Může pouhý člověk odvrátit zkázu trpasličího města?
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Chci zakoupit tento titul!
Navzdory relativně nízkému věku platí kovářský učeň Malaki za jednoho z nejlepších runorytců v celé říši (vyrýváním symbolů do zbraní či jiných předmětů jim přidává kouzelné vlastnosti). Není proto divu, že se královská družina kvůli zaklínání mečů proti stále sílící hrozbě démonů obrátí právě na něj.
„Músíš póchopit, že terpaslíci sú hrdej národ. Chcej si svojich problémov výřešit sámi. Jenže jí vídím, ák mi před óčima umírá srdce kovádliny,“ zašeptal s takovou bolestí v hlase, až Malakiho zamrazilo. „Terpaslíci s tím nemóhou níc udělat,“ pokračoval duch, „ále vy néste odsad. Možná nájdete zpósob.“ (str. 86)
Vyprávění probíhá v er-formě minulého času a zabírá perspektivu Malakiho. Děj se rozjíždí pomaleji, protože je potřeba se seznámit se situací v království či principy magie, načež překvapivě vygraduje kdesi v půli a po zbytek se hrdinové víceméně vypořádávají s následky, odhalují dalekosáhlé spiknutí.
„Nezkúšajte prozkoumávat starých cest. Pód hórami spí věci, ktorý nechcéte probúdit.“ (str. 90)
Příběh se odehrává v království Fayla, jemuž vládne král z paláce ve Fallerně a podléhají mu různé rasy (elfové, trpaslíci), třebaže na svém území uznávají vlastní autority. Panovníkovou prodlouženou rukou jsou kapitáni (nižší a vyšší, těm potom podléhají vicekapitáni), kteří dohlížejí na mír a pořádek. Další sortu obyvatel představují Nadaní alias ti, kdo se narodili se sklony k magii (té existuje několik druhů: ohně, smrti, země aj.) a ti nejmocnější to zpravidla dotáhnou právě na post kapitána. V neposlední řadě se říší potloukají démoni plánující si podmanit zemi kousek po kousku, za pomoci hrozivých armád i temných lstí.
Sympatický protagonista Malaki, trpaslíky a elfy přezdívaný Malaki-ling (přípona -ling pravděpodobně nese význam zdrobněliny, cosi ve smyslu „maličký“), možná na první pohled vypadá na typického klaďase se syndromem vyvoleného, ale při bližším zkoumání jde vlastně o docela vyvážený charakter. Jeho dobré vlastnosti (odvaha, dobrosrdečnost) a schopnosti (runorytectví, kovářství, magie smrti) jsou totiž vykoupeny několika negativy: nepříliš zdatný v boji, lehce naivní, občas mu něco dojde pomaleji nebo naopak jedná příliš zbrkle.
Ve vedlejších postavách bude snadné se ztratit, obzvlášť když tolik jmen začíná na stejné písmeno (Hilda a Helga, Thorgil a Thormul, Hargan a Hromdur), vyčnívají však přinejmenším ústřední parťáci Malakiho.
Kayl vznikl jako dřevěný automat, do kterého se rozhodla vstoupit prastará duše a mladému runorytci sloužit, v kovárně i mimo ni. Sice nikdy nic neřekne, ale jeho činy mluví samy za sebe. Nadaný Emet se zase touží stát kapitánem, a proto neváhá využít každou příležitost, aby prokázal svou chrabrost – nedoprovází tedy Malakiho jen z ryzího přátelství nebo dokonce z dějové účelovosti. Zajímavý je také jeho vývoj a morální šeď, ta odvrácená strana plná frustrace, když je to neustále Malaki, koho mají ostatní za hrdinu.
„Snažit se porozumět magii smrti je jako kráčet po cestě bez konce, která tě na každém kroku něčím překvapí.“ (str. 213)
Osobně se mi titul skvěle trefil do nálady, užila jsem si ho coby poutavou fantasy oddechovku. Nicméně se domnívám, že více potěší mladší čtenáře, zejména cílovou skupinu pozdní middle-grade (deset až dvanáct let) a raný young-adult (dvanáct až patnáct let). Trochu mi vadila až příliš přímočará motivace démonů a ne moc originální magický systém. Doufám však, že se dočkáme dalšího dílu, třebas z území elfů.
Závěrečné hodnocení: 75 %
Anotace:
Komentáře
Okomentovat