Chceš-li udělati z muže blázna, ukaž mu prsa
„Tohle bylo přistání?“ ujistil jsem se. „Hladký jako dětská prdelka,“ pochválil se Vodička. Nikdo jiný se ostatně k pochvale nechystal. Napadlo mě, jestli mu mohli rutašové při léčbě rakoviny z chepitu poškodit mozek, takže poslední čtvrthodinu vnímal jinak než my, nebo jestli jen nestačil dokonale pojmout technické znalosti mimozemského druhu, jehož hlava byla větší než všechny naše dohromady, a tak po většinu času mačkal náhodná tlačítka a za úspěch považoval, že jsme přežili. Možná ale jen byly dětské prdelky na Ostravsku výrazně drsnější než jinde. (str. 9)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Epocha.
Chci zakoupit tento titul!
Ač je to k nevíře, odbojové skupině se podařilo dostat ze Základny zmaru a putuje vesmírem. Za cíl si dala pouštní planetu Namathé, kde by mělo dojít k předání zcizeného chepitu. Rutašové ji vybavili technologickými vychytávkami, nicméně stále je nejhledanějším objektem k likvidaci. Jednoduchý úkol je však zkomplikován svéhlavostí a sexuálními touhami lidského masa…
Vodička, Moravec, Gerasim, Giuseppe a Aga tvoří nesourodý tým, který pojí nenávist ke kulšešům a enlilům. Bývalý parťák Bohdan se pro ještěrku obětoval, což ji nutí podle chanského morálního kodexu kor-fa být vůči lidskému druhu zavázaná. Vůbec ji to netěší, obzvlášť při takto tragickém uskupení. Ale čest je čest, a tak dodrží slovo. Byť nastanou situace, v nichž se zdá, že se skupina chce samovolně zlikvidovat, když se bezhlavě pouští do extrémně rizikových podniků, stojí při nich. Přežijí, nebo se opět stanou otroky s vyhlídkou zpracování do separátu?
„Udělal jsi velkou chybu,“ neoznámil Gerasimovi nic nového. Ve skutečnosti bylo už teď těžké spočítat, kolik chyb jsme udělali. „Tak se my na Zemi učíme,“ souhlasil Rus. Šedivák ho neposlouchal. Ve starém i novém oku měl jen upřímnou nenávist. „Lidi mají pro cirkusy a zahrady velkou cenu. Ale to i bez končetin.“ „Budu na to myslet, až si budu hledat novou práci,“ kývl Gerasim. „Tvou novou prací bude pobavit správce Namathé. A třeba se i rozmnožit. Takže ti necháme to nejdůležitější a snad si tohle ještě někdy zopakuješ,“ pokračoval šedivák. „Budeš dárek. Bez nohou a bez rukou, a jak tě tak poslouchám, možná i bez jazyk, ale pořád dárek určité hodnoty.“ (str. 103-104)
Kniha je rozdělena do dvou větších celků: Rychle dovnitř, rychle ven a Nebylo to dost rychle. Jednotlivé bloky obsahují devět a osm pojmenovaných kapitol. Ústředním vypravěčem je František Moravec, z jehož pohledu sledujeme veškeré dění. Ich-forma je hravá, spojuje lidskou bezprostřednost i popisy okolí. Podnětů s novým městem přichází mnoho a s ním i řada dalších ras připomínající šneka, slepici či sexuální pracovnice se šesti prsy či jedním všestranným otvorem.
Namathé je prostředí, kde kvete černý trh. Pašeráci, překupníci i obchodníci s otroky. Výše postavení nechávají planetu žít svým životem, pokud pravidelně a v dostatečné výši odvádějí daně. Aby vše fungovalo, jednotlivé oblasti mají správce v podobě kulšešů. Jeden z nich jménem En-ruk se vydal vlastní cestou a problémové či nespolupracující druhy bez milosti likviduje. Je pro něj typická obrovská krutost, kdy s oblibou stahuje z kůže a následně postižené nutí odstraněnou kůži nosit. Samozřejmě i zde, na velmi benevolentním místě, je lidská rasa na nejspodnějším žebříčku, kdy se počítá s tím, že někomu slouží, ne že se budou svobodně procházet. Pro Moravcovu družinu je těžko skousnutelné, že by za Agou měli chodit svázaní provazem a v nestřežené chvíli se rozhodnou vzdálit a občerstvit se v hospodě. A kde jinde se – než zde si domluví vlastní prácičku – infiltrovat do paláce a odcizit disk s důležitými daty. Shodou okolností se na onom místě má nacházet i lidská dívka. Tato informace je pro muže jako rajská hudba a vidina prýštícího semene dělá své… Přece jen, lidstvo se nějak obnovit musí.
Slepic mi pohotově uhnul, ale pomoct mi nehodlal – možná se do chana pustit nechtěl, ale možná ho jen zajímalo, jestli se o sebe zvládneme postarat, pokud se dostaneme do potíží. Naší výhodou bylo, že jsme v potížích byli skoro nonstop. Nevýhodou zase, že útočit na chana bylo jako zkoušet plivnutím zastavit tank. Člověk mohl vytáhnout chrchel až z paty, ale nakonec stejně skončil se střevy namotanými v pásu. (str. 68)
Jazyková stránka je oproti Kotletovi odlišná i z hlediska toho, že jsme celý titul na jednom místě a neskáčeme napříč vesmírem. Vzniká zřetelnější podhoubí pro vykreslení nálady i pochopení zákonitostí a odlišností, což má za následek i větší protipól mezi akcí a relativním klidem zbraní. Ze začátku můžete pociťovat mírně horší stylistiku a sem tam překlepy, byť jak se vlak rozjede, není k zastavení. Součástí je, stejně jako v předchozím díle, kombinace spisovné a obecné češtiny s řadou vulgarismů. Co ponejprv vypadalo jako snadná mise, se mění v urputný boj – a v něm se slušně nemluví.
Prostředí nabízí atraktivní lokality, situace i mimozemšťany. Váš repertoár obohatí hunta, mirsové a sukrové. Poznáte drsné město, poušť i luxusní oázy. Dokonce se podíváte do jedné velmi netradiční zoo, kam byste však s dětmi raději nezavítali. Tempo perfektně střídá mezi dobou na nasátí atmosféry a svižnou akcí. Nezaznamenáte hluché místo či pasáže, jež by nudily vaši pozornost. Ustavičný posun vpřed zaručuje zábavu a potřebné splynutí s hrdiny a jejich osudem.
Charaktery navazují na předešlý počin a nemají nás veskrze svými činy čím překvapit, jen posilují pouto, jež mezi nimi a čtenářem vzniklo. Trochu mě překvapilo, jak se veskrze málomluvná Aga rozmluvila, nicméně zbytek působil koherentním dojmem.
„Podstatnější je, že jinou možnost nemáme,“ vložil se mezi nás Gerasim. „Jestli se teda nechcete stát dalším páskem na něčím těle.“ To pomalu docházelo i chaně. Nezáleželo už na tom, kdo nás dostal do sraček – jasně, byli jsme to my, ale jen na tom, jak se z nich zase dostat. V rukávu jsme měli jedinou kartu a spoléhali na to, že je to eso, i když to byl dost možná jen ušmudlaný spodek. (str. 245)
Pokud nepočítám několik drobných chyb zmíněných výše, titul byl bez gramatických či pravopisných nepřesností. Trochu zmatečně působí pojmy Souručenství a Společenství, které snadno splynou. Autorka ze začátku nabízí lehké shrnutí přibližující Operaci Thümmel, takže posléze odlišné nuance mezi pojmy vyplynou na povrch.
Amanda je koncentrovaná akce, pro čtenáře vedena atraktivnějším způsobem. Více vysvětluje a nechává dostatečný prostor si nové kulisy „osahat“. Přestože stále musíte být benevolentnější k přemíře štěstí, předložené případy jsou důvěryhodnější. Ti, kdo nestíhali sledovat první svazek, dostávají příležitost naplno světu Legie propadnout a zafixovat si ho.
Kristýna Sněgoňová debutovala noirovou detektivkou Krev pro rusalku, pokračovala Zřídla, jimiž si upevnila roli na poli české fantastiky. Na kontě má v současnosti přes více než dvacet titulů, ať již jako samostatná autorka nebo spoluautorka. Na našem webu jste si mohli přečíst ještě recenzi na Krev pro divoženku a Město v oblacích.
Ačkoliv jsem si chvíli musela zvykat na spisovatelčin rukopis, výsledný dojem je maximálně pozitivní. Zajímavé, nápadité, přesto přehledné, se správnou dynamikou, dobrodružstvím a trefnými hláškami. I když navazuje, dokázala si zachovat svůj styl psaní, zároveň neporušit kontinuitu příběhu. Zápletka v zoo byla skvělá. Sice by se nic z toho nemuselo stát, pokud by se protagonisté věnovali primárně cíli a nechovali se jako slabomyslní pitomci, to by ale byla strašná škoda. Vřele doporučuji.
Závěrečné hodnocení: 88 %
Vesmír je kruté místo. Právo na život má pouze ten, kdo si jej uhájí v boji. To ví i posádka lodi Kraksna. Lidstvo je zotročeno mocnou mimozemskou rasou, a tak za pomoci technologie prastaré vesmírné civilizace hledají cestu, jak svoji planetu osvobodit. Nebo alespoň nakopat zadek těm modrým parchantům, co ji vyplenili.
Život je ale otázkou priorit. Na planetě Namathé se údajně nachází lidská žena, kterou je třeba zachránit. Hlavně ze vznešených humanitárních důvodů, to dá přece rozum. Jenže když při tom pracujete pro mimozemského mafiána, co vypadá jako slepice, mají věci tendenci se poněkud komplikovat.
Vítejte v sérii Legie – novém světě Františka Kotlety a Kristýny Sněgoňové, space opeře temné, akční i zábavné, jak jen to chladný vesmír dovolí.
Nakladatelství: Epocha
Série: Legie (2. díl)
Rok vydání: 2020
Žánr: sci-fi, space opera
Počet stran: 328
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat