Recenze: MÁGOVÉ A ŠARLATÁNI (Jiří J. Linhart)

(Ne)skutečný příběh pozapomenutého divotvůrce

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Epocha.
Chci zakoupit tento titul!

Jiří J. Linhart vystudoval žurnalistiku, ale posléze se ukázalo, že jeho srdce tluče spíše pro knihy než pro noviny. Chvíli pracoval jako redaktor, nyní vede kurz literárně-dramatické tvorby a zasedá v porotě literární ceny Suk – čteme všichni. V rámci edice Pevnost u nakladatelství Epocha vyšla letos autorova prvotina Mágové a šarlatáni, v níž uplatňuje svou zálibu v historii, filosofii, přírodě a dávných mýtech.

„Magie nehledá čtenáře, nýbrž dobrodruhy!“ (str. 349)

Ačkoliv by se měl Karel naplno věnovat psaní bakalářské práce, svou pozornost obrací k tajemné sbírce knih na půdě, mezi nimiž objeví i útržek podivného vzkazu. Prý se má střežit mýtotvůrců. Jenže, co jsou vůbec zač? A kdo je onen Fabricio Fabrici, jehož publikace se nenalézají v žádné databázi?

Jedná se o fiktivní postavu, nebo historickou osobnost? A byl pan F. F. pouze podvodným mystikem, nebo opravdovým čarodějem? To vše a mnohem více si dal Karel za cíl zjistit – a k pátrání záhy přibírá i svou přítelkyni Elišku. Společně záhadu kousek po kousku rozkrývají… Uvěří však výslednému obrazu?

„Říká se přece, že pero je mocnější než meč. A tak to vyřešili takhle. Možná namíchali pravdu se smyšlenkou, aby i z něho vzniklo něco mezi fantazií a realitou.“ (str. 101)

Vyprávění probíhá v er-formě minulého času a neodvíjí se chronologicky (dílo vykazuje jak známky paralelní posloupnosti, tak mozaikové kompozice). Nejvíce prostoru dostává dějová linie z minulosti zaměřující se na život Fabriciho, například průběh jeho učednictví či výpravu do světa na zkušenou, přičemž ji prokládá linka z přítomnosti zachycující střípky Karlova bádání. V prostřední části navíc vstupují do příběhu perspektivy prostých obyvatel, kteří líčí své zážitky o setkání s divotvůrcem a jeho kejkly. Skoky mezi jednotlivými obdobími mohou sice působit trochu zmatečně, ve výsledku však toto střídání spíše umocňuje čtivost. 

Autor se ve své tvorbě opírá o mytologii a historické prameny, má bohatou slovní zásobu a píše vskutku kouzelným jazykem. Vyniká v popisech prostředí a dokáže skvěle vykreslit atmosféru, rovněž se v textu vyskytne spousta hlubokých myšlenek. Patrné jsou i snahy o dynamiku, navzdory tomu se děj krapet vleče a neobsahuje moc akce. Některé události působí bizarně, jiné zase jako příliš velká náhoda, ale v rámci žánru se to dá jistě tolerovat.

Připadal si jako oběť nějaké megalomanské hry, obří divadelní inscenace. Svět byly kulisy a on se coby jediný herec snažil improvizovat. Neproniknutelná historie dvou staletí seděla v panovnické lóži s rukama složenýma v klíně a nahlas se smála. (str. 157)

Fabriciho příběh se odehrává v 18. století a jedním z ústředních motivů je nástup osvícenské éry. Lidé se čím dál více obrací k hlasu rozumu, ačkoliv ze sebe dělají spíše hlupáky. Magie v jejich novém světě již nemá místo a autority se pokoušejí tovaryše čarodějného umění zdiskreditovat.

Linhart přitom vymyslel pozoruhodný magický systém, kde jsou specializace rozděleny do takzvaných tříd divů a každý učeň musí projít sérií záludných zkoušek. Zatímco správné praktikování magie obnáší stát se v jednom z oborů mistrem, šarlatáni oproti tomu fušují do všech odvětví, aniž by něco dělali pořádně…

Ještě ani neuměl chodit – a otec po něm chtěl, aby levitoval. (str. 13)

Roli hlavního hrdiny zastává Fabricio, který se již od dětství potýká s pocitem osamělosti a vytržení ze společnosti. Svou frustraci však přemění v ambice stát se vynikajícím čarodějem, a dost možná má nakročeno k velkoleposti. Trénuje ho otec, který se sice neštítí uštědřit synovi občasnou lekci, ale myslí to s ním dobře a je na něj pyšný. U poslední zkoušky, probíhající pod dozorem komisaře, se však Fabricio zapotí. Mistr Bruto Iritacci totiž nedá nikomu nic zadarmo, a navíc má s Fabriciho rodinou nevyřízené účty!

Co se týče postavy Karla, mladý student nepochybně vykazuje známky prokrastinace. Jinak se ale zdá sympatický, bystrý a jeho nadšení je nakažlivé. Přítelkyně Eliška mu zdatně sekunduje a vnáší do vzájemných dialogů špetku humoru, leč na romantiku očividně není čas.

„Když mluví zbraně, múzy mlčí.“ (str. 138)

Osobně mě kniha bavila a Fabricia jsem si velmi oblíbila, duo vysokoškolských zvědavců ve mně už ovšem takový dojem nezanechalo. Počin celkově hodnotím jako milý a oddychový, s parádně vybudovanou pointou.

Mágové a šarlatáni se vymykají tradičnímu pojetí fantasy. Ač dějově slabší, titul přináší zajímavou kompozici, krásný jazyk a nadčasové úvahy.

Závěrečné hodnocení: 75 %

Anotace:
Střež se jich! Stojí na jednom z několika útržků ze starých knih, které Karel našel na půdě rodinného domu. Obsah slov z dávných časů jej vtahuje do pátrání po jejich autorovi, záhadném F. F. Při hledání stop vedoucích k rozluštění tajemství Karlovi zdatně sekunduje jeho přítelkyně Eliška. Čím víc však o tajuplném muži zjišťují, tím častěji jsou nuceni připustit, že na světě možná existuje ještě jedno řemeslo, na něž lidé už dávno zapomněli… To, které provozuje cech čarodějů.

Objevují příběh mladého tovaryše čarodějného řemesla, který se kdysi vydal na pouť evropským kontinentem, aby naplnil svůj osud a zabezpečil přežití magie v dobách, kdy takzvaný rozum získal převahu nad přírodou a jejími silami. V dobách, kdy nastal soumrak magie.

Nakladatelství: Epocha
Rok vydání: 2022
Žánr: fantasy
Počet stran: 376
Vazba: brožovaná s chlopněmi