Ladislav Klimeš o sobě říká, že je autor akčních braků a chcete-li se pobavit v rámci military žánru, pak určitě můžete sáhnout po jeho trilogii Příliš divoká zem, kterou jsme vám kdysi představovali. Nyní spisovatel chystá nový počin s čistokrevnou military jízdou, jak nám prozradil. Děkujeme za rozhovor a poskytnuté fotografie. Přejeme spousty spokojených čtenářů.
Recenze:
 |
| Zdroj: archiv autora |
Na vaší stránce Ladislav Klimeš – autor akčních braků jsem se dočetla, že chystáte novinku Projekt Bouře. Co čtenáře tedy čeká a nač se mohou těšit?
Čtenáři se mohou těšit na další syrovou akční jízdu. Projekt Bouře se tentokrát neodehrává v České Republice zmítané občanskou válkou, ale na Kypru. Po krátkém fiktivním konfliktu zde slouží rekonstrukční týmy, zajišťují pořádek a opravu infrastruktury. Jejich práce na ostrově se blíží ke konci, takže balí a těší se domů. Celé téma jsem posunul od postapa k čistokrevné military jízdě. Ovšem nebude chybět akce, černý humor a zase akce.
Můžete nám představit ústředního hrdinu Projektu Bouře a seznámit nás s ním?
Ano, můžu. :-)
Hlavním hrdinou je Michal Kamenský, svobodník AČR. Mladý kluk, který se honí za dobrodružstvím, akcí a slávou. Je to slušný sobec, který se před odletem na Kypr pohádal s přítelkyní, myslí si, že ví všechno nejlíp a má ego velikosti jedné vesmírné bitevní lodi. Během knihy čtenář sleduje, jak se z mladého frajírka stává dospělý chlap. A jak jeho naivní vize dostanou pořádně přes tlamu.
Ano, milerád týrám svoje hrdiny. V PDZ byla spousta postav, které si prošly solidním peklem, schytaly vážná zranění, nebo si uřízly aspoň pořádnou ostudu. S oblibou říkám, že ti šťastnější u mě zemřou rychle. (smích)
Opět se tedy jedná o akční military, vy sám používáte s oblibou přídomek autor akčních braků. Setkáme se v knize i s našimi oblíbenými hrdiny z trilogie Příliš divoká zem?
Původně tomu tak ani nebylo, ale nakonec mě napadlo, že by to nebylo špatné. V podstatě se mi trojice postav z PDZ do příběhu vloudila. Jedná se o ty samé osoby, akorát s trošku jiným životním příběhem. Čtenář PDZ si užije, že vidí některé postavy v jiném světle a ti, co původní sérii nečetli, si je snad oblíbí taky.
Vy sám jste mi říkal, že jste nejnovější počin psal nejkratší dobu. Můžete nám prozradit, kolik času jste na Projektu Bouře strávil? Nemáte obavu, že by se to mohlo projevit na její kvalitě, nebo naopak cítíte, že právě tahle verze je přesně to, co nám vytře zrak? :)
Popravdě, nad Projektem Bouře jsem proseděl asi nejvíc hodin. Co bylo ale rychle hotové, byla první verze. To je celkem vtipná příhoda. Po setkání s původním nakladatelem mi bylo řečeno, že by bylo fajn předvést nějakou ukázku do 14 dnů. V té době jsem měl pár stránek a návrhy, takže jsem se pustil do práce. Šlo to pomalu… a pak jsem chytnul pořádnou rýmičku. Přesně tu chlapskou nemoc, na kterou umírá 70 % mužské populace. Bylo mi tak neskutečně blbě, že jsem nemohl do práce, spát, nebo hrát na počítači. Tak jsem si sedl, otevřel Word a začal datlovat. Za tři dny mi už bylo dobře a já měl hotovou první verzi příběhu. Nakladatel tehdy docela koukal.
Jak vás vlastně napadl nápad? Byla inspirací nějaká vaše oblíbená hra nebo se jedná čistě o váš námět?
V roce 2018, když jsem dokončil práci na PDZ, byla u mě v počítači rozdělaná slušná várka konceptů. Přemýšlel jsem, co napsat dalšího po postapu. V nápadech byla space opera, military sci-fi, další postapo, jen jinak pojaté. Tehdy mě ale kontaktoval jeden nakladatel a chtěl, abych psal pro něj a napsal mu spin-off (pozn. redakce: dílo, které se zaměřuje na určitou část již existujícího díla) k PDZ. Já mu řekl, že spin-off psát nebudu, ale napíšu duchovního nástupce. Rychle jsem vytáhl jeden z konceptů a společně jsme jej pak probrali. Po sepsání všech připomínek a nápadů jsem se pustil do práce.
 |
| Zdroj: archiv autora |
Projekt Bouře vychází po dlouhé odmlce, ale konečně je tady. Co se mezi tím dělo v rámci vaší literární kariéry? Publikoval jste nějaké povídky, absolvoval autorská čtení, účastnil se nějakého literárního kurzu, či se oddával prokrastinaci, která je občas nutná? :)
Po odeslání první verze rukopisu následovalo hlavně čekání, než se k němu nakladatel dostane. Takže jsem během té doby knihu různě představoval, proběhlo pár autorských čtení a zvládlo se napsat i volné pokračování. To teď prochází úpravami a hotový by měl být příští rok.
Na vaší stránce píšete, že Projekt Bouře mělo vyjít u jiného nakladatelství, kde jste čekal poměrně dlouho na vyjádření. Nakonec tedy přišlo zklamání, ale i nové možnosti. Co vám tato zkušenost dala? Můžete se o ni s námi podělit?
No, tak tohle bude na delší vysvětlování. Jména lidí nebudu uvádět úmyslně.
Projekt Bouře původně vznikal po dohodě pro jedno nakladatelství. Kniha měla i v plánu zasazení do jednoho herního univerza, ale z toho bohužel hodně rychle sešlo.
Po velmi rychlém napsání první verze nastalo téměř roční čekání, než se k němu nakladatel dostane. Po úpravách a dalších peripetiích byl rukopis schválen, plánovala se i obálka. Ve finále měl knihu projít redaktor. Bylo mi řečeno, že se k tomu dostane cca v květnu, červnu 2020. Kniha tak měla vyjít zhruba na konci září 2020, aspoň tak mi bylo řečeno. Jenže redaktor se dostal do skluzu, pořád to odkládal a když se k tomu v srpnu 2020 dostal, oznámil, že to prostě dělat nebude. Údajně kvůli nedostatku času.
Tím kniha u tohoto nakladatele padla. Nakladatel poté šel a domluvil se s jiným nakladatelstvím, že mě tam vezmou. Všechno tentokrát vypadalo velice slibně. Blížily se Vánoce, takže se kniha měla řešit po Vánocích… a po Vánocích díky koroně přišlo další odkládání, nikdo nevěděl co a jak bude. Tuhle situaci jsem chápal a neměl s tím problém.
Celou dobu mi bylo řečeno, že rukopis dostane šanci. Jeden známý autor mi řekl, že se mu to líbí a snaží se to protlačit, aby se na knize začalo pracovat. Těšil jsem se, že v září 2021 kniha vyjde a já si budu moci oddechnout.
Jenže pak se stalo něco, co jsem opravdu nečekal. Přišel mi mail, který mi oznámil, že rukopis byl zamítnutý. Upřímně, nevěřil jsem, jakou hromadu blábolů je schopen člověk napsat do jednoho mailu. Knize bylo vyčteno kdeco, paradoxně to byly hlavně úpravy od původního nakladatele. Zároveň mi bylo vyčteno, že jsem rukopis už upravoval u původního nakladatele. Korunu tomu všemu nasadilo vyjádření, že kniha nesplňuje nároky náročného českého čtenáře. Vzhledem k tomu, že ono nakladatelství vydává primárně brakovou literaturu, je tato hláška jen ukázkou alibismu. Deset měsíců jsem čekal a pak přišlo tohle. Zažil jsem ledasco, ale tohle mě dost překvapilo.
Kdyby slušně napsali: Nezlobte se, nevěříme, že by se kniha ujala, tak nemám problém.
Místo toho napsali hromadu výmluv a nesmyslných výtek zabalené do čisté arogance.
Po vyprchání jsem jen tak napsal šéfovi E-knihy jedou, jestli by ode mě nechtěl rukopis. Po pár rychlých zprávách a mailech se začalo na knize doopravdy pracovat. Spoustu věcí si řeším sám, takže obálka a reklama jsou v mých rukách, stejně tak část distribuce.
Je velmi hořkou ironií, že redaktora, na kterého jsem v tom nakladatelství čekal 10 měsíců a pak byl sprostě odbyt, zařídil šéf E-knih během jednoho dne. Všeobecně rychlost, s jakou jednal, byla po mnoha měsících čekání šokující.
Takže kniha je na redakci a jak bude redakce hotová, dodělá se obálka a kniha jde ven.
A co jsem si z toho nakonec vzal za ponaučení? Když mně někdo něco slibuje a pak se to začne najednou odkládat, je na čase se na to vybodnout a jít jinam.
Vydání bude stejně jako u trilogie Příliš divoká zem elektronické, ale fanoušci budou mít možnost pořídit si i fyzický výtisk. Musím se přiznat, že jsem se u PDZ náramně bavila, bylo to akční, ulítlé a zkrátka bezva oddechovka pro trochu otrlejší čtenáře, ačkoliv nic nebylo přes míru. Bude mít i Projekt Bouře pokračování, nebo se jedná o samostatné dílo?
Původně tomu i tak bylo. Projekt bouře měl být samostatnou knihou. Nicméně během čekání jsem se nudil a vzal jeden ze svých postarších nápadů a celý ho překopal do univerza Projektu. Vzniklo tak volné pokračování. Pokud v této sérii budu pokračovat, což se určitě stane, bude každá kniha samostatná, nezávislá na předchozích knihách. Budou mít společné některé postavy a hlavního hrdinu.
Pokud si čtenáři novinku oblíbí natolik, že si budou chtít pořídit i předchozí sérii PDZ ve fyzické podobě, seženou ji ještě?
Ano, u nakladatele se ještě pár výtisků určitě najde. Pokud bude opravdu velký zájem, zařídím dotisk a zkusím knihu rozdistribuovat do pár specializovaných knihkupectví.
Projekt Bouře… Upřímně, nemáte obavu, že se to bude plést s již vzniklými trilogiemi jako je Projekt Kronos od Pavla Bareše či Projekt Alfa od Lenky Dostálové?
Nemyslím si, tyto knihy jsou žánrově úplně jinde.
 |
| Zdroj: archiv autora |
Jak vzpomínáte na PDZ? Je v tom dávka nostalgie? Vracíte se k hrdinům oněch knih a prožíváte s nimi dobré i to zlé, co jste jim připravil, nebo si na ně vůbec nevzpomenete?
Tak samozřejmě, jistá dávka nostalgie v tom je. Občas si vzpomenu na některé události, třeba pavouka uprostřed přestřelky ve druhém díle, nebo ustřelené vousy v prvním. Nicméně, dnes už jsem jinde. Starší, ale asi ne moudřejší.
Máte pocit, že jste se jako autor nějak výrazně posunul nebo psaní neberete tak vážně a prostě píšete, jak vás to baví a zároveň tak, aby výsledek bavil i vaše fanoušky?
Píšu hlavně tak, jak mě to baví. Psaní je pro mě primárně relax. Snažím se zároveň někam posunout, aby každá kniha byla lepší než ta předchozí.
Co vaše tvorba nabízí čtenářům? Co mohou očekávat a nač se těšit? Máte možnost navnadit ty, kteří ještě nejsou lapení do sítí PDZ a mají v plánu teprve začít s vaším nejnovějším titulem.
Pokud hledáte akční brak s černým humorem, kde se autor snaží o pomalejší a uvěřitelnější akci, jste na správném místě. V mých knihách se snažím vycházet z reálnějších základů. I když se mi díky tomu mimoděk podařilo vytvořit vlastní fantasy rasu, takzvaného Turbospešlátora. (smích)
Turbospešlátor (zdrobněle Turbík): Voják, většinou AČR, schopen přežít prakticky nemožné věci a smrt se mu vyhýbá obloukem. Munice a cigarety mu dochází opravdu pomalu. Stejně tak jako zásoba blbých keců.
Mně osobně se obálky trilogie Příliš divoká zem líbily. Byly poutavé a zaujaly na první pohled. Navíc poukazovaly na žánr, do kterého patří. Až na tu třetí, která se svým způsobem vymyká, se prvky propojovaly. Máte něco podobného připraveného i pro váš čtvrtý titul?
O obálku se stará opět Petr Vinc Havlíček, takže bude specifický styl, ale bude odlišný od předchozích knih.
Jak vy sám po letech nahlížíte na svou trilogii? Zimní válka vyšla v roce 2016, Obleva 2017 a Zrzavá operace v roce 2018. Teď v roce 2021 svá díla vidíte s odstupem času střízlivěji, nebo se vám naopak líbí ještě víc?
Od začátku jsem věděl, že píšu akční brak pro pobavení, ne filozofické dílo pro další generace. Dnes již vím, jaké měly moje knihy neduhy a vím, jak se jich vyvarovat. A vím, že bych dnes už udělal dost věcí jinak. Díky tomu jsem před časem dostal nápad původní sérii předělat a k 10. výročí vydání prvního dílu vydat takzvanou „Rehamstered“ edici.
Kdybyste si měl ze své tvorby vybrat nejoblíbenější titul včetně nejnovějšího Projektu Bouře, který by to byl a proč?
Popravdě, na tuhle otázku neumím odpovědět.
PS: Přítelkyně dodává, že jsou nejlepší druhý a třetí díl PDZ, protože tam umře minimálně jedna zrzka.
 |
| Zdroj: archiv autora |
Komentáře
Okomentovat