Je spravedlnost vždy naplněna?
Ne, nebyl jsem z těch, co by se striktně drželi zákona. Věci pro mě nikdy nebyly černobílé. I když jsem lidem, kteří svět takhle vnímali, občas záviděl. Měli to jednodušší. Buď bylo něco správné, nebo špatné. Nic mezi tím. A pokud jim tu správnost nebo špatnost definovaly paragrafy, bylo to pro ně o to snazší. (z 54 % knihy)
Za recenzní e-knihu děkuji autorce Veronice Martinkové.
Chci zakoupit tento titul!
Hanu Vítkovou a Davida Winklera spojuje kromě zaměstnání i partnerství. Společně pracovali na případu Anety Valové, o němž jste si mohli přečíst v Podílu viny. David si prošel odvykací léčbou závislosti na alkoholu a ve společném soužití se zdá být vše na dobré cestě. Vidle jim do spokojenosti hodí nejnovější vyšetřování. Jedná se o Aleše, manžela Karolíny, což je Hanina velmi dobrá kamarádka. Je tedy jasné, že by Hana mohla být emočně ovlivněna, a proto nemůže být součástí týmu. Měli jste již možnost poznat její povahu, takže si domyslíte, že to rozhodně neponese lehce…
Jednotlivé úseky nejsou odděleny standardními kapitolami, ale datem a protagonistou. Začínáme 28. srpna Davidem, končíme 8. září Hanou. Autodiegetická forma se odráží ve dvou vypravovacích postupech. Převažuje varianta, v níž zjišťujeme, co David dělal, poté následuje ten samý den z pohledu Hany. Avšak v situaci, že se ti dva potkají, se uplatňuje lineárnost, tzn. nevracíme se retrospektivně do obou názorů, ale děj plyne dál. Jazyk klade důraz na vnitřní rozpoložení postav a jejich pocity. Věty jsou jednoduché, bez gramatických či stylistických chyb, s vyváženou mírou dialogů i niterních rozborů.
David v noci zase nespal. Nebo alespoň ne v ložnici. Probudila jsem se ve tři ráno a neležel vedle mě. Nejspíš bych ho zase našla na terase. Zírat do tmy. Chtěla jsem za ním zajít, ale ve vyhřáté posteli bylo tak příjemně. Otočila jsem se na druhou stranu a skoro okamžitě usnula. Když jsem se ráno probudila, byl v práci. (z 26 % knihy)
Prostředí je různorodé a kromě místa činu, jímž je stavba, nahlédneme do soudní síně, pitevny, policejní stanice či rodinného prostředí policistů. David musí řešit Haninu svéhlavost a napravovat její zbrklost, věnovat péči synovi Tomášovi, jenž s ním nějaký čas obývá domácnost, i odolávat výpadům kolegů, kteří neodpouští dávné poklesky a sami bojují se svým egem na úkor pátrání po vrahovi.
Bohužel mu stojí v cestě další protivník a tím je vzrůstající chuť na alkohol. Chyby v komunikaci, stále napjatější vztahy s Hanou, problémy se spánkem, slepá ulička ve vyšetřování a soudní verdikt dávného případu v něm vyvolávají otázku, zda se všechna snaha vyplatí, když se spravedlnost někdy prostě nenaplní. Koupí si lahev, nebo zvládne odolat pokušení?
Ráno jsem chtěl vzít Tomáše do školy, ale poslal mě do hajzlu. Přesně takhle to sice neřekl, ale určitě si to myslel. I přesto, že jsem si uvědomoval, že jsem byl včera rozčílený hlavně kvůli Fléglovi, jsem si nemyslel, že bych na jeho lhaní reagoval přehnaně. Nic mi nevadilo tolik, jako když mi někdo lhal. Asi deformace z práce. Problém ale byl, že jsem si vlastně nebyl jistý, jestli mě víc štvalo to, že lhal, nebo že pil. Nebylo mu ještě ani patnáct. I když je vlastně asi jedno, kdy s tím člověk začne. Já někdy na vysoké – a jak to dopadlo. Nebo vlastně ještě nedopadlo. Jak to dopadlo, si můžou lidi říkat na mém pohřbu. (z 47 % knihy)
Hana naopak stojí na rozcestí. Zuby nehty chce najít toho, kdo zabil manžela její kamarádky, ale správně se nesmí nijak angažovat ani zjišťovat jakékoliv informace. David jí přijde roztěkaný, jako kdyby se pořádně nesoustředil a byl spíš duchem mimo. Pije? Podvádí ji? Hovory s ním bývají náročné a čas, kterého má teď mnoho, tráví radši v přítomnosti Karolíny.
Doktorka Kocmanová se za pár minut vrátila. Podávala mi hnědou lahvičku s plastovým víčkem. Byla z poloviny plná. „Jeden před spaním stačí. Věřte mi,“ dodala důrazně. „Jasně, díky.“ S lahvičkou prášků na spaní v kapse jsem se vracel do kanceláře. Nakonec jsem zvládl sám sebe přesvědčit, že celý ten nápad s obědem a prášky na spaní nebyl tak úplně špatný. Začínal jsem se těšit, že se konečně vyspím. (z 26 % knihy)
Pozitivně hodnotím, že se autorce podařilo nenásilně zakomponovat zmínky nejen o Anetě Valové, ale i o jiných kauzách. S pozorností jste mohli sledovat protagonisty, jejich osobní i partnerský vývoj. Což je nicméně podstatným důvodem, proč číst tuto sérii chronologicky. Policejní činnosti byly posloupné, logické a srozumitelné. V jedné lékařské zmínce bych viděla prostor pro diskuzi, ale kvůli možnému prozrazení nechci být konkrétnější.
Dlouhou dobu nemáme jasnější představu, kdo za činem stál, a nabízí se nám spousta odboček, což může trochu ředit atmosféru, a tak i následný konec působí zbytečně urychleně. Upřímně bych mírně vyškrtala části z mého pohledu „omáčkové“ a mnohem dříve bych vzájemnou komunikací osvětlila problémové body a zaměřila se na vyústění. Jednotlivým stranám by se ulevilo a jako čtenář bych se větší měrou mohla soustředit na vyšetřování. Život ale není ideální a i toto k němu patří, takže to nevnímám jako chybu, jen se připravte na vydatné peripetie v povícero oblastích.
Odsouzen k smrti je nápaditým detektivním počinem, kdy do poslední chvíle marně tápete, kdo je vrahem. Dostanete velké množství indicií a všechny jsou svým způsobem věrohodným motivem. Dílo jde do hloubky a poznáte tak všechny stránky kriminalistů, přesto je vyvedené lehkou rukou. Nechybí zlomové okamžiky, momenty překvapení a napětí, jestli se naplní váš odhad. Na konci i oceníte umně zvolený název.
Veronika Martinková debutovala titulem Podíl viny, který byl na prvotinu neobyčejně dobrý. Není žádným tajemstvím, že chystá již třetí knihu s názvem Vina a trest. Tentokrát se však vyhne edici Původní česká detektivka od nakladatelství Moba a půjde cestou samonákladu. Milovnice jógy, běhání a pilates si rozhodně zaslouží vaši pozornost, protože v českých detektivních luzích a hájích se jedná o talent.
Román se mi velmi líbil pro svou nepředvídatelnost. Podobně jako předchozí díl zahrnoval složky kriminální, lékařské, právní i vztahové. Pokud má detektivní žánr propojovat racionalitu, napínavost, určitou hru se čtenářem a vaši dedukci, nemám co vytknout. Některé myšlenky se dle mého trochu opakovaly a zredukovala bych je, toť ale vše. Ráda se podívám i na další příběh Hany Vítkové a Davida Winklera. Bude jejich cesta společná, či individuální?
Uvidíte…
Závěrečné hodnocení: 93 %
Co když dojde k vraždě člověka, kterého zná jeden z dvojice vyšetřovatelů Hana Vítková a David Winkler? Podaří se dotyčnému před kolegy zatajit tuto skutečnost? Protože kdo je lépe motivován vypátrat vraha než nejbližší přítel oběti? Každá mince má ale dvě strany. Snaha dopadnout vraha a pomstít se zatemňuje mysl a přivádí člověka do nebezpečných situací. A také do míst, kterým by se vyhnul, kdyby netoužil po spravedlnosti. Ale existuje ona slepá dáma vůbec? Protože i když je vrah dopaden a postaven před soud, nikdo nezaručí, že bude spravedlivě potrestán…
Nakladatelství: Moba
Série: Hana Vítková a David Winkler (2.)
Rok vydání: 2023
Žánr: detektivní
Počet stran: 416
Formát: epub, mobi
Komentáře
Okomentovat