Pouto silnější než zrada a válka
Nad místem neštěstí se snáší soumrak. Brzo padne noc. Litanie pětadvaceti přeživších střídá v rychlým sledu zlost a pud sebezáchovy, na dlouhý truchlení a vysedávání u mrtvých teď opravdu nezbývá čas. Svět kolem, tak jako ho známe, se hroutí, je doslova naruby, ale koloběh života a přírody plyne dál, nezastavuje se a nedělá kompromisy. (str. 60)
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Chci zakoupit tento titul!
Elsa, Magda a Hans vyrůstají v sirotčinci s příslibem, že je nic nerozdělí. Na první pohled pevné přátelství nicméně dlouho nevydrží a mezi Trojlístek, jak si říkají, pronikne zrada. Život plyne dál a o dvanáct let později vrcholí druhá světová válka. Boje jsou ještě zuřivější a nad Německem se stahují bouřkové mraky. Hans z posledních sil bojuje na východní frontě proti Sovětům, před jejichž agresí Elsa prchá napříč zasněženým Pomořanskem. V Torgavě se Magda se svými malými dětmi vypořádává s přítomností cizích vojáků ve vlastním domě. Jak dalekým směrem k sobě se musejí dávní přátelé vydat a zvládnou si navzájem odpustit?
Barbora Linke navazuje na svůj typický vyprávěčský styl z předchozích knih. Narativ staví především na emocích, mezilidských vztazích a silných životních osudech. Historické události nejsou v centru dění a slouží spíše coby doplňková kulisa. Čtenáři vyhledávající detailně propracované tituly s důrazem na dějinný a politický kontext mohou mít po přečtení pocit, že některé základní informace chybí.
Střídání perspektiv jednotlivých figur vytváří možnost sledovat válečné okamžiky z různých úhlů pohledu. Příběh se odehrává během let 1943 a 1945. Kapitoly, vždy označené konkrétním datem a rokem, jsou velmi krátké a nejsou řazeny chronologicky. Zmíněné stručné úseky a střídání vypravěčů udržují publikum v napětí. Autorka nevěnuje pozornost dlouhým surovým popisům ani krvavým scénám. V publikaci sice najdeme pár krutějších chvilek plných osobního neštěstí, ale detailní rozbory takových chvil nejsou zaznamenány. Pokud hlavní protagonisté vzpomínají, text je pokaždé odlišen kurzívou.
Silným prvkem je motiv viny a odpuštění. Spojitosti mezi hlavními osobami se postupně vyvíjejí a mění a na celkovém chování je znatelné, jak hluboké rány může způsobit zrada těch, kteří si byli kdysi nejbližší. Autenticky se poukazuje na to, že některá špatná rozhodnutí nelze jednoduše napravit a že ke smíření může vést nadmíru trnitá cesta. Dalším námětem je hledání vlastní identity a tepla domova. Postavy během vypravování polemizují a zjišťují, kam skutečně patří a co pro ně znamenají blízcí lidé. Také síla přátelství je důležitá součást proplouvající od začátku do konce.
Teprve až po dvou dnech úmornýho cestování konečně dorazím do Torgavy. Město je sice daleko od opěrný linie u Dněpru, ale i tady je cítit tíživá atmosféra války. (str. 141)
Klíčoví hrdinové jsou realističtí a hojně se zaměřuje na jejich vnitřní prožívání. Naopak veškeří vedlejší jedinci zůstávají na pozadí bez jasně popsaných vlastností.
Elsa je citlivá, empatická a obětavá žena cikánského původu. Právě kvůli svému vzhledu se několikrát stala terčem posměšků a předsudků. Přestože vyvolává dojem křehkosti, v náročných situacích dokáže projevit značnou vnitřní sílu a odhodlání přežít. V průběhu bojuje se strachem z budoucnosti, nejistotou a bolestnými vzpomínkami na minulost. Právě ona se stane obětí proradnosti, jež ji bude pronásledovat spoustu dalších roků.
Magda je po psychologické stránce nejpropracovanější. Ambicióznost, sebevědomí a touha za každou cenu ochránit potomky ji ženou dopředu přes mrtvoly. Často jedná impulzivně pod vlivem emocí a tím se dostává do opozice s ostatními. Manžel Hans odjel na válečnou frontu a živitelkou rodiny se tak stala ona. Má vážně velké srdce a neodmítne jakoukoliv pomoc druhým. Touží po opravdovém a šťastném manželství, chce tvořit úplnou rodinu. Potřebuje cítit, že je pro někoho důležitá.
Hanse výrazně zformoval a proměnil ozbrojený konflikt. Jako muž postavený do extrémních podmínek byl nucen činit rozhodnutí odporující jeho původním představám o tom, co vnímá morálně za správné a špatné. Je statečný a loajální, ale zároveň poznamenaný pocitem viny, bezmocí a psychickou únavou. Často v sobě potlačuje city a snaží se působit nezlomně, i když uvnitř prožívá pochybnosti a strašně se mu stýská po rodině. Jeho vývoj ukazuje, jak hluboce může účast na bojišti zasáhnout lidskou mysl.
Jazyk je srozumitelný, čtivý, plynulý, ale zároveň květnatý a bohatý na metafory. Je využívána hlavně obecná sféra češtiny bez složitých formulací a sáhodlouhých popisů. Významnou roli hrají přirozeně vedené dialogy, které pomáhají odhalovat charaktery jednotlivých aktérů. Časté jsou také monology a úvahy, díky nimž lze lépe pochopit motivaci hrdinů a jejich psychické rozpoložení.
Nedostatkem je poměrně pomalé tempo a absence větších akčních momentů a také menší důraz na dobová fakta.
Vydechnu nevědomky zadržovaný dech a nechám se ukolébat zdánlivým klidem jeho hlasu. Ve hře jsou naše životy, nic není ztraceno, ještě se můžeme zachránit. (str. 199)
Trojlístek je vhodný pro čtenáře románů zajímající se o lidské úděly, kamarádství, lásku a morální dilemata na pozadí druhé světové války. Pokud někdo preferuje především dobrodružnou, detektivní nebo čistě dějepisecky zaměřenou literaturu bez výrazné emocionální roviny, nemusí pro něj být v tomto případě ideální volbou.
Barbora Linke se narodila v Přerově a vystudovala Dopravní fakultu Jana Pernera v Pardubicích. Od roku 2010 žije se svou rodinou v německých Drážďanech. Ve volném čase ráda cestuje, pije dobrou kávu a píše. V roce 2022 vydala debut z období protektorátu Jménem mojí sestry, na který o rok později navázala volným pokračováním Srdcem mojí babičky. Písmem mojí přítelkyně je závěrem zmíněné trilogie. V roce 2026 jí vyšla samostatná publikace Trojlístek.
Od spisovatelky jsem četla všechna předchozí díla, a proto jsem měla určitá očekávání. Trojlístek mě však tolik neoslovil. V porovnání s nimi mi chyběla nápaditější dynamika děje, na kterou jsem u literátky zvyklá.
Závěrečné hodnocení: 75 %
Komentáře
Okomentovat