Recenze: NA KOČIČÍ SVĚDOMÍ (Markéta Harasimová)

Jeden chlupatý nalezenec vám může změnit celý život

Na kočičí svědomí (Markéta Harasimová, nakladatelství Bookmedia)


Markéta Harasimová patří mezi nejproduktivnější české spisovatelky – v současnosti má na kontě již dvacet šest knih. Specializuje se zejména na detektivky pro ženy, krimithrillery, psychologické romány či psychothrillery a romány s mysteriózním nádechem. Mimo jiné se věnuje publicistice a scenáristice. S hercem a režisérem Romanem Štolpou také založila divadelní spolek MARS, přičemž sama občas zastane roli herečky. Kromě toho podporuje začínající české autory, jejichž díla vydává ve svém nakladatelství MaHa.

Tak to vypadá, že se mě hodlá držet… a pokud nechci být za největší potvoru široko daleko, musím mu poskytnout azyl. Přinejmenším na chvíli. Než přestane ten příšerný vítr. Ale ani o hodinu déle. (str. 9)


Třicátnice Beáta si se svým životem neví moc rady. Znovu a znovu se zamilovává do stejného typu mužů, aby tyto vztahy následně skončily totálním krachem. Po posledním rozchodu, kdy zrovna přemýšlí jak dál, se jí do cesty připlete opuštěné kotě – a začnou se dít věci. I přes počáteční rozpaky se ze zavilé odpůrkyně všech čtyřnohých tvorů stane takřka ze dne na den kočkomilka, jež svému miláčkovi klidně odpustí i občasnou menší pohromu v bytě. Pacička však kromě zlepšovače nálady a léku na samotu funguje i jako repelent na neperspektivní partie motající se kolem její paničky. Když se jednoho dne zatoulá, Beáta jako by ztratila smysl života. Shledá se ještě někdy se svou nejlepší přítelkyní? A najde konečně i pravou lásku?

A teprve po půldruhé minutě mi dojde, že se přiblble usmívám. Vlastně přímo tlemím! Houpu kotě, rozněžňuju se nad ním a vůbec mi nedochází, že není moje.“ (str. 31)


Na kočičí svědomí
nastavuje zrcadlo všem majitelům němých tváří, již svým mazlíčkům splní vše, co jim na očích vidí – častokrát k většímu či menšímu pobavení okolí. Jemný humor čtenáře provází celou knihou, střídán ironií hlavní hrdinky, s níž komentuje vztahy se svými partnery či novou, mňoukající spolubydlící. O vtipné momenty rozhodně není nouze, zejména na počátku soužití mírně nepraktické mileniálky s neposedným kotětem. S přibývajícími stránkami vychází ovšem najevo, že Pacička spíše zachránila Beátu než naopak. Druhá, poetičtější, rovina tak popisuje sbližování se vyhlášené nepřítelkyně zvířat s chlupatým, vrnícím nadělením. Je až dojemné sledovat, jak se mladé ženě během krátké doby změní priority a štěstí malého tvorečka je pro ni mnohem důležitější než naklizený byt, bílá sedačka – a všichni chlapi světa. 

Dřív jsem musela mít všechno srovnané a naleštěné, ale kočičí pelíšek či poházené myšky a balonky můj domov dost proměnily. Možná dokonce ožil… (str. 83)


Markéta Harasimová působí na české literární scéně již řadu let a to se samozřejmě odráží i ve stylu psaní. Příběh, byť poměrně jednoduchý a předvídatelný, díky tomu plyne svižně a čte se velmi lehce. Díky svým zkušenostem spisovatelka zvládá bravurně i dialogy, jež u některých jejích kolegů bývají častokrát kamenem úrazu. Za zmínku stojí i práce, již si dala s pojmenováním jednotlivých kapitol – obvykle vtipně – naznačujících jejich obsah. Autorka rovněž využívá širokou slovní zásobu, přičemž dílo ve vhodných chvílích ozvláštní vhodnou metaforou, přirovnáním či jiným uměleckým prvkem. Na škodu určitě není ani hovorový jazyk či občasný peprný výraz, dodávající charakterům na autentičnosti a uvěřitelnosti. Stejně tak ich forma vtáhne člověka okamžitě do děje.

„Tohohle kazišuka ale necháš doma,“ dodá striktně, čímž si podepíše ortel. Z mých očí rychlostí blesku odletí růžové brýle a já se zamračím. 


Pokud jde o obsah, lze bohužel konstatovat, že poněkud zaostává za formou. Počin je sice krásně čtivý, na druhou stranu by si však zasloužil větší propracovanost. Zejména vztahová rovina působí poněkud nedotaženě a šablonovitě. Harasimová na začátku nastaví určitý vzorec a nevybočuje z něj, výsledek ovšem vytváří dojem, jako by jen klouzala po povrchu, bez jakékoli hlubší myšlenky.
 
Hlavní postava může zpočátku se svou nelibostí ke zvířatům působit trochu jako antihrdinka. S postupem času si ji však čtenář chtě nechtě musí zamilovat, i s její roztomilou neohrabaností, talentem pro zmatky a schopností vrhat se do všeho po hlavě. Je rovněž zajímavé sledovat, jak se žena, která donedávna prakticky neměla ponětí o existenci kočičího záchodu, stane zanedlouho odbornicí na život těchto mazlíčků. Naštěstí je tady pro ni nejlepší kamarádka Adéla, jež má se zvířaty – bohudík pro Pacičku – mnohem více zkušeností, a tak je vždy připravena poradit. Protipól k sympatické vypravěčce tvoří její (ne)potenciální partneři, jež jsou povětšinou pro účel příběhu vykresleni jako primitivové s jediným cílem a totální absencí pochopení kočičí duše. 

„Víš ty co, Pacičko? Máš to skvěle vychytaný. Hned pochopíš, kdo je blbec, a vyřídíš si to s ním. Že jo?“ (str. 111)


Na kočičí svědomí
lze v rámci žánru hodnotit veskrze pozitivně. Tato milá, příjemná knížka vykouzlí úsměv na tváři všem milovníkům koček a domácích zvířat vůbec – a nejen jim. Citlivějším povahám při některých dojemnějších scénách možná ukápne slza, ovšem po většinu času je dobrá nálada čtenáře téměř zaručena. Současně ale nelze očekávat nic víc než oddechovou literaturu na jeden až dva večery.

Ano, pomsta je sladká… Ale láska také. Včetně té kočičí. A já jsem popravdě ráda, že tu čtyřnohou rošťandu mám. (str. 213)

 
Závěrečné hodnocení: 70 %


Když Beáta jednoho mrazivého listopadového rána najde na ulici opuštěné kotě, rozhodne se mu pomoct. Není to ale tak, že by byla kdovíjakou milovnicí zvířat, spíše naopak, o domácím mazlíčkovi nikdy neuvažovala. Jenže se sama cítí trošku opuštěně, protože se zrovna rozešla s přítelem... A tak se kotě u ní doma zabydlí natolik, že si Beáta brzy neumí život bez něj představit. Když pak začne mladá žena opět randit, dojde jí, že jí kotě svým způsobem pomáhá. Pokaždé totiž nějakou rošťárnou odežene neperspektivního partnera, což Beáta nakonec vždy ocení. Ale věci se pořádně zamotají až ve chvíli, kdy Beátin nejmilejší tvor zmizí…


Nakladatelství: Bookmedia
Rok vydání: 2022
Žánr: humorný, romantický román
Počet stran: 260
Vazba: pevná

Komentáře