Recenze: KULÍŠKOVY NEPOSEDNÉ PŘÍHODY (Sandra Dražilová Zlámalová)

 Kniha plná zázraků a dobrých přátel

Kulíšek se položil do měkké, zelené trávy, dal si ruce pod hlavu, zívl, zavřel očka a v tu ránu usnul. Snil o tom, že žádné strašidlo není ve skutečnosti tak strašidelné, jak se zpočátku zdá. Sladké to byly sny. (str. 23) 


Za recenzní výtisk děkuji
Nakladatelskému domu Grada.
Chci zakoupit tento titul!



Po červnové duze se sklouzla dešťová kapka, z níž se zrodil skřítek. Neměl jméno a pořádně nevěděl, kde se ocitl. Kromě krásně zelené louky a blankytně modrého nebe si užíval pohled na okolní krajinu a nepřestával se kochat. Byl ale dočista nahatý, a tak bylo potřeba, aby se porozhlédl po okolí, ustrojil se a třeba i našel něco k jídlu. Společně s ním zažijeme příhody: proč se mu začalo říkat Kulíšek, kdo další obývá les a jaké nástrahy ho po cestě čekají?

Kniha obsahuje třináct příběhů, jejichž názvy nám napřímo sděluje obsah. Vypravěčem je prostý pozorovatel, který hodnotí skřítkovy činy, monitoruje každý jeho krok, postupně uvádí do děje i seznamuje s prostředím.

Pomocí spisovné češtiny se mísí popis s dialogy, okořeněnými o řadu citoslovcí. Cílový čtenář uvítá jednoduchou větnou skladbu bez krkolomných slovních obratů, což ocení i při předčítání nahlas. Titul neobsahuje gramatické, pravopisné ani stylistické chyby.

Zdroj: archiv recenzentky

Společně s Kulíškem zažijeme střídání ročních období, konkrétně od léta do jara. Lesní ovzduší poskytuje k využití mnoho postav, s čímž spisovatelka zdárně pracuje. Seznamujeme se se zvířátky i tamními kouzelnými bytostmi. Také náš skřítek má magické schopnosti, ale pro použití musí mít nesobecký důvod: chtěl-li by splnit přání jen sobě, má smůlu a nic se nestane.

Tempo je velmi poklidné. Edukativní charakter je mírný, převažuje ryzí pohádkový námět. Kniha plná zázraků vypráví jak o zvycích a způsobu života jednotlivých zvířátek, tak též o léčivých účincích jitrocele či nebezpečí pramenícího ze zahrávání si s ohněm. Příběhy na sebe navazují, takže se vyplatí nepřeskakovat a číst je chronologicky.

Kulíšek se na sebe s Ježurkou podívali, usmáli se a poděkovali. Splést se může opravdu každý, ale podstatné je umět si přiznat svou chybu a poučit se z ní. (str. 48)

Charaktery a vizuální znázornění úzce souvisí s použitými jmény. Slimáček Škodílek, veverák Rezánek, ježek Ježurka, ropušák Bradavice apod. Pokud znáte autorčinu předchozí tvorbu, opětovně se shledáte s čarodějnicí Bordelínou, o níž jste si mohli přečíst v Čarodějnice Bordelína  či Bordelína a Řachatice. Přestože je někdo na začátku zlý, dobrá vůle dokáže každého napravit, pokud projeví jen trochu vůle. Stačí dát šanci. 

Slyšeli jste někdy o úplničkách, či jakým způsobem přišla užovka ke svému půlměsíci, aby byla k rozpoznání od zmije? Publikace kromě hlavního příběhu obsahuje i pár drobnějších odboček vysvětlujících původ vybraných druhů.

Zdroj: archiv recenzentky

Náročnější čtenář se může nudit, poněvadž předložená pohádka ničím nevybočuje ze standardní produkce, obzvlášť pokud jste dříve poznali Neplechy čerta Zbrklíka, který je ve srovnání s tímto vtipnější i lépe uchopený – rozhodně se pobavíte více. Slohově jednoduché s mírnou poetikou, obsahově průměrné. Kulíškovy neposedné příhody vychází v druhém vydání, zároveň se jedná o prvotinu, takže jsou znát mírné nedostatky. Dílo je vhodné pro předškoláky či mladší školní věk, starší děti, dle mého, už nezaujme. Využít mohou i rodiče jako večerní předčítání.

Všechno to sledovalo sluníčko, které opřelo své nejsilnější jarní paprsky přímo do Severáka. A ten se chtě nechtě musel přesunout tam, kde je věčný sníh a led. Poté se sluníčko usmálo na oba skřítky a povědělo: „Teď už vás zlobit nebude. Kdo se zle a škodolibě k ostatním chová, nemůže čekat pochvalu.“ (str. 81)

Důležitou složkou jsou ilustrace Marie Koželuhové. Záleží na vkusu – buď pro vás budou kýčem ve stylu Heleny Zmatlíkové, nebo naopak budete nadšeni. Pracují s výraznými barvami a jednoduchostí, čímž skvěle poslouží jako předloha omalovánek. Stačí si vzít průsvitnější papír a kresby obkreslit. Titulní desky mě nejdříve zmátly, že protagonistou je troll. Starší ročníky si určitě pamatují na gumovou postavičku s barevnými vlasy. No, jako by mu z oka vypadl.

Sandra Dražilová Zlámalová má kromě výše zmíněné produkce na kontě také např. Babiččina kouzelná zahrádka, Lery – Příběh želvího kluka, či Co zmůže hvězdný prach. Vystudovala učitelství pro střední i základní školu, překládala a tlumočila z německého jazyka. Ráda sportuje, cestuje a samozřejmě čte a píše.

Osobně jsem nadšená nebyla, veskrze prosté až banální. Dobrodružnou výpravu jsem úplně nedostala, spíš popis přesunů a následně zažitých událostí. Čekala jsem nějaké větší poselství, jež se neobjevilo. Spisovatelka rozhodně oplývá zdařilejšími počiny. Přestože se jedná o dětskou literaturu, chyběla mi pomyslná šťáva, díky níž bych hodnocení posunula výše.

Závěrečné hodnocení: 75 %


Pokud náhodou duhou prolétne dešťová kapka a dopadne na zem, může se stát, že se na jejím místě objeví malý čarovný skřítek. Tak přišel na svět skřítek Kulíšek. Ale i takový kouzelný skřítek potřebuje občas pomocnou ruku a přátele, aby mohl poznat svět a všemu se naučit.

Čeká na vás dobrodružná výprava plná kouzel a setkání nejen se zvířátky z lesa, ale také s tajuplnými bytostmi, jako jsou třeba úplničky. Že je neznáte? Nevadí, Kulíšek vám je rád představí.

Nakladatelství: Bambook
Ilustrace: Marie Koželuhová
Rok vydání: 2024 (2. vydání)
Žánr: dětské
Počet stran: 88
Vazba: pevná

Komentáře