Napínavé dobrodružství se špetkou břitkého humoru
„Jsem Renetar, čtvrtý a nejmladší syn hraběte Ravera. Mým osudem je stát se potulným rytířem a šířit dobré jméno pánů z Trojvěží. Budu chránit slabé a trestat zlé.“ Mládenec se zarazil, jak hledal další vhodná slova. „Jestli přežiju dost dlouho,“ dodal šeptem. (str. 8)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Straky na vrbě.
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Straky na vrbě.
Po smrti hraběte z Trojvěží si bájný rodový meč vybírá svého příštího nositele. Všechny ale ohromí, když si namísto následníka Robara zvolí nejmladšího Renetara, jenž se coby čtvrtorozený zapřísáhl vést život potulného rytíře.
Avšak hrdinský skutek utek – v okolí není po zakletých princeznách nebo děsuplných monstrech už desítky let ani památky. Zdá se, že jediné nebezpečí představují hordy lapků a hrdlořezů, kteří by novopečenému bojovníkovi za čest a slávu rádi ulehčili od jeho břemene.
Nedostatek zkušeností naštěstí Renovi vynahrazuje skutečnost, že očarovaný meč sám moc dobře ví, jak bodat a kam seknout. Nebo někomu vymluvit díru do hlavy…
„To mě poser.“ V nelidském hlasu zazněl údiv na hraně šoku. „A pak samozřejmě zase vyčisti,“ dodal Meč chvatně. „Takže já jsem z tebe vlastně,“ vysoukal ze sebe pro změnu pomalu, „udělal cíl pro každého obejdu, který by si chtěl bez velké dřiny přijít ke spoustě mord.“ (str. 168)
Vyprávění se odehrává v er-formě minulého času a události líčí chronologicky od Renetarova získání kouzelného „společníka“. Kromě soubojů se šlechtic pocvičí i ve vyšetřování, jako např. vraždy kupce nebo záhady sklepení kláštera. Také potřebuje nutně odhalit, jaký zloduch stojí za vším tím pronásledováním a chce do své sbírky přidat nejen jeho meč, ale všechny existující legendární meče.
Ačkoliv sloh občas vykazuje lehkou krkolomnost, jedná se o čtivý text s ideálním poměrem zajímavých popisů, strhující akce a živelných dialogů. Mimo vtipné slovní přestřelky vyniká ještě mimořádně autentickou a skvěle promyšlenou taktikou soubojů, nadto nabízí jejich pestrou variaci (je libo klasické přepadení na cestě, nebo rovnou královský turnaj?).
„Zabil jsem ho.“„Lépe řečeno zabil jsem ho já. Tys mě jen nasměroval.“ (str. 289)
Svět nabízí vše, co by si stoupenec žánru meče a magie mohl přát, a i když je zcela fiktivní, stejně z něj dýchá jakési historično. Zábavný námět prostořeké zbraně sice zas až tolik originality nepobral (viz mluvící meč Kring z Barvy kouzel Terryho Pratchetta), ale samozřejmě záleží na zpracování – v tomto případě velmi osobitém, nezabíhajícím do přílišných absurdit a dostatečně se soustředícím na psychologický vývoj protagonisty či rostoucí pouto mezi rytířem a mečem.
Renetar ztělesňuje archetyp nepravděpodobného hrdiny a hledá si místo ve společnosti. Postupně se nejen zlepšuje v boji, ale hlavně se učí překonat své strachy a dostát rytířským ctnostem. Jeho parťák Meč sice nemá ruce ani nohy, zato je majitelem dost prořízlého jazyka. Není se čemu divit, že po letech strávených víceméně coby ozdoba u pasu hraběte touží zažít nějaké to vzrušení a smočit čepel v krvi nepřátel. Skrze dílčí epizody máme možnost poznat i další vedlejší postavy, třebas Renovy bratry: drsného Robara, učeného Ryomara a rozmařilého Ruzegara. Přestože mezi prvorozeným a čtvrtorozeným panuje přirozená rivalita, na rozdíl od původní povídky nejsou nuceni stanout proti sobě.
„Jak jsem říkal, myslíš srdcem a ptákem. Nech si je vymalovat na štít.“ (str. 149)
Zatímco obálku dostala na starost již zavedená umělkyně Janina Strnadová, pro vnitřní ilustrace bylo na facebookovém profilu Strak na vrbě vyhlášeno klání, z něhož jakožto vítězka s nejvíce lajky vzešla
talentovaná Anežka Topinková (příspěvky ostatních soutěžících si můžete
prohlédnout v bonusové galerii v závěru výtisku). Stylem se poněkud
liší od kreseb, na které můžete být u ostatních titulů nakladatelství zvyklí: sází spíše na stíny nežli na detail. Na temně úchvatné výtvory je každopádně radost pohledět, jen škoda že u některých došlo kvůli horizontální kompozici ke zmenšení na pouhou půlstránku.
Zdroj: archiv recenzentky
Meč a jeho rytíř poslouží jako výborná oddechovka a titul ráda doporučím nadšencům do humorné, hrdinské či epické fantasy (nechť zbystří čtenáři Valarda & vejce na draka, Písně oceli či Polovičního krále, dále pak fanoušci Rytíře sedmi království, série Zaklínač a hráči Kingdom Come: Deliverance).
Radovan Kolbaba vystudoval historii na Masarykově univerzitě a v současné době vykonává profesi učitele na ZŠ. Má na kontě pár fantasy a sci-fi povídek, s nimiž se umístil v řadě žánrových literárních soutěží. V roce 2012 vydal knihu z prostředí univerza Asterionu nazvanou Pevnost zoufalství a rovněž přispěl do několika asterionských sborníků. S hrdiny jeho nejnovějšího románu Meč a jeho rytíř jsme se mohli poprvé setkat již v antologii Žoldnéři fantazie – Rytíři z činžáku (recenze) prostřednictvím příběhu Nejlepší přítel rytíře.
Subjektivní názor: Již po dočtení autorovy povídky v Žoldnéřích jsem měla pocit, že by si onen námět zasloužil delší zpracování a jsem nevýslovně šťastná, že se mé přání splnilo. Přineslo to s sebou samozřejmě neopodstatněně velká očekávání a překvapil mě místy vážnější a temnější tón (což ale nakonec vůbec nebylo na škodu a výsledný mix rozhodně stojí za pozornost).
Závěrečné hodnocení: 90 %
Anotace:
Meč, který rozetne jakoukoli zbroj, je snem každého válečníka! Méně však již bojovníci sní o magických mečích vybavených panovačnou vůlí projevující se ostrými filipikami. A Renetar, bezvýznamný nejmladší syn hraběte, který ono podivné dědictví nečekaně získá, s ním vyjíždí do světa coby bludný rytíř napravující křivdy a bezpráví!
Poslyšte příběh dobrodružný, břitce humorný i dojemný, kterak čtvrtý syn ke štěstí přišel...
Nakladatelství: Straky na vrbě
Ilustrace: Anežka Topinková
Rok vydání: 2023
Žánr: fantasy
Počet stran: 432
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat