Zabiju tě a užiju si to...
Za recenzní e-knihu děkuji autorce Markétě Harasimové.
Chci si zakoupit dílo Purpurové doteky.
Markéta Harasimová je autorkou, která se od románů určených výhradně pro dívky a ženy vypsala až k napínavým thrillerům. Její předchozí kniha Poháry touhy si našla nejen své čtenářky, ale i řadu čtenářů. Bude tomu stejně i u Purpurových doteků? To nám poví čas, ale osobně si myslím, že má k tomu slibně nakročeno.
Druhý román, který vydala autorka ve svém nakladatelství MaHa, vás překvapí tématy, s nimiž se v tvorbě českých spisovatelů moc nesetkáváme. V příběhu si tak přečteme o potížích s alkoholem, hazardem, ale třeba i o amnézii. Těch problémů je tam mnohem více a jistě je odhalíte i bez mojí pomoci. Mimo jiné se objevuje i problematika sociálních vztahů. Ty jsou často hodně pochroumané právě kvůli společenským nešvarům, které jdou ruku v ruce i s psychickými problémy.
Vyprávění je koncipováno zajímavým způsobem. Do příběhu je zapleteno hned několik dějových linií, které se jeví, jako by pojednávaly úplně o něčem jiném, ale v konečné fázi se vše prolne prostřednictvím vraha. Dalo by se říci, že tento negativní hrdina dodává titulu na čtivosti, napínavosti, ale i tragičnosti. Ač bylo nutno charakterizovat tolik postav, autorka si s tím poradila velice dobře. Překvapilo mě, že nešla jen po povrchu, ale dává nám nahlédnout i pod slupku lidského uvažování. Při četbě jistě zpozorujete i časté vnitřní dialogy a myšlenky. Snadno tedy interpretujeme důvody jejich počínání.
Často se prolínající linky příběhu vás mohou hodně zmást. Chvilku budete s někým někde řešit problém a za chvilku zpovzdálí přihlížíte na úplně jiném místě vraždě, potom se zase vrátíte zpět, pak poznáte novou postavu. I přesto, že to vypadá složitě, nakonec zjistíte, že je dílo neskutečně čtivé a že vám ta komplikovanost textu ani nevadí. Užijete si ho plnými doušky a třeba i zjistíte, že tak náročné, jak se zdálo na první pohled, to vůbec není. Nedá mi, abych se nezmínila o erotické zápletce, která se sem tam vyskytla. Pravda, očekávala jsem, že těch pasáží bude mnohem více, skutečnost byla naprosto jiná, což mě překvapilo. Zpočátku se mi zdálo, že lechtivé příhody byly vcelku dlouhé, na druhou stranu to až tak nevadilo, protože to zlehčovalo náročnou vražednou linii.
Jistě si kladete otázky, proč mluvím o náročnosti pasáží, ve kterých hraje prim vrah. Odpověď je vcelku snadná. Hlavním důvodem jsou naturalistické popisy postupu vražd či trýznění obětí. Bez studu se přiznám, že jsem se chvilkami u čtení i bála. Osobnost vraha z tohoto díla bych rozhodně osobně nikdy v životě potkat nechtěla. Kromě vražedných sklonů se v příběhu objevuje i problematika závislosti na hazardních hrách. Hynek se kvůli své zálibě stále více zadlužuje a ze svízelné situace nemůže najít východisko, jeho snoubence Karin už dojde trpělivost, s Hynkem se pohádá a uteče z domu. To, co se stane potom, spustí množství neočekávaných zvratů.
Text je psán v objektivní er-formě a doplněn řadou dialogů, které často dopomáhají k charakteristice některých postav, s nimiž jsme se ještě nestihli řádně seznámit. Rozpravy pak přispívají i k zrychlení děje a občas i k prohloubení napětí. Co si budeme povídat, v pasážích, kdy promlouvá vrah, vám doslova přeběhne mráz po zádech. Popisné části jsou vcelku krátké, tedy do té doby, dokud nenaskočí nějaká intimní chvilka, s nimi si Markéta Harasimová opravdu vyhrála.
Kompozice je právě kvůli častému střídání úhlů pohledů vyprávění složitá. Můžeme se setkat s postupným chronologickým vyprávěním, které je přerušováno přechody mezi jednotlivými dějovými liniemi. Ty jsou od sebe naštěstí přehledně odděleny, takže vždy budete přesně vědět, kdy se prostorově přesunete jinam. Pochopitelně však ale nesmíme zapomenout ani na vzpomínky hrdinů. Nejvýznamnější roli sehrávají zejména v dějové linii věnované úspěšné malířce Karin. Ta po prožitém šoku potlačila svou paměť a nemůže si vzpomenout vůbec na nic. Neví ani to, kým ve skutečnosti je. Povede se jí časem vzpomenout si? O tom se více dozvíte právě v Purpurových dotecích.
Co vás uchvátí?
- čtivost příběhu
- hloubková propracovanost postav
- psychologický vhled do uvažování hrdinů
- nevšední tematika
- napínavost
- věrohodnost vyprávění
- časté střídání dějových linií
- naturalistické popisy
- velké množství postav
- komplikovanost kompozičního rámce
Můj subjektivní pocit je překvapivě hodně pozitivní. Bez mučení se přiznám, že toto je první kniha od autorky, kterou jsem četla. Jsem moc ráda že jsem s ní přišla do styku, protože jsem zatím v pomyslném českém rybníčku zatím nic podobného nenašla. Z četby románu mi chvilkami naskakovala husí kůže, za okamžik mi bylo zase horko při čtení erotické pasáže... Překvapením pro mě bylo, že převažovaly spíše mrazivé okamžiky, které byly hodně věrohodné. Dokonce jsem občas měla pocit, jak kdyby vrah vystoupil z příběhu. Kniha je určena pro milovníky thrillerů, kterým nevadí prolnutí jejich oblíbené napínavé atmosféry s tou erotickou.
Obálka knihy čtenáře může zpočátku trošku zmást. Obrázek ve mně zprvu vyvolával dojem, že se budu pohybovat někde v harému. Kniha ale vypráví úplně jiný příběh.
Anotace:
Děsivá souhra náhod spojí minulost se současností a dokonale
zamíchá lidskými osudy... Detektivní příběh plný erotického jiskření, napínavých
zvratů a překvapení.
Markéta Harasimová: Purpurové doteky
Nakladatelství: MaHa
Žánr: Detektivní a erotický thriller
Rok vydání: 2017
Počet stran: 268
Formát: vázaná
Komentáře
Okomentovat