Padnutí na dno snadno a rychle
Nasadila starostlivý výraz. A nasadila bylo přesné označení. Protože jsem si byl jistý, že je stejný psychopat jako Štefan. Všechny emoce, které projevovala, byly hrané. Ona necítila empatii, když vedle ní někdo trpěl. Nedokázala pochopit emoce jiných lidí. Dokázala se jen přetvařovat. Vyhodnotila si, jak by v dané situaci reagoval někdo normální, co se od ní tedy očekává, a podle toho se chovala. Proto jsem z ní měl vždycky rozporuplné pocity. Protože její chování nebylo její. Bylo to nacvičené chování jiných bez špetky osobního projevu. (str. 375-376)
Za recenzní výtisk děkuji autorce Veronice Martinkové.
Chci zakoupit tento titul!
Varování: následující text může vyzradit informace z předešlých dílů.
Hana Vítková a David Winkler společně prožívají pracovní i soukromou rovinu. I když, jak se to vezme… Pod Davidem se silně houpe židle, a místo aby zločince přiváděl za katr, je možné, že za ním skončí on sám. Zproštěn výkonu služby a obviněn z vraždy Stanislava Flégla, jeho syna i Josefa Havelky. Mít na svědomí tři mrtvoly zavání hodně dlouhým kriminálem. Najdou se dostatečně silné důkazy zbavující ho obvinění, nebo přijde o rodinu i kariéru? Dokáže odolat tlaku bez svého oblíbeného ginu?
Předchozí díl končil 16. červnem, v Mrtvé budoucnosti kontinuálně navazujeme od 17. června do 31. července. Kapitoly, jak už je zvykem, jsou členěné do střídajících se pohledů obou protagonistů, oddělené černou stranou s bílým textem. Nynější počin se obrací ke starým křivdám a reliktům z minulosti, takže chronologická četba předchozích částí je nutná. Nedostanete standardní nový případ, jen pracujete s nedořešenými kauzami. Začíná být Winkler důsledkem alkoholu paranoidní, nebo se kolem něj utahuje smyčka, již má na svědomí někdo na vyšších postech?
Styl vyprávění vedený ich-formou umožňuje napojit se na myšlenky konkrétní osoby. Těhotná Hana se snaží přítele očistit všemi dostupnými způsoby. V okamžiku, kdy ji kontaktuje Štefan Winkler, Davidův otec, movitý a vlivný muž, věří, že vše se v dobré obrátí. Povětšinou však natropí víc škody než užitku. David se uzavírá; nechává si pro sebe zásadní informace, což nevede ani k partnerské harmonii, ani k prohloubení vzájemné důvěry, jíž otřásl…
Zastavil jsem se a přestal vnímat okolí. Hlavou mi vířily jen myšlenky na to, že nic nemá cenu. Rodina v hajzlu, práce v hajzlu. Co mi zbylo? Jaký mělo smysl se o něco snažit? Snažil jsem se šestnáct let a kde jsem teď? Když jsem seděl v lese opřený o kmen stromu, chtěl jsem zmizet. Vypařit se. Vstřebat se do té dokonalé přírody kolem. Teď kolem mě bylo vybetonované parkoviště a stejně odporné betonové budovy. Nechtěl jsem se stát součástí tohohle, ale umřít jsem chtěl i tak. Přestat cítit ten pocit zoufalství, který se mi už rozpínal celým tělem. Usídlil se v každé buňce. Protékal mi tepnami. S každým dalším a dalším úderem srdce pumpoval ten temný, vše zabíjející pocit do každičké části těla. (str. 245)
Prostředí mění kulisy dle potřeby a rozvíjí rodinné drama na vícero úrovních. Oproti ostatním dílům se hodně motáme na vlně problémů vznikajících z nedostatečné komunikace. Neporozumění, případně urputná snaha pomoci sálá všemi směry, nicméně jediný výsledek je umocnění negativních vlastností jednotlivých aktérů. Opravdu peníze vládnou světu, nebo i prostý člověk má možnost dovolat se spravedlnosti?
Pokud vám Hana začínala lézt na nervy, v Mrtvé budoucnosti bude na svém vrcholu. Můžeme chování a reakce částečně svalovat na hormonální bouři, nicméně věřím, že každému čtenáři se její jednání postupem času zají. Zaměstnaná u policie, přesto v některých věcech bezmezně naivní, ve snaze být užitečná rozsévá jen další problémy. Na druhou stranu ani David není prototypem vysněného prince. Vystavuje se rizikovým situacím, nebere ohled na okolí, stále častěji sahá po ginu, a místo aby se postavil pravdě tváří v tvář, má tendence utíkat. Odolá již tak nabouraný vztah?
Omluvil jsem se, ale výčitky mi stejně zůstaly. Protože jsem jí řekl, že zařídím, aby Sandra zaplatila za to, co udělala. Ve skutečnosti jsem to neplánoval. Asi jsem byl srab. Nebo pokrytec. Ale během posledních pár měsíců se něco změnilo. Už mi nezáleželo na tom, zda viníci skončí ve vězení. Teď mi záleželo jen na tom, abych tam neskončil já. (str. 121)
Tempo je sice dynamické, nicméně je patrná určitá obsahová stagnace, kdy se dozvídáme již řečené informace a zažíváme, byť s mírnou obměnou pořád stejné situace. Pokud s někým žiju, je tak těžké sednout si k jednomu stolu a otevřeně si pohovořit? Pro naše protagonisty zřejmě je, takže se nevyhnete pochybnostem, jestli předložené jednání není jen snaha knihu uměle natáhnout. Spolehněte se, že zmíněné soužití je ukázkou toho, jak by to mezi lidmi opravdu fungovat nemělo.
Jazyk je čtivý, bez gramatických, pravopisných či stylistických chyb. S postavami splynete jako se starými známými, osudy budou silně rezonovat. Jak jsem popsala výše, charaktery vás mohou iritovat, nicméně stále si uchovávají lidskost, dělají chyby a někdy se jim zkrátka nedaří, nebo nejsou vřelé a sympatické.
Mrtvá budoucnost skloubí literární zručnost, ale i námětovou rozmělněnost. Zakomponováno je mnoho postav, byť mají svůj důvod, nicméně výsledná pointa byla relativně záhy průhledná, jako celek román připomíná silně nastavovanou kaši. Ač je Hana Vítková a David Winkler dvojice, jež se mezi čtenářstvem těší velké oblibě, zasloužili by si opět řešit trestné činy, a ne kapitánovo svéhlavé chování ženoucí ho do průseru, Haninu labilitu a partnerskou disharmonii. Alespoň ne v takovém množství.
Nešla jsem za ním. Mé přesvědčení, že si s ním promluvím o Štefanovi, vzalo za své. Už teď byl naštvaný. Zmínka o jeho otci by ho určitě vytočila ještě víc. Rozhodla jsem se nechat to na jindy. A samu sebe jsem přesvědčila, že Štefanova reakce na mé odmítnutí pomoci mámě nebyla nijak abnormální. Pravděpodobnější bylo, že to já jsem byla pořád ještě vykolejená z Výborného a vyděsila se, i když se na mě někdo jen křivě podíval. (str. 96)
Pokud hledáte kvalitní detektivní sérii, věřím, že Veronika Martinková bude tou správnou volbou, jen se připravte, že postupem času dominuje osobní život před klasickou policejní prací.
Veronika Martinková ustoupila od vydávání pod nakladatelstvím Moba, kde jí vyšli Podíl viny a Odsouzen k smrti, a dala se cestou samonákladu – Vina a trest, Živá minulost, Mrtvá budoucnost. Byla nominována na cenu Magnesia Litera, v Ceně Jiřího Marka získala čestné uznání. Spolupracuje s Bílým kruhem bezpečí, jemuž věnuje určitou částku z prodeje. V současnosti tvoří novou knihu s názvem Sebevražda.
V žádném případě nemohu říct, že bych byla zklamaná, dvojici jsem si maximálně užila, jen se obávám, že pokud se mě někdo po čase zeptá, jaký je rozdíl je mezi Živou minulostí a Mrtvou budoucností, budu tápat. Zbytečně roztahaná osobní linka, násilná smrt podnikatele spíš řešená jen tak mezi řečí. Poprvé za celou sérii jsem titul dokázala odložit, aniž bych měla nutkání pokračovat. Do budoucna bych zvážila, čemu věnuji tolik prostoru. Hezká propojenost s postavami z předchozích dílů, kdy nebyl problém upamatovat se na jejich roli. Těším se na případné pokračování? Určitě!
Závěrečné hodnocení: 87 %
Kapitán David Winkler čelí obvinění z vraždy, a je proto postaven mimo službu. Nyní se za pomoci kolegů a rodiny snaží prokázat svou nevinu. Během tohoto pátrání se zaplete do násilné smrti podnikatele. Podaří se mu odhalit vraha i přesto, že již není příslušníkem policejního sboru?
Nakladatelství: VM knihy, s.r.o.
Série: Hana Vítková a David Winkler (5.díl)
Rok vydání: 2024
Žánr: krimi román
Počet stran: 424
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat