Vnitřní selhání, nebo chladnokrevná vražda?
„Lidská psychika je nevyzpytatelná. Víte, mohl bych říct, že jako příslušnice policie nebudete mít násilnické sklony. Prošla jste psychotesty. Vypadáte příčetně. Ale stejně je tady nepatrná šance, že teď vytáhnete zbraň a zastřelíte mě. Tím chci říct, že to, že má pacient diagnostikovanou schizofrenii nebo jinou duševní nemoc, z něj automaticky nedělá vraždící monstrum. A naopak. Člověk, který se vám jeví jako zcela zdravý, se za určitých okolností může projevit velmi – řekněme – nečekaně.“ „Takže mi tím chcete říct, že odborníci vlastně nevědí, zda to ta žena neudělá znovu.“ (str. 268)
Za recenzní výtisk děkuji autorce Veronice Martinkové.
Chci zakoupit tento titul!
Vyšetřuje trestnou činnost, přesto byl sám obviněn z únosu a vraždy Flégla. Byť se Davidovi Winklerovi dostalo očištění, stále na patře přetrvává hořký pocit, že nějakou zainteresovanost v tom přece jen měl. Návrat kapitána ke staré partě je pořád citlivou záležitostí; část je přesvědčena o vině, že mu pomohly jen známosti a úplatky, druhá věří v nevinu, ač nepopírá, že má specifické vyšetřovací postupy. Nadřízený Honza Urban, dříve přátelský a kamarádský, se najednou staví do ryze pracovní roviny a dává mu fádní úkoly. Stejně je tomu v případě údajné sebevraždy Bedřicha Bláhy. Jenže co když se z na první pohled snadného zadání stane kauza plná podivností?
Příběh začíná 11. října, končí 30. listopadu. Chronologický tok přepíná mezi Davidovým a Haniným vyprávěním. Oddělující černé strany s bílým textem kromě protagonistů rozdělují dva světy: pracovní a osobní. Autodiegetický způsob umožňuje naprostou čitelnost myšlenek – postavám vidíme do hlavy, chápeme jejich perspektivu i náhled na situace. Papírování i práce v terénu vs Vítková na mateřské dovolené a touha vrátit se zpět do pracovního procesu. Dokáže být dobrou vyšetřovatelkou, aniž by se stala špatnou matkou?
Ani před svým odchodem od kriminálky před dvěma lety jsem nemohl tvrdit, že mám se všemi kolegy na pracovišti přátelské vztahy. Ale po tom, co jsem se před rokem vrátil, se to ještě zhoršilo. Nechtěli mě tady. Většina z nich si svůj názor nechávala pro sebe. Ti odvážnější, jako Daniel Pursa nebo Luboš Chmelík, mi řekli do očí, že vědí, že jsem si zařídil Fléglův únos – a možná i jeho vraždu – a neskončil za to v base. Že podle nich není morálně v pořádku, aby někdo jako já řešil trestnou činnost jiných lidí. Možná měli pravdu. Ale během půl roku, co jsem seděl doma, a pak půl roku, kdy jsem dělal na protidrogovém, jsem si uvědomil, že na morálku kašlu. (str. 14)
Po obsahové stránce dostává větší prostor Winkler. Ať se to týká osob a reliktů z minulosti, či současné kauzy. Starý člověk, jenž přišel o manželku a sám má diagnostikovanou rakovinu. Prostřelit si hlavu v domácím prostředí se zdá za určitých okolností pochopitelný akt, nicméně, co když mu někdo pomohl… Hana chce pracovat, avšak když tak učiní, je trochu rozčarovaná. Přijde si neschopná a osamělá. David je dobrým otcem, ale častokrát nedokáže komunikovat tolik, jak by ona potřebovala. Pořád je tu ale expartner Patrik, jehož láska k Haně zdaleka nevyhasla…
Jazyková stránka předkládá převážně spisovnou češtinu. Linearita umně snoubí současnost s odkazy na lidi či situace z dřívějška, takže pokud máte předchozí díly v mlžné paměti, pěkně a přirozeně si je připomenete. Přesto doporučuji chronologickou četbu, abyste si užili nejen vzájemné propletence, ale i osobnostní vývoj.
Kromě policejní stanice zavítáme současně do terénu, poněvadž sebevražd s určitým pojítkem začíná být podezřele mnoho. O slovo se taktéž hlásí Winklerův otec Štefan, s nímž, jak je známo, přichází jen komplikace. Balistika, sběr důkazního materiálu, výslech svědků, rekonstrukce, ohledání místa činu a mnoho dalších postupů přibližující práci policie, umocňuje autenticitu.
Když jsem se vracel na ředitelství, napadlo mě, že všichni nakonec umírají sami. Bez ohledu na to, jestli jsou v místnosti plné lidí, nebo sami v autě na parkovišti před textilkou. Jestli jsou s blízkými, kteří je při jejich posledním vydechnutí drží za ruku, nebo umírají jen ve společnosti operátorky z tísňové linky, jejíž hlas se line z mobilu. Ten poslední krok udělá stejně vždycky každý sám. A nejen ten poslední krok. Celý život je vlastně člověk sám. Jen se sračkama, které má v hlavě. (str. 186)
Veronika Martinková je známá tituly, pro něž je typické vysoké tempo, a nejinak tomu je i v tomto případě. Pozornost vám bude skákat ze situace na situaci, jež je samozřejmě ukončena tak, aby zvýšila váš zájem. Charaktery mají lidsky znázorněné silné a slabé stránky, s možností ztotožnit se. Dokáže David konečně věnovat péči těm, co si to zasluhují, a nevystavovat se zbytečnému riziku? Sžije se Hana s novou rolí natolik, aby se cítila oceněná? A nejdůležitější otázka: podaří se objasnit okolnosti samo usmrcení, nebo musí zbytečně vyhasnout ještě několik lidských životů? Co když se události z historie přihlásí o slovo v okamžiku, kdy to nejméně čekáte – zůstane vám pořád svobodná volba, nebo vás strhne soukolí odvet?
Kniha neobsahuje gramatické, pravopisné ani stylistické chyby. Nastudovaná kriminalistika je na takové úrovni, že běžný čtenář nemá šanci najít faktické nesrovnalosti. Naopak řešení např. povýstřelových zplodin jen podpořilo atmosféru erudovanosti.
Počin předkládající řadu hypotéz a uvěřitelných možností nesoucích si s sebou nedořešené události z minulosti. Propojení vztahů, běžného fungování i profesního života. Psychologická nota brnká nejen o strunu, kde je hranice mezi objektivní spravedlností a vlastním pojetím, ale i jak důležité jsou funkční rodinné vztahy a komunikace mezi blízkými. David je detektivní kouzelník s bystrým mozkem a bezvadným úsudkem, problémem je pro něj spolupráce v rámci týmu. Pochybné kontakty a méně či více zvládnutá závislost na alkoholu přináší riziko, že i ten nejlepší vyšetřovatel bude jednou odepsaný. Hana je šedou myší, co hledá polohu, v níž jí bude dobře. Dokáže opět nalézt pevnou půdu pod nohama?
Sebevražda je komplexní dílo s charismatickými postavami i překvapivým vyústěním. Ve správné míře dostanete vše, co má dobrá detektivka mít.
Veronika Martinková je zkušenou spisovatelkou krimi románů. Debutovala u nakladatelství MOBA, posléze se vydala vlastní cestou samonákladu. Proslavila se sérií s Hanou Vítkovou a Davidem Winklerem, jež v současné chvíli čítá šest dílů. Podíl viny, Odsouzen k smrti, Vina a trest, Živá minulost a Mrtvá budoucnost se těší velké čtenářské oblibě. Třetí díl dokonce získal Čestné uznání v Ceně Jiřího Marka za rok 2024.
Nepatrný záblesk rozumu, který protnul tu temnotu zoufalství, mě přiměl si uvědomit, že tohle mi nepomůže. Že pokud se vydám touhle cestou, už z ní nebude návratu. Vážně to chci? Chci tohle udělat své rodině? Na sezeních nám říkávali, že si máme najít člověka, kterému se dokážeme svěřit, jakmile budeme mít chuť se napít. Takže bych měl zavolat Haně? Třeba by mi to pomohlo. Vzpomněl jsem si na Štefana. Uvědomil jsem si, že všechno, s čím jsem se mu kdy svěřil, dřív nebo později použil proti mně. Naplival na to, pošpinil to a pak mi to jako kus zmuchlaného bezcenného hadru hodil k nohám. Navíc to nejraději dělával, když jsem se cítil na dně a potřeboval jsem pomoct. Zase se mi sevřel žaludek. Byl jsem srab. Stoprocentně důvěřovat lidem, na kterých nám záleží, chce odvahu. Protože pokud vás takový člověk zradí, bolí to mnohem víc než zrada od jiných. Právě proto, že jste si dovolili být naivní a věřit. (str. 280-281)
K Mrtvé budoucnosti jsem zmiňovala drobné výhrady, to se ale nedá říct o Sebevraždě. Opět jsem měla pocit, že se hojně vyšetřuje, a přestože je osobní linka důležitou komponentou, byla udržena v rozumných mezích. Propracované, čtivé a neskutečně návykové. Vřele doporučuji a těším se na pokračování.
Závěrečné hodnocení: 95 %
V jindy klidné vesnici je nalezeno zohyzděné tělo včelaře Bedřicha Bláhy. Během vyšetřování vyjde najevo, že se zastřelil vlastní zbraní poté, co mu bylo diagnostikováno onkologické onemocnění. Případ se tedy jeví jako jasná sebevražda. Nález dopisu, který Bláhovi zaslal psychicky narušený člověk, a zjištění, že jej před smrtí někdo sledoval, však přimějí vyšetřovatele Hanu Vítkovou a Davida Winklera uvažovat o tom, zda svůj život skutečně ukončil dobrovolně. Navíc zjišťují, že nebyl jediným vážně nemocným, který se za podezřelých okolností rozhodl ukončit svůj život. Mají snad co do činění s andělem smrti? Nebo jde v případech podezřelých sebevražd o něco zcela jiného?
Krimiromán plný napětí a nečekaných zvratů odhaluje, že nic není takové, jak se na první pohled zdá.
Nakladatelství: VM knihy
Série: Hana Vítková a David Winkler (6.)
Rok vydání: 2025
Žánr: krimi román
Počet stran: 536
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat