K. H. Borovský jako sexy bad boy?
„Mostní lípa! Je pryč,“ zatlačila slzu mladá spisovatelka, která se teprve nedávno začala pod svá díla podepisovat jako Božena Němcová, a v myšlenkách se uchýlila ke vzpomínce, kdy pod onou lípou před dvěma lety debatovala s Nebeským nad svou první básní a toužebnými pohledy ho zvala do své náruče. Lípa pro ni byla symbolem její první velké lásky.Do konce života ho bude milovat. (str. 11)
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Národní obrození, o němž se učí na školách, dokáže být pěkný opruz. Obzvlášť v nudném pojetí, v jakém ho mnozí učitelé předávají neměnně už dlouhé desítky let. Karolína Zoe Meixnerová se pokouší prokletí tohoto žactvem neoblíbeného literárního období prolomit. Pomáhají jí k tomu nejen zábavná videa napříč sociálními sítěmi, kde je známá pod přezdívkou @cojezoe_, či podcast Literární hysterie, ale také různé besedy a přednášky. Její knižní prvotina, pikantní Průvodce literární hysterií 19. století, se stala šikovnou příručkou nejednomu učiteli, který se pokouší výuku české literatury okořenit alespoň špetkou humoru.
Národní opruzení v Meixnerové tradici přiblížit obrozence i mladšímu publiku směle pokračuje. Tentokrát však v trochu jiném kabátku, než na jaký jsme zvyklí ve videích či v Průvodci. Slavní doboví spisovatelé a spisovatelky se dočkali prostoru v historicko-fiktivní novele s romantickým nádechem a na krátkou chvíli nám obživli před očima…
„To jste vy?“ procedila s překvapením mezi zuby, když za závěsem objevila Havlíčka.
„Karel Havlíček osobně. A vy jste?“ S naprostou jistotou věděl, o koho se jedná, ale proč si upírat neškodné popichování.
„Moc dlouho jste se schovával v Rusku na to, abyste mohl vést české noviny, pane Havlíčku.“
„Možná právě proto jsem ten jediný, kdo je může vést dobře, paní Němcová.“ (str. 32)
Psal se rok 1845, když Prahu zasáhly ničivé povodně, během nichž na okna rodiny Rottových ťukali lidé plující Poštovskou ulicí na loďkách.
Jakmile po několika dnech konečně opadly, zvědaví Pražané se vydali podívat na místo, odkud velká voda vzala proslulou mostní lípu. Manželé Němcovi se zde setkali se starými známými, Josefem Kajetánem Tylem a Františkem Palackým, zatímco malý Jan Neruda byl chycen při krádeži Karlem Havlíčkem Borovským. Aby ho začínající redaktor nenaprášil doma, předal chlapec psaní dámě v modrém klobouku…
Toto krátké, na oko nevinné setkání se postupně rozvine v něco mnohem spletitějšího. Nepříliš šťastně vdaná Božena Němcová se bude muset vypořádat se svými city k okouzlujícímu, leč mnohým literátům v žaludku ležícímu Borovskému. Prahou i našimi hrdiny otřese několik záhadných vražd, jimž se kromě vyšetřovatelů bude snažit přijít na kloub Janek Neruda se sestrami Rottovými. A na pozadí toho všeho se odehrávají události tak, jak se opravdu staly. Nebo by aspoň mohly…
Obsah balíčku ho vylekal, téměř zásilku upustil na zem. Vevnitř bylo cosi zabalené v bílém kapesníku s krajkovým lemováním, což by nepůsobilo tak hrozivě, kdyby kapesníkem neprosakovala rudá krev. Štítivě rozevřel cípy krví nasáklé látky.
Spatřil srdce. (str. 83)
Jak už je patrné ze slovní hříčky názvu novely, Národní opruzení se odehrává v období národního obrození. Autorka využila skutečných historických momentů, faktů, fám i mezilidských vztahů týkajících se reálných postav našeho literárního světa a propojila je s fiktivními situacemi a lehce detektivní zápletkou, která letmo připomíná řádění Jacka Rozparovače odehrávající se v Londýně téhož století. Ač v Opruzení k uzavření případu dojde, samotnému vyšetřování se věnuje jen minimum prostoru. Čtenáře toužící po napínavém pátrání a odhalování stop by to mohlo v tomto ohledu trochu zklamat, neboť anotace detektivku vyloženě „slibuje“.
Dílo je psané er-formou z několika perspektiv, rozdělené do dvanácti kapitol označených názvy a drobnými ilustracemi. Úvod se někomu může zdát poněkud pomalejší – Meixnerová nás zpočátku seznámí s jednotlivými hrdiny i jejich životními poměry a rozjíždí několik linek, které se s postupem času proplétají. Teprve později děj nabere na svižnějším tempu. Za protagonisty lze považovat Boženu Němcovou, Karla Havlíčka Borovského a malého Jeníka Nerudu.
Snaha přiblížit slavné, leč kvůli fádním výukám zatracované osobnosti dnešním (nejen) mladým čtenářům se rozhodně podařila. Spisovatelé, které známe jen jako „ty z povinné četby“, náhle dostanou tvar i charakter, dokáží být vtipní i smutní, milující i chybující. Kouzlu Borovského v podání Karolíny Zoe propadne nejedna čtenářka. Božena Němcová, proslulá především Babičkou a svou přelétavostí, se projeví jako odvážná žena s hlubokými city. Jan Neruda pobaví dětskou zvídavostí a touhou po dobrodružství, Karolína Světlá, zde ještě jako Johanka Rottová, dívčí svérázností a silným sesterským poutem. Meixnerová v charakteristikách nezachází bůhvíjak hluboko, tak akorát pro kratší formát, přesto všem zmíněným vdechla notnou dávku sympatií a příjemně oživila jejich školními osnovami zkostnatělé profily.
Nechybí ani historické fragmenty či odkazy na díla zúčastněných. Podařilo se je podat moderně, s nadhledem a humorem, kterým je mladá spisovatelka známá skrze veškerou svou tvorbu. Jazyk použila spisovný i jednoduchý, blízký dnešnímu čtenářstvu, zároveň ale ozvláštněný nádechem minulosti. Text se čte snadno bez výraznějších zádrhelů či krkolomných souvětí, občas se zjeví zbloudilá čárka (viz ukázka níže), není to však nic, nad čím by se čtenář ponořený do příběhu zhrozil. Za silnou stránku považuji dialogy, které plynou přirozeně, mnohdy okořeněné vtipnými hláškami či nespisovnými výrazy.
Hlavní dějová linka soustředící se na záhadu kolem vražd možná není bůhvíjak závratná, lehce ji upozaďují historické reálie a vztahové patálie, nabízí však vcelku zajímavé rozuzlení. Atmosféra kolem obrozenců je tajemná, dýchající dobovostí, romantická linka spíše nastíněná než hrající výrazný prvek. Významným bonusem je nenásilná vzdělávací složka, ač neznalým zmíněných osob a časového údobí může způsobit menší problém rozeznat, co se doopravdy odehrálo a co je jen fikcí.
Novela oplývá dávkou čtivosti, jako oddechovka je naprosto dostačující a originální. Neotřelé propojení jedné životní etapy obrozenců a autorčiny vlastní fantazie vytvořilo jedinečné počtení na jedno dvě odpoledne, které bych se i přes vydání u nakladatelství zaměřené na knížky pro mládež nebála doporučit všem milovníkům české literární historie napříč generacemi.
„Příteli, dlouho jsem tě neviděl. Co, že jsi tak posmutnělý? Nevidíš kolem sebe ten úspěch? Máme, co slavit!“
Havlíček zvedl hlavu a spatřil svého dobrého kamaráda, doktora Karla Kašpara. „Myslel jsem, že jsme na pohřbu. Tvářím se adekvátně situaci.“ (str. 120)
Výraznou obálku a vnitřní ilustrace si vzala na starost nadaná umělkyně Adéla Stopka, jejíž tvorbu můžete vidět na vícero knížkách, z českých například Zvonkohra (Eliška Václavíková), Medovník s pepřem (Alena Adrianet Heinrichová; recenze 1 a recenze 2) nebo Undeground (František Kotleta).
Karolína Zoe Meixnerová (*1993) je českou spisovatelkou, influencerkou a pořadatelkou literárních besed. Známá je především pro svou popularizaci českých spisovatelů z období národního obrození. Kromě sociálních sítí, na kterých je velmi aktivní, můžete sledovat její webové stránky.
Subjektivní názor: Od Národního opruzení jsem dostala přesně to, co jsem čekala, tedy oddechovku s lehkou detektivní a romantickou zápletkou, a vlastně ještě víc. Rozhodně jsem nečekala, že bych se mohla platonicky „zamilovat“ do Havlíčka Borovského. Meixnerové se podařilo vdechnout všem zmíněným historickým postavám jakési kouzlo, díky kterému jsem si je snadno oblíbila a snad i dostala chuť si od nich něco přečíst… Nebo se dozvědět víc o jejich propletených životech.
Závěrečné hodnocení: 88 %
Detektivka s romantickou zápletkou postavená na událostech českého národního obrození.
Vraťte se do časů, kdy byl Neruda ještě kluk, Světlá neměla zábrany, Němcová toužila po lásce a Havlíčkova drzost hýbala dobou. Hranice mezi skutečností a fikcí neexistují. Ožijí před vámi nejen čeští spisovatelé, ale i postavy z jejich románů. Hrdinové chodí temnými pražskými uličkami, kterých jste si možná nikdy nevšimli. Mluví ve větách, které už jste možná četli, ale přikládali jste jim zcela jiný význam. Čeká vás nejzáhadnější detektivní výzva české literární historie. Odhalíte, co je pravda a co ne?
Nakladatelství: CooBoo
Ilustrace: Adéla Stopka
Rok vydání: 2023
Žánr: YA historický román, humor
Počet stran: 176
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat