Pro pomstu je člověk schopný čehokoliv
Za recenzní výtisk děkuji autorce Markétě Harasimové.
Chci zakoupit tento titul!
Markéta Harasimová se řadí k nejaktivnějším českým spisovatelkám – v současnosti má na kontě již třicet knih. Zaměřuje se především na detektivky pro ženy, krimithrillery, psychologické romány či psychothrillery a romány s mysteriózním nádechem. Kromě toho se věnuje publicistice a scenáristice. S hercem a režisérem Romanem Štolpou také založila divadelní spolek MARS, a dokonce se sama příležitostně objeví na jevišti. Mimo jiné podporuje začínající české autory, jejichž tvorbu vydává ve svém nakladatelství MaHa.
V rámci projektu Čteme české autory již byla recenzována mnohá autorčina předchozí díla, například Poháry touhy, Purpurové doteky, Vůně noci, Hedvábná past, Potemnělý ráj, Černá vdova, Smrtelný hřích, Na kočičí svědomí a Jak chutná strach.
Znásilnění ženu roztříští na kusy…
Dokáže vůbec o tom, co prožila, mluvit s cizími lidmi? Zvlášť, když jde o tak intimní zpověď? (str. 81)
Gita je mladá, úspěšná žena, již se daří v profesní i osobní rovině. V práci dosáhla vytouženého povýšení, s přítelem se, i přes své počáteční rozpaky, těší na miminko. Vše se však změní jedné noci na firemním večírku, kdy je znásilněna. Kromě silného traumatu musí čelit i laxnosti policie, která případ pro nedostatek důkazů odloží, a nepochopení okolí. Když ji ani partner není schopen podpořit a pachatel se jí v podstatě směje do tváře, propadne depresím. Následný řetězec událostí ji dostane téměř na samé dno – ovšem touha po pomstě jí vrátí vůli žít…
Slovo proti slovu se zabývá několika důležitými problémy – mimo znásilnění například i postavení žen ve společnosti, již je v některých ohledech stále velmi maskulinní. S urážkami, zesměšňováním i mírným sexuálním obtěžováním se zcela jistě nesetkala jen naše hrdinka. Hlavní téma si samozřejmě rovněž zaslouží pozornost. Autorka zpracovala případ, kdy za nečinností policie stojí i korupce a jánabrachismus. Rozhodně se tedy nejedná o žádný povrchní románek do kapsy.
Co je to za svět, kde tak často vítězí muži s ostrými lokty a jazykem jako břitva? Proběhlo Gitinou hlavou. Takoví, kteří nemají skrupule, zato jim nechybí obří ego a drzost? Válcují druhé a jdou si pouze za svým… (str. 261)
Harasimové nejnovější dílo balancuje mezi psychologickým románem a psychothrillerem. Velkým plus jsou propracované vnitřní monology hlavní protagonistky, detailně a uvěřitelně zachycující její stav po oné nešťastné noci. Jak se její život hroutí jako domeček z karet, pozorujeme i její duševní propad. Obrat v podobě hladu po odplatě přináší další velmi dobře zachycenou proměnu. Zde dostává do hry i již zmiňované napětí, kdy nevíme, jak daleko je Gita schopná zajít. Člověk je až do samého konce udržován v napětí, jak její osud dopadne.
Na druhou stranu je škoda, že přibližně dvě třetiny děje jsou prozrazeny v anotaci, kvůli čemuž pak četba mírně ztrácí na atraktivitě. Tato skutečnost je kompenzována gradací na posledních sto stranách, ale přesto někomu může lehce zkazit zážitek.
Postavy jsou, jak už je u spisovatelky zvykem, velmi dobře vykreslené. Zejména ženské publikum se s Gitou snadno ztotožní. Mužské hrdiny zvládá též, a to i s jejich vnitřními pohnutkami. Pouze v některých situacích se může zdát, že jednají poměrně zjednodušeně, aby jejich reakce pasovaly do příběhu.
Klasickým autorčiným problémem je ovšem přehnaná emotivnost až teatrálnost. Jistěže zvolené téma je samo o sobě citově dost náročné. Na druhou stranu ale platí, že méně je někdy více. Také by nezaškodilo šetřit s vykřičníky a větnými ekvivalenty, které počinu může ubírat na serióznosti.
Jednou z největších předností Harasimové je bohatá slovní zásoba a schopnost různě si hrát s jazykem. Ten rovněž přizpůsobuje aktuálnímu mluvčímu, čímž mu dodává na věrohodnosti. Nebojí se ani vulgarismů, pokud vhodně doplňují právě probíhající scénu (muži při přepadení či znásilnění skutečně obvykle nehovoří jako z příručky etikety). Pro vyprávění zvolila er-formu, a to převážně z pohledu Gity. V několika kapitolách však čtenář dostane možnost pohledu pachatele, což přidává další rovinu.
Slovo proti slovu se i přes výše uvedené nedostatky určitě zalíbí milovníkům silných, emotivních příběhů, jež nemají strach ze závažnějších témat. Na své si přijdou i fanoušci (psycho)thrillerů. Nejedná se ale o žádný oddechový románek, při kterém lze jednoduše vypnout.
Osobně mám pocit, že je každé mé další setkání s Markétou Harasimovou lepší. Na její novince oceňuji propracovanou psychologii protagonistů a otevírání tabu. Upřednostnila bych ovšem, jak již bylo zmíněno, méně teatrálnosti.
Na druhou stranu je škoda, že přibližně dvě třetiny děje jsou prozrazeny v anotaci, kvůli čemuž pak četba mírně ztrácí na atraktivitě. Tato skutečnost je kompenzována gradací na posledních sto stranách, ale přesto někomu může lehce zkazit zážitek.
Jsi vinen! V plném rozsahu! A přesně v takovém taky zaplatíš. Slovo proti slovu? Na to já, hochu, nehraju. Důležité je, kdo ho bude mít poslední. (str. 271)
Postavy jsou, jak už je u spisovatelky zvykem, velmi dobře vykreslené. Zejména ženské publikum se s Gitou snadno ztotožní. Mužské hrdiny zvládá též, a to i s jejich vnitřními pohnutkami. Pouze v některých situacích se může zdát, že jednají poměrně zjednodušeně, aby jejich reakce pasovaly do příběhu.
Klasickým autorčiným problémem je ovšem přehnaná emotivnost až teatrálnost. Jistěže zvolené téma je samo o sobě citově dost náročné. Na druhou stranu ale platí, že méně je někdy více. Také by nezaškodilo šetřit s vykřičníky a větnými ekvivalenty, které počinu může ubírat na serióznosti.
Tohle přece nejsem já! Křičelo její nitro. Chci zpátky svou osobnost, tu, kterou jsem bývala před tím hrozným zážitkem… Ti dva z kriminálky se sice tvářili, že se mi nic extra nestalo – koneckonců jsem vyvázla živá a bez viditelné újmy – ale to neznamená, že ta noc neobrátila můj život naruby!
Vždyť rány na duši jsou horší než ty tělesné…
Už jenom proto, že se nedají vydezinfikovat, zašít a přelepit. (str. 144)
Jednou z největších předností Harasimové je bohatá slovní zásoba a schopnost různě si hrát s jazykem. Ten rovněž přizpůsobuje aktuálnímu mluvčímu, čímž mu dodává na věrohodnosti. Nebojí se ani vulgarismů, pokud vhodně doplňují právě probíhající scénu (muži při přepadení či znásilnění skutečně obvykle nehovoří jako z příručky etikety). Pro vyprávění zvolila er-formu, a to převážně z pohledu Gity. V několika kapitolách však čtenář dostane možnost pohledu pachatele, což přidává další rovinu.
Slovo proti slovu se i přes výše uvedené nedostatky určitě zalíbí milovníkům silných, emotivních příběhů, jež nemají strach ze závažnějších témat. Na své si přijdou i fanoušci (psycho)thrillerů. Nejedná se ale o žádný oddechový románek, při kterém lze jednoduše vypnout.
Osobně mám pocit, že je každé mé další setkání s Markétou Harasimovou lepší. Na její novince oceňuji propracovanou psychologii protagonistů a otevírání tabu. Upřednostnila bych ovšem, jak již bylo zmíněno, méně teatrálnosti.
Závěrečné hodnocení: 70 %
Gita prochází radostným životním obdobím – těší se na svatbu, její
kariéra je na vzestupu a ačkoli to neplánovala, zjistí, že se svým
snoubencem čeká miminko. Stačí však jediný firemní večírek, a všechno je
rázem vzhůru nohama. Mladá žena se stává obětí znásilnění, které ji
silně traumatizuje. Nejraději ze všeho by otřesný zážitek vygumovala z
paměti, ale rovněž chce docílit spravedlnosti, a proto se rozhodne
incident řešit oficiální cestou. Dočká se však tvrdého prozření, když
narazí na laxní přístup ze strany policejních orgánů, a následně dokonce
nepochopení vlastního snoubence, v jehož podporu věřila. Přichází
depresivní propady, které vedou k bolestné ztrátě očekávaného dítěte, a
nakonec Gitu šokuje rozchod, jenž je pro ni tou pověstnou poslední
kapkou. Jelikož světská spravedlnost, zdá se, neexistuje, rozhodne se
vzít ji do vlastních rukou a pomstít svůj zdevastovaný život po svém.
Identitu násilníka zná a je odhodlaná jít i přes mrtvoly. Když na to
přijde, nezastaví se ani před vraždou… Nemá už přece co ztratit.
Nakladatelství: MaHa
Rok vydání: 2022
Žánr: psychologický thrilller
Počet stran: 328
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat