Dvě dívky, stejný osud?
Ze slastného nevědomí ji probudil ten nejděsivější zvuk na světě. Dokud se neocitla tady, nikdy by ji nenapadlo, že při hluku, který vydává posouvání předmětu po podlaze, se jí zježí všechny chlupy na těle a bude jí na zvracení. ON ještě ani nevešel do místnosti, přesto už cítila, jak se jeho odér potu a chtíče mísí s pachem plísně a zatuchliny. Roztřásla se. Chvějící se rukou nahmatala kovový řetěz položený na matraci vedle ní. (str. 248)
Za recenzní výtisk děkuji autorce Veronice Martinkové.
Chci zakoupit tento titul!
Říká se, že nic není zadarmo, vše má nějakou hodnotu – čas, peníze, zainteresovanost. Brigádní generál Nagy se ozval s jasným požadavkem: po Winklerovi chce, aby znovu prošetřil vraždu, za niž byl před sedmi lety pravomocně odsouzen jeho syn Jakub. David má sice na výběr, nicméně v případě odmítnutí nejenže musí skončit, ale vyhazov dostane i Hana. Ano, cítíte správně, že je to mírné "vydíráníčko". Poněvadž mu na přítelkyni záleží, je předem jasné, jak se rozhodne. Co když se ale výsledek nadřízenému líbit nebude?
Kapitoly pokračují v zavedeném režimu a pomocí černých předělů máme zřetelně oddělené pohledy hlavních aktérů. Ich-formoví vypravěči Hana s Davidem řeší partnerské i profesní strasti; byť vše je momentálně v relativním poklidu, pořád je co řešit. Vyšetřovatelka stále balancuje mezi dvěma břehy – kariéra a mateřství. V obou případech má pocit, že není dost dobrá, a když dělá jedno, má výčitky kvůli druhému. Hana, David, malá Aňa i Tomáš, který u sebe ubytoval spolužačku a lásku Elišku, společně žijí a kooperují. Zmíněná dívka nemá úplně pevné rodinné zázemí; vlastní otec je ve vězení za podvody, matka je chladná a otčím naopak až moc vřelý. Necítí se u nich v domácnosti bezpečně a je vděčná za poskytnutý azyl. Idylka skončí, když se jednoho dne Eliška nevrátí. Útěk, nebo trestný čin?
Střídající se perspektivy ukazují různorodé situace i způsob myšlení. Vyšetřovatelka s sebou stále vláčí balvan pochybností týkajících se profesních i osobních kvalit, které se vlivem Davidovy nevěry otřásly a stále hledají správné místo k návratu. Může mu opravdu věřit? Bude vůbec někdy schopen plně se otevřít, nebo po něm vyžaduje nesplnitelné? Kapitán pracuje systematicky a logicky; chce udělat maximum, aby přišel na to, jak a proč došlo k vraždě Dominiky, a tím měl od Nagyho pokoj. Situaci mu komplikuje pohřešovaná Eliška, přičemž syn Tomáš očekává, že jakožto nejlepší kriminalista se bude přímo podílet na pátrání. On ale vyšetřuje vraždy, nepátrá po hledaných osobách. Nebo je něco, co neví?
„Všechno zlé je k něčemu dobré. Díky rodinné situaci se z vás stal silnější člověk. Jdete si za svým bez ohledu na ostatní, protože víte, že se v životě můžete spolehnout jen na sebe,“ přerušil Nagy tok mých myšlenek. K něčemu dobré? Kecy. Některé životní zkušenosti změní člověku vnímání světa. Zaryjí se mu do duše a pomalu ji rozkládají. Seberou schopnost věřit a vidět v ostatních to lepší. Navíc se rány, které po sobě zanechají, nikdy úplně nezacelí. Zůstanou po nich jizvy. Připomínky toho, čím si prošel. Netušil jsem proč, ale vzpomněl jsem si na Sandru. Na jizvy po jejím těle. Na to, že jsem byl možná jediný, komu důvěřovala a komu se svěřila… Dost! Nechtěl jsem na ni myslet! (str. 284)
Jazykově a slohově vybroušené dílo nám v úvodu naservíruje krásné shrnutí, takže pokud by se někdo ke své smůle rozhodl zahájit sérii tímto svazkem, pochopí základní osu. V jaké rodině David vyrůstal, čím si prošel, jeho vztah k alkoholu, obvinění, odchod od policie apod. Vítková hraje druhé housle, ale na to už jsme si trochu zvykli, nicméně i u ní zarezonují příčiny sestřiny sebevraždy. Časový rámec je vymezen od 1. prosince do 12. února. Počin neobsahuje gramatické, pravopisné ani stylistické chyby, pouze občasné zdvojení slov ve větě.
Prostředí nám představí policejní stanici, jednotlivé domácnosti, školu i odlehlé samoty. Dominika a Eliška. Na první pohled dva rozdílné případy, co když ale mají něco společného? Winklerovi třeští hlava soustředěním, přesto mu okolí dává najevo, že nedělá dost. Nebude tím pádem snadné sklouznout ke sklence ginu, aby měl starou známou berličku? Různorodé kulisy nabízejí zastavení, dostatečné seznámení a vytvoření vztahu, díky čemuž vám vykreslené osudy nebudou lhostejné.
„Zastřelil jste Flégla?“ „Ne.“ Už to byla automatická odpověď, která ze mě vypadla okamžitě poté, co dozněla tahle otázka. Kdyby mě někdo probudil z nejhlubšího spánku a zeptal se, jestli jsem zastřelil Flégla, okamžitě bych odpověděl ne. Takhle totiž odpovídají nevinní. Jasně a stručně. Žádné doplňující dotazy, kterými získávají čas, aby si mohli promyslet svou lež. Líbí se ti ta novinářka? Ne. Spal jsi s ní? Ne. Piješ? Ne. (str. 58)
Tempo má správnou dynamiku, ve vhodný čas dokáže zpomalit a tím paradoxně zvýšit napětí. Už prvotní rozjezd Hany vzbuzuje emoce. Podezření na zločin spáchaný přímo v rodině klade na vyšetřovatele vyšší požadavky, obzvlášť když se jedná o Tomášovu přítelkyni. Martinková dává čitateli hezké vějičky, při nichž si myslíte, že tušíte rozuzlení, načež se chytnete za hlavu, že vás zase obelstila. Udržuje tlak, kola myšlenek se vám zavařují, stránky ubíhají, ale odhalení nepřichází…
Přestože se postav vyskytuje relativně mnoho, v kontextu série se setkáváme se starými známými a ústředním duem. Charaktery se přirozeně prohlubují a není tedy divné, že někteří myšlením dospěli. Winklerovo tryskající charisma kompenzuje unylost Hany, byť je to normální ženská. Těžko se ale udržuje stejná laťka, když váš partner božsky září. Převládající racionalita s přirozenými emočními sklouznutími demonstruje i naše vlastní každodenní boje, díky čemuž budete upřímně chápat veškeré strany a případná selhání. Vyhrají boj s časem, nebo navzdory konstruktivní logice selžou?
Kvalitní počin spojuje fikci i motivy vycházející ze skutečných událostí. V závěru se dočtete o konkrétních případech, jež byly předlohou, naleznete i autorčino vyjádření k dětským certifikátům, trestům za znásilnění s odkazy na organizace, na něž se v případě násilí lze obrátit.
Pohřbena zaživa může svým označením vzbudit dojem, že vyzrazuje pointu, nicméně až samotná četba ukáže, kde je pravda. Důmyslná detektivka vyváženě kombinující psychologii, více i méně běžné vyšetřovací metody s charismatickými aktéry, překvapivými zvraty i slibným závěrem. Společně s románem Vina a trest ji řadím mezi nejpropracovanější díly z hlediska obsahu i zpracování. Milovníci inteligentního krimi budou nadšeni.
„Díky za to, co jste udělal. Že jste našel pachatele,“ vrátil mě Nagy zpět do přítomnosti. „Sice jsem si to takhle nepředstavoval, ale to není vaše chyba,“ trpce se usmál. Neměl jsem mu na to co říct. Co taky? Rádo se stalo? Nestalo. Není zač. Bylo. „Jste dobrý v tom, dostat z lidí, co chcete vědět. Je to, jako byste do nich viděl. Kde jste se to naučil?“ zajímal se Nagy. „Asi mě dost naučilo dětství s psychopatickým otcem a matkou, která se mu nedokázala postavit. Raději sáhla po flašce, než aby jeho chování řešila.“ Uvědomil jsem si, že je to poprvé, co jsem z rodinné situace obvinil i mámu. Doteď jsem všechnu vinu házel jen na Štefana. Jenže i ona mohla svým způsobem za to, co se dělo. A co já? Byl jsem stejný jako ona? Neschopný čelit svým démonům? Raději jsem si hledal berličku v chlastu? V zapomnění? V chvilkové úlevě? (str. 283)
Veronika Martinková začínala u nakladatelství MOBA s tragicky kýčovitými obaly edice Původní česká detektivka. V současnosti v rámci vlastního nakladatelství probíhá reedice i prvních dílů a vy si můžete tituly Podíl viny, Odsouzen k smrti, Vina a trest, Živá minulost, Mrtvá budoucnost a Sebevraždu pořídit v jednotném kabátě.
Za sebe mohu jen konstatovat velkou spokojenost. Vše šlapalo, jak mělo, až jste se nenadáli a byli jste na konci. Spisovatelka po literární stránce neskutečně vyrostla a věřím, že jednou bude patřit ke klasikům žánru. Vzájemná chemie i způsob vykreslení postav jsou natolik přirozené, že máte pocit, jako byste sledovali oblíbený seriál či známé sousedy odvedle. Perfektní práce.
Závěrečné hodnocení: 98 %
Dvě dívky, Dominika a Eliška. Každá z jiného konce republiky. Dva zdánlivě nesouvisející příběhy. Nikdy se nepotkaly – a přesto jsou jejich životy osudově propojeny.
Dominika zemřela před sedmi lety násilnou smrtí. Její vrah byl dopaden a odsouzen. Zoufalý otec odsouzeného se však s rozsudkem odmítá smířit a požádá kapitána Davida Winklera, aby znovu otevřel starý případ a našel skutečného pachatele.
Ve stejnou dobu beze stopy zmizí sedmnáctiletá Eliška.
Během mrazivé prosincové noci se vydává na autobusovou zastávku, odkud však už nikdy neodjede. Do pátrání po dívce se pouští Hana Vítková se svým týmem. Brzy vychází najevo, že Eliščino zmizení může mít znepokojivou spojitost s dávnou vraždou Dominiky.
Vyšetřovatelé postupně zjišťují, že pravda je temnější, než si dokázali představit. A že některá tajemství měla zůstat navždy pohřbena. Podaří se jim najít Elišku včas?
Nakladatelství: VM knihy, s.r.o.
Rok vydání: 2026
Žánr: krimi
Počet stran: 592
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat