Komorní temná fantasy detektivka s nádechem hororu
Můžeš mít strach, ale nesmíš ho dát najevo. Nemusíš být silná, ale ony musí věřit, že silná jsi. (str. 9)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Epocha.
Série Rusalka od Kristýny Sněgoňové začala velkolepě již prvním dílem Krev pro rusalku. Nyní je u nakladatelství Epocha k dispozici působivé volné pokračování s názvem Krev pro divoženku. Fantasy detektivka s thrillerovými prvky zaujme především tím, že motivy víl, rusalek a divoženek jsou zapracovány do českého prostředí.
Vypravování je psané v ich-formě z jednoho úhlu pohledu ústředního hrdiny stejně jako předešlý titul. Ten představoval Dominik Stolbenko, momentálně štafetu převzala mladičká Eliška Blažková, která slouží u centrály prvním rokem a spadá pod slezské oddělení Centrály speciálních činností. Vyprávění je dynamické, opravdu přiléhavé, co se týče komorní atmosféry, a stejně příjemný je i styl psaní. Autorka píše spíše dravějším a chladnějším stylem, který se k ději víc než hodí a umocňuje jej.
Eliška je sympatická, oddaná a tvrdošíjná žena, i když byste to do ní neřekli, jak křehce na okolí působí. Ovšem nevzdává se a brzdí ji snad jen její naivita a nezralost. Nebojí se jít vstříc nebezpečí a zariskovat, i když ji to může stát život. Zažijete s ní opravdu napínavá dobrodružství.
První se objevuje hned v úvodu, kde se Eliška vydává prakticky sama vstříc víle, která ji může zabít. Vyvázne s několika šrámy a spoustou otázek, které začne během vyšetřování se svým parťákem Baranem postupně odhalovat. Netuší však, že tenhle případ vede mnohem hlouběji a nedotýká se pouze jednoho námětu. Řeší se totiž i heslo Domovina, které má nelidským bytostem dodávat naději a motivaci k činu. Jak to spolu všechno souvisí a co je vlastně samotný Program?
Stejně jako v předchozí knížce, i tady pocítíte jiskření a intimitu. Ovšem Eliška zažívá o něco běžnější milostnou zápletku, možná i méně propracovanou, jako by na ni nezbýval prostor. O to více se však spisovatelka rozhodla poukázat na mezilidské problémy ve vztazích. Co se týče thrillerové a detektivní části, určitě si přijdete na své. Nechybí klasické a velmi autenticky podané vyšetřování, hledání důkazních materiálů, zpovídání svědků či divoké přestřelky a honičky. Eliška před sebou nemá běžný případ. Netuší, že vše vede hlouběji, než si kdy představovala, a že prověřovat by měla každého, s kým se setká. Zamotané, tajemné a velice vzrušující dění plné nebezpečí.
Chybí vám Dominik Stolbenko? Mně rozhodně. Stal se legendou nejen pro daný svět, ale i pro samotné čtenáře a je jen dobře, že nezůstává opomenut. Znovu tedy potkáte některé známé tváře a bude to určitě potěšující. Opět je kvalitně představený fungující svět, ve kterém žijí děsivé bytosti po boku lidí. Často však dochází na vraždy. Příběhem se prolíná všudepanující strach o život. Potěší i již zmíněné zobrazení kriminálního vyšetřování se vším všudy, ať už se jedná o ohledávání, pátrání či výslechy.
Autorka má opravdu rozhled. Nejenže naláká českou mentalitou a prostředím, ale stejně tak dokázala vytvořit velmi autentické a neotřelé postavy, ať už lidské, či nadpřirozené. Všechny emoce, osudy a podněty k jednání nadchnou i náročnější knihomoly. Tak trochu poznáváte i život Elišky, ačkoliv poskrovnu, neboť některé jeho části prozatím neměly možnost jít hlouběji.
Stejně tak není vyřešeno ani dění, které ve finále zapůsobilo až lehce „americky“. Doposud byl svět propracovaný a věřím, že tomu bude i nadále v dalším pokračování. Přesně tak, Elišky dobrodružství totiž nekončí. Sice došlo na odhalení a vše je ještě zapeklitější, ale na vyřešení problému si musí aktéři i čtenáři vyčkat. Možná proto v některých situacích spisovatelka nešla do větší hloubky, protože si pouze připravovala půdu pro další děj. Věřím, že se máme nač těšit. Krev pro divoženku sice volně navazuje na Krev pro rusalku, ale předpokládám, že další pokračování bude bližší a více navazující.
Bez znalosti prvního dílu si Krev pro divoženku nevychutnáte, mohu však oba tituly doporučit. Jestli máte v oblibě fantastiku, tak před sebou máte originální, napínavé thrillerové pojetí detektivky s příšerami, které nemají pouze jednu tvář. Užijte si čtení.
Já jsem obrovský fanoušek Stolbenka. A stejně jako on se i Krev pro rusalku stala jednou z mých nejoblíbenějších knížek. Ačkoliv jsem si moc užila i pokračování, osobně tíhnu víc k prvnímu dílu. Ovšem to neznamená, že Krev pro divoženku není kvalitní. Ba naopak, Kristýna Sněgoňová se opět skvěle předvedla a já mohu jen a jen doporučit. A přestože obvykle nemám ženské hrdinky v oblibě, tak Eliška mi kápla do noty a velmi se těším na dění, ve kterém se zas objeví. Zůstalo příliš nezodpovězeného a určitě to bude ještě pořádně dramatické.
Závěrečné hodnocení: 91 %
Rusalky, žínky, meluzíny, divoženky, magicky nadané bytosti žijící na okraji moderní společnosti a stále si strážící svá tajemství před lidmi. Jenže s lidmi se to má tak, že tajemství nesnášejí a chtějí zjistit i to, co by pro ně možná bylo lepší nevědět. Eliška Blažková slouží prvním rokem na malém slezském oddělení Centrály speciálních činností a její snahou je právě jedno tajemství odhalit. Jak to, že dokázala sama zabít divoženku? Kde se v ní taková síla vzala? A jak to změní křehké soužití lidí a víl?
Vítejte ve špinavém světě víl, krve, staré magie, světě, který z Kristýny Sněgoňové udělal takřka přes noc hvězdu české fantastiky. Krev pro divoženku je příběh z univerza, které poprvé otevřel přelomový román Krev pro rusalku.
Nakladatelství: Epocha
Série: Rusalka (2.)
Rok vydání: 2023
Žánr: fantastika
Počet stran: 496
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat