Smrti a spoustě dalších životních strašácích. Zpočátku jsem nevěděla, co si mám o knize myslet, protože první dvě stránky leporela řeší otázku sebevražd. Od této otázky se pak přesouváme k otázce sportovních schopností hlavního hrdiny Chorcheho. Ano, autor dal hlavnímu protagonistovi novely svoje jméno. No a aby byly naplněny touhy každého čtenáře, musí se objevit i nějaké ty milostné eskapády.

Sobegh si ve své poutavé a čtivé novele pohrává s velkým množstvím různých figur a literárních postupů. Dílo považuji za velice originální. Na několika stránkách Chorcheho životního leporela se můžeme setkat s velkým množstvím metafor. Už sama smrt nemusí být jen pojmenováním pro konec lidského života, může označovat konec téměř čehokoliv. Do děje je pak zapojen i motiv fotbalu, jenž se též stal přeneseným významem. Proč? Odpověď pochopitelně opět najdete v působivých úvodních stránkách příběhu.

Hlavní hrdina je plný očekávání a touhy. Chce spokojený život po boku nějaké ženy. Smutnou notu všemu dodávají jeho neúspěchy, jež vedou k úplné beznaději. Jak sám hlavní hrdina říká, jedná se o neúspěšné tahy na bránu, z nichž nikdy nevzejde žádný gól. Nebo snad ano? Toť otázka pro zvídavého čtenáře, který by si chtěl přečíst toto poutavé dílo, které dozajista stojí za to.

Když svazek otevřete a pečlivě se začtete, jistě zpozorujete i další zajímavost. Můžeme ji označit za personifikaci různých okolností ovlivňujících lidský život. Z těch se pak rázem stávají s napsáním velkého písmena na jejich počátku osobnosti rovné hlavnímu hrdinovi. Jsou z nich reálné hrozby, jimž se Chorche musí dívat téměř neustále do očí. Těmito jeho společníky jsou například Čas, Osud či Smrt. Když však budete číst pozorně, určitě jich objevíte ještě daleko víc.

Dalším faktem, který je nutné vypíchnout, jsou zajímavé citace z různých zdrojů, jež obohacují vyprávění a dodávají mu jiskru a šmrnc. Autor texty volil tak, aby jeho novelu doplňovaly a nenabourávaly ji. Citáty vždy bezpečně rozeznáte od původního Sobeghova textu. Jsou psané kurzivou a za pasáží je vždy uvedeno číslo zdroje, ten si můžete zjistit bez sebemenších potíží na posledních stranách knihy, kde je uveden seznam použité literatury a pramenů. Jak už jsem napsala výše, pod číslem jedna objevíte i vysvětlivku toho, kde se autor inspiroval při vymýšlení názvu své publikace.

Co se týká kompozičního rámce děje, dá se říci, že je vcelku jednoduchý. Hlavní hrdina  vypráví své zážitky a vzpomínky postupně tak, jak šly za sebou. Dá se tedy konstatovat, že se zde chronologický postup snoubí s retrospektivním a fungují v jakési pomyslné symbióze. Kniha je sepsána tak, že na čtenáře promlouvá hlas hlavního hrdiny. Celý jeho příběh je tedy odvyprávěn v subjektivní ich-formě s občasnými dialogy. Rozpravy jednotlivých postav jsou opět poznamenány jakousi zprostředkovaností hlavním protagonistou. Čtenář si tak může klást otázky, zda vedlejší postava v rozmluvě opravdu reagovala tak, jak to Chorche předkládá.

Poslední fakt, na který by byla velká škoda zapomenout, je strukturovanost a rámec celého textu. Jak je již zřejmé z podnadpisu a některých předchozích odstavců, je psán coby leporelo pro dospělé. Jednotlivé části příběhu jsou od sebe oddělovány. Jistě se ptáte jak? Odpověď je vcelku jednoduchá. Při jakémkoliv obratu v životě Chorcheho je založena nová stránka životní skládanky. Pod každým nadpisem, jenž označuje o jakou její stránku se jedná, se objevuje krátký rámec toho, co se na následujících stranách bude dít. Čtenář se tak může podle toho připravit na daný vývoj vyprávění. Pasáže jsou kromě těchto stránek dále dělen čísly na kapitoly. Každá z nich se pak týká jednoho bodu, který je uveden v závorce pod nadpisem s číslováním stran jakési příběhové harmoniky.

Když se pustíte do čtení, je možné, že vám bude vadit troška hrubosti a cynismu, jež se ve vyprávění nezřídka objevují. Chvilkami se vyskytuje i vulgární vyjadřování, ale s tím se musí u takového druhu literatury počítat. Bez občasných výlevů by děj nemusel působit příliš věrohodným dojmem a dílo by tak pozbylo svůj původní význam.

Moje subjektivní hodnocení této knihy je nad míru pozitivní. Není nic, co bych jí mohla vytknout. Je to novela o životě takovém, jaký opravdu je. K někomu je až nespravedlivě nelítostný, jiný si zase může radostí pohvízdávat. Jak jsem už poznamenala, jedná se o originální, neotřelé a zajímavě napsané dílo, které má určitě velký potenciál. Jsem ráda, že jsem si knihu mohla přečíst. Teď nezbývá než jen konstatovat, že publikace je vhodná pro všechny, kteří při čtení rádi hloubají a snaží se ztotožnit s hrdinou a jeho myšlenkami. U prvních stránek leporela je to sice trošku těžší, ale v dalších pak jistě dojdete k pochopení, proč je kniha taková, jaká je. Je to totiž kvalitní titul s posláním. Pokud budete šťastlivci a rozklíčujete jej, obohatíte nejen sebe, ale dokonce i svoje okolí. 

Obálka knihy je vcelku jednoduchá, ale pyšní se velkou vypovídající hodnotou. Je v ní totiž zakódovaná poetika a téma tohoto titulu. Musím říci, že mě zaujala na první pohled. Líbily se mi barvy, jež byly použité. Tyrkysově modrá obálka působí uklidňujícím dojmem, tento dojem ale narušuje červený pruh, v němž je uvedena část názvu spisku. Z tohoto pruhu visí oprátka. Čtenář tak vcelku rychle získá pojem o tom, co se v příběhu asi tak ukrývá.

Anotace: 

Zase o kus blíž Peklu je příběh z dnešních dnů. O lásce, touze, naději, radosti… O tom, že jsou předem odsouzeny k neúspěchu… A současně je to příběh o strachu ze smrti a snaze ho překonat tím, že se člověk se smrtí sblíží… Podlézá jí… A také je to příběh o nervozitě pramenící z čekání na to, až ta neodvratná jistota přijde… Jak to čekání vyplnit?

Podtitul knihy Leporelo o Smrti. A trochu o fotbalu. spojuje zdánlivě nemožné, ale slibuje čtení plné příměrů a podobenství. Tím hlavním, čemu se autor v novele poskládané z volně plynoucích úvah věnuje, je život, ale zejména Smrt, která ho obklopuje, a také láska, v níž (řečeno fotbalovou terminologií) prohrává vysokým skóre.

Chorche Damián Sobegh: Zase o kus blíž Peklu

Nakladatelství: Bohém

Rok vydání: 2014

Počet stran: 103

Formáty: PDF, EPUB, MOBI, 

Žánr: Novela ze života