Recenze: MEDOVNÍK S PEPŘEM (Alena Adrianet Heinrichová)

Toxické přátelství a záludná posedlost

Za recenzní výtisk děkuji autorce Aleně Adrianet Heinrichové.
Chci zakoupit tento titul!

Brněnská rodačka objevila lásku k příběhům již v dětství a svůj první počin se pokusila napsat v deseti letech. Vzor měla ve svém dědečkovi, jenž byl novinářem, a Astrid Lindgrenové. V roce 2022 vydala u CooBoo román, vhodný spíše pro dospělé čtenářky, který zaujme velmi atraktivní a nepřehlédnutelnou obálkou. 

Vypravování v ich-formě je svěží, důvtipné a příjemně ženské. I když na někoho těch humorných postřehů a přirovnání může být i trochu moc, pokud nejste na tento žánr zvyklí. Jelikož se nejedná o čtení pro mládež, ač se to tak může jevit, text překvapí i vulgarismy a lehkým nádechem sexuality. Autorka se rozhodla spíše pro netypické vyprávění, kdy se nezaměřuje na popisy prostředí, ale spíše dialogy, emoce a myšlenky. Někomu absence prvků může vadit, jiný bude spokojený, protože i tímto způsobem se pisatelce podařilo vytvořit příhodnou atmosféru. Prostředí je podle všeho brněnské, ale není příliš zmiňováno, zaujat bude zřejmě jen znalec daného města.

Nelze hovořit o dějové linii, jelikož se vlastně žádná neděje. Publikace se dělí na volně navazující kapitoly, představující podstatné či něčím zajímavé etapy života protagonistky. Proto se A. A. Heinrichová neobává v ději skočit třeba o měsíc a půl, rok či déle, díky tomu čtenáře netrápí žádnými nadbytečnými texty. Pro většinu pasáží je spojujícím elementem právě Matyáš, jelikož se jej nějakým způsobem dotýkají, a co si budeme povídat, ta kniha je částečně hlavně o něm a o Adrianině posedlosti jím. 

Zajímavým se stává přiblížení herecké branže, což je samozřejmě prostřednictvím Matyáše. Není to hlubší ponoření do tématu, ale něco se přeci jen dozvíte. Nějaká další zásadní odhalení kniha vlastně nenabízí. Ačkoliv se Adriana věnuje šperkařství a má svou vlastní značku, spisovatelka nás s řemeslem blíže neseznamuje. 

Adriana o Matyášovi sní už celou věčnost, a vždy měl přítelkyni, takže to zůstalo jen u snění, jelikož je charakterní žena a nehodlá svádět zadaného muže. Prostřednictvím několika málo retrospektivních úryvků nám zobrazuje, čím ji vlastně talentovaný herec okouzlil. Všechno to začalo v jejích patnácti letech polibkem na ruku. Jeho gentlemanské chování vyvolalo v Adrianě silné emoce a od těch dob se náklonnost jen zvyšovala, až dosáhla bodu, že je Adriana jeho podpora a kamarádka. Vydává ze sebe všechno, jen aby mu mohla aspoň chvíli stát po boku, kdežto on je často zaneprázdněn. Poukazuje to na její dobré srdce, nebo neuvědomění si jednostranného toxického vztahu? 

Mladá hrdinka je o čtyři roky mladší než Matyáš. Je to přátelská dívka, má příjemný ženský humor a dokáže být možná až příliš sarkastická. Má ambice a nebojí se jít za svými sny, ovšem vždycky si najde čas na Matyáše – nebo se spíše její život točí kolem něj, jako by byl její Slunce. Snadno v ní poznáte sympatickou ženu, která by se rozdala a snaží se podporovat herce, seč může, sledovat každý jeho krok na jevišti jako správná fanynka. 

Matyáš by měl být předobraz báječného gentlemana, ale autorce se povedlo jeho charakter prohloubit. Poukázat na stereotypnost herecké profese, ve které prý kdysi talentovaní čeští herci povětšinou řádně popíjeli (a možná se to děje stále, to netuším). I Matyáš se rád napije, přestože podle svých slov nemá příliš času – krom úvazku v divadle dělá ještě klauna v nemocnici, aby potěšil nemocné děti. Vážně působí jako osobnost a idol k pohledání, ale čtenářky tuší, že má i své horší stránky… Nebojte, nic přes čáru, co by z oddechové romance nevhodně vytvářelo thriller, ba naopak se podařilo A. A. Heinrichové představit s nadsázkou běžného muže až egomaniaka. 

Problém tkví ve vedlejších postavách. Ty jsou vlastně vykresleny úplně minimálně a povětšinou jsou zaměnitelné. Adriana střídá kamarádky jako ponožky, ale jejich jména není třeba ani vnímat, jelikož jsou jedna jako druhá. Stejně tak je to u žen, se kterými Matyáš randí. Výraznějších rolí je tam pár a ani v těch se autorka nijak neangažovala.

Milostná linie, vlastně ani o té nemůže být řeč, je jednostranná a romantizovaná pouze z Adrianiny strany. Matyáš se s náklonností nijak nepřetrhne, zatímco Adri se mu všemožně snaží vloudit do přízně. Lehká romantika je podána reálně, o to bližší může být těm, kteří nemají v oblibě zromantizované pohádky. 

Další obtíže nastávají s opakujícím se schématem. Úseky zavádí čtenáře do divadla, hospody či baru a tím to takřka hasne, až na pár výjimek. Neustále číst o podobných lokalitách s výraznou absencí popisů prostředí se začne zajídat nebo se můžete ztrácet. Jelikož se nejedná o klasický děj, působí to, jako by si debutantka ukousla zřejmě velké sousto. 

Závěrem zřejmě, stejně jako já, budete očekávat určitou gradaci, které se ovšem nedočkáte. Přichází malé drama v podobě prozření, ale to je tak nějak všechno. Pisatelka nezvýšila napětí ani dynamiku svých pasáží, což je škoda, protože dění je vlastně takové poklidné, a když už se ani na závěr nic nekoná, máte pocit, že vám zkrátka něco chybí, tedy pořádná zápletka a řádné ukončení. Sice oceňuji poslední větu, která působí důmyslně, ale jinak mnozí mohou vidět konec příběhu jako nedostatečný. Zdá se, že se A. A. Heinrichová snažila sepsat tragikomedii, což se jí povedlo v kladném, žel i negativním smyslu.

Titul má své zápory, ale velkou roli špatných hodnocení na databázích má podle mého také nevhodná prezentace. Kdyby čtenář tušil, že se mu místo beletrie dostane vlastně souboru etap v životním období Adriany a Matyáše, vnímal by čtení zřejmě jinak.

Medovník s pepřem je příjemná oddechovka, která na debut není úplně nejhorší, ale ani nejlepší. Takový průměr. Chcete-li něco ryze ženského a prostého, co vás pobaví jako letní nenáročné čtení, pak věřím, že se vám jednotlivé kapitoly zalíbí a celkový koncept splní účel pohodové četby. 

Pokud si knihu objednáte přímo od Aleny Adrianet Heinrichové, můžete se dočkat velmi atraktivního balení v matném jemném blankytném papíře, přelepeném stejnou pepřenkou, jako je na obálce. Spolu s románem získáte také drobný knižní merch – půvabnou záložku a také samolepky. Věřím, že takové balení se zalíbí každému, jelikož je ve stylu krásné obálky a příjemně potěší. 

Zdroj: archiv recenzentky

Můj subjektivní názor: Nevadilo mi číst příběh složený z jednotlivých pasáží. Přešla jsem bez obtíží i zcela nepropracované vedlejších charaktery. Natolik se mi líbil toxický vztah a propracované hlavní postavy. Jenže to na plný počet nestačí, zejména když závěr vlastně ničím nevybočuje a nijak neohromí. Konec byl opravdu zklamáním, čekala jsem, že bude nějaké důkladnější rozhřešení, vzrušení, ale prakticky se nic nezměnilo. Škoda, román měl našlápnuto, ale jako by spisovatelka nevěděla, jak přesně jej uchopit. Debutantka má talent a umí netradičně podat něco běžného natolik, že skutečně zaujme, ale… Jako čtení to bylo příjemné a průměrné, vůbec bych se nebála přečíst si v budoucnu i další tituly, které A. A. Heinrichová vydá, ovšem doufám v lepší kvalitu. 

Závěrečné hodnocení: 57 %

Anotace:
Skoro každá holka se někdy zamilovala do svého nejlepšího kamaráda, herce nebo zadaného kluka. Matyáš splňuje všechny body, včetně toho, že pro něj Adriana ztratila hlavu. Navíc jí osud hází do cesty jednu absurdní situaci za druhou. Má pocit, že žije v telenovele a nezbývá jí nic jiného, než se obrnit pořádnou dávkou sarkasmu, aby se z nejasných signálů nezbláznila.

Jak to dopadne, když se na vás herecký idol nedívá z plakátu, ale přes roh stolu? To se dozvíte v komediálním románovém debutu z prostředí brněnských divadel.

Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2022
Žánr: román pro ženy
Počet stran: 304
Vazba: pevná