Recenze: VELKÁ NÁPOVĚDA (Tomáš Král)

„Celý je tvůj. Můžeš to zkusit, jestli chceš. A můžeš si myslet, že jsi někdy něco mohl.“

Vše bylo řečeno, tak neříkej nic

stojí to tu černé na bílém, a to černé je tma

Poslední krok

Tam, kde končí tvé šlépěje

Bezejmenný odchází

Do pouště daleké, do pouště v sobě

Zvíře zůstane se mnou (str. 80)

Za recenzní výtisk děkuji autorovi Tomáši Královi.
Chci zakoupit tento titul!

Říká se, že nic není tak staré jako včerejší noviny. V případě lidských citů naopak platí, že vášeň, nenávist i zrada jsou neměnné konstanty, jež se cyklicky opakují v průběhu věků. Ostatně, čteme o nich v mnoha románech. Jak nejlépe minimalistickým přístupem zasáhnout naše nejhlubší toky emocí? Poezií! Napřímo, bez příkras. Existuje vůbec bezpodmínečná láska bez plížící se tragiky?

Sbírka je rozdělena do dvou částí, na Větu první a Větu druhou. Nepojmenované básně jsou ohraničené taktéž vloženými scénami (I – IV), které představují divadlo, místy až se scénickými poznámkami. Poněvadž podtitul zní pathos contra ironiam (patos proti ironii), je nasnadě říct, že jsou předestřena prkna, co znamenají svět, do kontrastu života, v němž jsme současně hlavními i vedlejšími herci. To by bylo správně patetické a možná i vysmívající se současným srdceryvným produktům. Autor ale nehraje s jednoduchými kartami a pokud něco použije, počítejte s tím, že to má hlubší smysl. Pathos totiž znamená i něčemu podléhat, trpět, dosáhnout velkého citového pohnutí.

Zdroj: archiv recenzentky

Dílo obsahuje několik fontů, zvolených dle promlouvajícího. Lyrickými subjekty jsou muž, žena a divadelní stylizace připomínající moderované pasáže. Volný verš doprovází přechodníky, slova jsou zvukomalebná i snadno vizualizovaná. Pokud je budete vyslovovat nahlas, bude to, jako byste mezi rty cucali karamelku. Ucítíte jejich plnost, sladkost i trnutí zubů.

Jazyková stránka nevyužívá tolika básnických prostředků – metafora, personifikace, synekdocha – spíše celý text skládá básnickým způsobem a nechává vyvěrat jednotlivé motivy. Obluzení i zevšednění, do opozice předem stanovených rolí v důsledku změny společnosti i proměny naší osoby. Prchlivost okamžiku, zapomnění, tělo jako nástroj vášně, lásky i ukojení zvířecího hladu. 

Budu soudit vaši kulturu dle obecného vkusu, za

váš způsob černého humoru, za vše, co s vámi mám

společného

Rozdělili jste lidi podle toho, jak moc vám záleží na tom,

co si myslí o vašem novém účesu, na černé a bílé, než se

rasy slily

Nebylo pro vás lehké mi věřit, není to tak snadné

jako věřit v Ďábla, je to spíše jako věřit v Boha, nebo

v předpověď počasí

Dostanete pečlivě odměřenou špetku milosrdenství (str. 30)

Střídající se prvky podvědomí a osvobození mysli, s čistým a neúprosným důrazem na myšlenky s vyvstávajícími pochybami. Snové se střídá s každodenností a s tím související soukolí marasmu. Pro někoho dekadentní až pesimistické, nicméně život často bývá blyštivým pozlátkem, které po strhnutí ukáže hnilobu.

Součástí jsou fotografie Lukáše Přibáně. Popisky zachycují latinský i český překlad, jenž se projeví i v následném textu, stačí pozorně sledovat. Znázorněné obrazy si hrají s barvami i ostrostí a podtrhují jasnost, přesto neuchopitelnost. Ostatně kniha sama o sobě je literární kráskou – silnější gramáž papíru, textilní záložka i graficky oddělené přechody dávají znát, že si nakladatel dal záležet.

Je to jako prosba zašeptaná pod hladinou, prsty, které

necítím, mé nebo tvé

Bylo mi ukradeno všech mých pět smyslů a tím šestým

nic necítím, když je to láska

Marně se snažím dohlédnout, co je nad ní

A nezáleží, jakým způsobem říkáš pravdu

Záleží jen na tom, jak říkáš lež

Hledal jsem jakékoli jméno, které by nebylo tvým, jsou to

jen slova, která nic neznamenají

Toto je konec představení, hladina tvého obrazu se opět

zachvěla

Ovšemže to celé byla jen lež, a naděje tak nádherná

jako neopodstatněná (str. 81)

Lyrické tóny, živly, vztahy, vnitřní monology, zmar, chtíč. Krásně propojená něžnost s tvrdou realitou, cynismus, ironie i vymezení vůči teatrálnosti, citlivost i hrubost hraničící s vulgaritou. Spousta odstínů a perspektiv na věci zřejmé, schované pod slupkou i v nejhlubších útrobách. Zpívá se, že věci samozřejmé zdají se být zázračné, věci výjimečné zdají se být průzračné. A o tom to je – přiznat si, že v některých věcech tápu, jsem zklamaný, nebo rozčarovaný z vývoje událostí.

Pro někoho možná příliš abstraktní a prokluzující mezi prsty. Na to mohu jen napsat, nechte se vést emocemi a citem; poté na vás naplno dopadne síla veršů, jejich obsah a nálada. Nikdy nezjistíte, jaký byl autorův skutečný cíl sdělení, důležité je vyvolat bouři v hlavě i srdci.

Zdroj: archiv recenzentky

Spisovatel pracuje podobným způsobem jako v předchozí tvorbě, pokud jste s ní již přišli do styku, budete snadno dešifrovat jeho zřetelný otisk. Ani v druhém případě nemusíte zoufat, protože si to vzletné hraní se slovy náramně užijete. Jestliže hledáte současnou poezii, v níž rezonuje společenská a vztahová přítomnost, upřednostňujete interpretační bohatost a nepotřebujete přespříliš snadně naservírované „co tím chtěl básník říct“ jako v případě Prapůvodního chaosu, s Velkou nápovědou budete nadmíru spokojeni. Nečekejte instantní moudra či náhodné hraní s rýmy, to byste byli opravdu zklamaní.

Tomáš Král je plzeňským umělcem, který se kromě psaní věnuje i malbě a plastice. Čtenářům se na básnickém poli představil sbírkou Písně dne a noci / Písně noci a dne, na tom beletristickém románem Úterní poledne. Jeho tvorbu můžete nalézt i v časopise Tvar. Za dílo Fragmenty devoluce získal v roce 2024 cenu Bohumila Polana, udělovanou Střediskem západočeských spisovatelů.

Osobně jsem byla nadšená. Sbírka, k níž se budu opakovaně vracet, poněvadž obdivuji, když někdo dovede s lehkostí vyjádřit skryté obavy způsobem oslavujícím český jazyk a jeho možnosti. Přítel, který poezii opravdu neholduje, byl sám některými verši ohromen a vyjádřil chuť si dílo přečíst. Silné, koncentrované, nevšední. Vřele doporučuji.

Závěrečné hodnocení: 95 %

Anotace:

Velká nápověda představuje v koncentrované podobě vše, co charakterizuje tvorbu Tomáše Krále: dystopické vize, břitkou ironii, hru protikladů, vlákna linoucí se k jeho dalším knihám, tentokrát jako duet zarámovaný do surreálních divadelních kulis.

Nakladatelství: Togga

Fotografie: Lukáš Přibáň 

Rok vydání: 2024

Žánr: poezie

Počet stran: 90

Vazba: pevná