Poklidné časy? Ale kdeže…
„Ženské,“ odplivl tentokrát Omor. „Přesně tak,“ přitakal mu, „proto je nerozumné, že si tenhle vobchod vzal. Půjde ti o krk, a když ne, tak si zaděláš na velkej problém, protože většina ženských má v sobě cosi…“ hledal správná slova, „takové cosi, co jim kouká z očí, pak ladně pohodí hlavou, pak nožkou, našpulí rty, vypoulí oči a ty jako mužskej jen zíráš a nejsi schopnej jedinýho pohybu. V hlavě nic, zato v kalhotech dvakrát tolik. Nejseš schopnej ničeho, natož ji zbavit života.“ (str. 52)
Za recenzní výtisk děkuji autorce Nikol Wolfové.
Chci zakoupit tento titul!
Již potřetí zavítáme do světa, který je silně ovlivňován ročním obdobím. Živa jako nové Jaro si odsloužila již několik cyklů, stává se zkušenější a ve svém řemesle objevuje a vylepšuje nové dovednosti. Škoda, že její vztahy s ostatními nejsou úplně nejlepší. Možná i to je důvod, proč si v některých oblastech dosud zachovává lidské zvyky. Na druhé straně Tiša buduje svou pohanskou vesnici a těší se z malého Oka, pro něhož se stala matkou. Obě strany ale cítí, že klid brzy skončí a zlo se blíží… Zůstane svět takový, jaký jsme ho doposud znali?
Příběh souvisle navazuje na Ti předurčení 1 a Ti předurčení 2. Oproti předchozím dílům se pozornost více orientuje i na jiné postavy než ústřední Jaro a Tišu. Zimě se pomalu chýlí služba ke konci a po nečekaném odhalení se chováním stále výrazněji vychyluje od normálu. Král Raud je po smrti a dekret, jenž zaručoval bezpečí Tišině vesnici, se proměnil v cár papíru. Ženy bývají kruté a královna patří mezi ty, jež neodpouští.
Kniha obsahuje dvacet devět pojmenovaných kapitol, střídá život lidí a Stvořitelových pochodní. Styl vyprávění je pestrý a zachycuje jak přímý pohled skrz první osobu, tak prostý nezainteresovaný popis ve třetí osobě. Nasajete symbiózu s přírodou, bylinky i specifické pojmenování pro daný svět. Velké množství dialogů je zdárně vykompenzováno budováním atmosféry, díky níž porozumíte, jakým způsobem věci fungují.
Měla jsem ji vzít delší cestou. Třeba by ji nezvládla. Jakmile ji to napadlo, ozvalo se za ní zavrčení. Otočila se a uviděla Anavi, které se za nic nelíbilo, co se její opatrovatelce honí hlavou. „No hlavně to hned nezapomeň z první ruky všechno vyštěkat Podzimovi,“ utrhla se na ni. Liška se k ní bez zaváhání otočila zády a rozběhla se do lidského světa, následovaná Aestas. Ach jo. Vždyť jsem to ani nechtěla říct. Postávala před linií, kterou mohly vidět jen pochodně, a po chvíli váhání vstoupila i ona do lidského světa. Zatím se budu držet u hranice, ať do toho Jaru nelezu, a jakmile odsloužím potřebné, promluvím si s ní. Tohle musí skončit. (str. 88)
Slovanské časy ukáží krutost a vyšinutí, smrt i oddanost. Přestože cítíme lyrickou mystiku, o slovo se hlásí i velké množství dobrodružství a nástrah, kterým musí postavy čelit. Zaprodají se a podlehnou, budou bojovat o svou víru, nebo vše skončí dřív, než mělo šanci opravdu začít? Má nájemný vrah svůj kodex, či ho jen zajímá, kdo zaplatí víc? Mohou pohané vůbec obstát ve věku, jenž patří křesťanům?
I když se jedná o fantasy, prostředí je kompaktní a fungující i bez výraznějších nadpřirozených prvků. Linka zaměřená na lidi by klidně obstála jako samostatný fragment. Vykreslení pospolitosti, plnění zkoušky dospělosti, naučení samostatnosti i odchod za Morenou.
Zarazila se a zlobně ho propalovala očima. „Morena ještě nechtěla, abych přišla. Nebudu zbytek života, který mi dala, ztrápeně sedět a užírat se. Truchlila jsem celý uplynulý den a noc.“ (str. 212)
Předchozí svazky byly pro autorku rozehřívacím kolem a až nyní ukazuje zřetelné zlepšení. Překlepů jen velmi pomálu, nápadně zdokonalená stylistika a cit pro napětí. Ta tam jsou pasáže, kdy byste se nudili, naopak Ti předurčení 3 vám přijdou až moc krátcí. Nikol Wolfové nedělalo problém z uhlazené mluvy přecházet do peprnějších výrazů, dle charakteru postavy, i uzavřít příběhovou linku a plynule přejít do další. Myslím, že v pokračování se ještě máme na co těšit.
Pokud hledáte příjemné oživení žánru s neobvyklými kulisami, doporučuji dát šanci prvním dvěma dílům, jež jsou trochu pomalejší, a pak navázat propracovaným a akcí oplývajícím pokračováním. Těžký úděl lidí v kontextu žití v souladu s přírodou a jejími dary.
Nikol Wolfová se kromě samostatné tvorby podílela i na povídkovém souboru Seznamte se – Válka společně s Ondřejem Podeszwou. Jako spoluzakladatelka Nakladatelství Brk stojí za vydáním cyklu Adventní kalendář (Na dlouhé zimní večery, Na zimní nečas, Kdysi v zimě). Román na pokračování Ti předurčení by měl být zakončen čtvrtou částí.
Velmi mě překvapilo, jak literárně autorka vyrostla. Je patrný obrovský kus práce. Čtivé, gradující, nápadité. Skvěle popsaná proměna Zimy z moudré a zkušené do depresivního stvoření, jež se nesmířilo se svým blížícím se koncem. Propojení přírody, mytologie a středověku se velmi povedlo. Jediné, co jsem úplně nepochopila, proč se dvě ženy jmenovali Nisa, bylo to trochu matoucí. Úplně si nedovedu představit, že nás jedna kniha dělí od finále, protože možností na pokračování je spousta. Nicméně už teď se těším na drama, které přijde. Velmi povedené.
Závěrečné hodnocení: 88 %
Žánr: fantasy
Komentáře
Okomentovat