Recenze: ŽAKO A STOPOTVORNÁ (Alžběta Dvořáková)

 Podlehne liška vábení semínka?

Liška jménem Stopotvorná přeběhne přes dlouhý pokoj, aby se podívala z okna. Ale potom se provinile ohlédne. Tahle liška má totiž jednu zvláštní vlastnost. Její tlapky zanechávají na zemi rezaté otisky. Na hlíně, na trávě a teď bohužel i na koberci! (str. 10)

Za recenzní výtisk děkuji autorce Alžbětě Dvořákové.
Chci zakoupit tento titul!

Liška Stopotvorná je zvídavé lesní zvíře, které se rádo pouští do objevování všeho nového. K veterináři Arturovi chodí na pravidelnou dávku sušenky, byť fenka Ajša z toho pokaždé neskáče radostí. Při hledání potravy se vydává k Vlčí hoře, o jehož majiteli vlku Samotáři nebylo dlouho ani vidu, ani slechu, takže jí strach nebrání prozkoumat jeskyni i s okolím. Neznámá vůně láká k mělké kaluži, kde leží leknínový list. Není ale obyčejný. Když na něj stoupne, zvedne se jako létající koberec a přenese ji do jiných končin – pralesa plného neznámých tvorů. Dobrodružství může započít…

Zdroj: web nakladatelství

Kapitoly se střídají podle druhu vypravěče. S výše zmíněnou šelmou prozkoumáváme zákoutí džungle a text je veden er-formou za použití černého písma. Oproti tomu v případě, kdy je mluvčím papoušek Žako, čteme v ich-formě modré písmo. S ním zavítáme do prostředí kavárny, kde funguje jako dekorace pro návštěvníky. Říkají mu Elvis, což ze srdce nesnáší. Odmítá jim dělat cvičenou opici, a ač mluvit umí, dělat to nebude. Jedinou sympatickou osobou je pro něj servírka Alice. Občas mu přilepší pamlskem a mile k němu pohovoří. Když mu ale s vrchním číšníkem začnou zkracovat křídla, při první příležitosti se pokusí zdrhnout. Jemu nikdo peří zastřihovat nebude, on ho chce roztáhnout a poznat svět!

Vím, že se lidi na chvíli zastaví v kavárně. Někdy i s těmi svými psy. Ale potom zase odejdou a tam venku si prostě dělají, co je napadne. Chodí do práce, hrajou fotbal, povídají si s kamarády, jezdí na kole nebo čtou. Sedávej, papouchu, v koutě, když budeš hodnej, najdou tě, bručel jsem si pořád v té své kleci. Jenže já taky chci něčím být! (str. 28)

Po jazykové stránce se jedná o příjemný mix spisovné a obecné češtiny. Kniha obsahuje velké množství zvířat, což s sebou přináší i spoustu dialogů, na nichž do kombinace naléhá průzkum neznámých krajin. Relativně krátce poskládané věty dovedou, i navzdory rozsahu, nastolit témata k zamyšlení. Ostatně i střídaní úhlu pohledu předkládá odlišně zajímavé perspektivy. Nejsou přítomny gramatické, pravopisné ani stylistické chyby.

Ale jedno vím jistě: do kavárny se už vrátit nechci! K čemu vám je, že je svět kolem pořád v pohybu, takže ani nestačíte otáčet hlavu, když se na to všechno smíte jenom koukat z klece? (str. 45)

Prostředí divočiny nás zavádí do krajiny odhalující tvory, již tam tak úplně nepatří. Jak se tam ocitli? Má je na svědomí leknínový list, nebo něco jiného? Liška Stopotvorná je svědkem situace, kdy se vlastní sestra Matylda stala členkou vlčí smečky a pod stromem Velikánem zběsile pátrá po jeho semínkách. I naší protagonistce se podaří jedno objevit. Až posléze zjistí, že má kouzelnou noc.

Tempo je vedeno ve správně dobrodružném a napínavém duchu. Dva zdánlivě odlišné příběhy čekají, až se propojí. Co dohromady svede papouška a lišku, dva naprosto rozdílné živočišné druhy? Text plyne příjemnou rychlostí, takže zbývá dostatek času vytvořit si k postavám vztah i nechat působit atmosféru jednotlivých míst.

Zdroj: web nakladatelství

Zásadní otázka zní, okusí Stopi magické semeno? Charaktery se postupně odkrývají a my je můžeme vnitřně hodnotit podle jejich rozhodnutí vůči tajemnému plodu. Vyplatí se jít do rizika, nebo je lepší být spokojený s tím, jaký jsem? Co znamená svoboda? Je to jen absolutní volnost, či skrývá i nebezpečí? Jak mě mohou kvůli odlišnosti vnímat ostatní? Měl bych si z toho vůbec dělat těžkou hlavu?

V křoví se líně převaluje teplý vzduch a liška z vlhké hlíny cítí nějakou zatuchlinu. Počkat! pomyslí si. Tady mi něco nehraje! Nezpívají tu ptáci! Ty potvory přece normálně nezavřou zobák! Nedaleko Stopotvorná zahlédne mýtinku. Na sluncem prohřátém kameni uprostřed se tam válí ohlodaná kost. Není čerstvá. Dávno vybledla a déšť ji dočista ohladil. Ale Stopotvorná je zvyklá jídlem šetřit. Proto si pro tu starou kost radši doběhne. (str. 13)

Podstatným prvkem jsou ilustrace od Magdaleny Rutové. Drobnější i celostránkové s doslovně citovaným textem nám vyprávění příjemně vizualizují. Kresba je barevná a velmi specifická. Pro děti snadno uchopitelná, korelující s tokem probíhajícího dobrodružství, dá našim protagonistům konkrétní rysy.

Ač titul přináší hezké spojení pohádkovosti i motivy k zamyšlení, domnívám se, že to správné poselství rozklíčuje odrostlejší čtenář. Někdo může vnímat zrychlenější a svým způsobem zcela neuzavřený konec, kdy zbývá zodpovědět řada otázek. Ostatně daný svět a postavy v něm nabízejí mnoho dalších příběhů. Úzkou propojenost s výsledným zážitkem vnímám i v tom, zda se vám grafická podoba strefí do vkusu.

Zdroj: web nakladatelství

Dílo nabízí pohled na přátelství, mezidruhovou spolupráci či otázky spokojenosti, touhy a pokušení. Převážně veselý tón občas zabrnká i na vážnější strunu a donutí vás zamyslet se nad tím, jak byste se měli chovat k domácím mazlíčkům a co vlastně preferují oni. Jak bychom se rozhodli my, pokud bychom mohli posílit některé své přednosti, ale hrozilo by, že zesílíme i slabiny? 

Alžběta Dvořáková vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy obor Bohemistika. Rediguje, překládá z angličtiny či učí cizince česky. Stejně jako zvířata jí nejsou lhostejné ani osudy lidí a začíná pracovat pro organizaci Post Bellum. V minulosti jste si mohli přečíst recenzi na sci-fi novelu Stvořitelé i rozhovor. Zajímavostí je, že právě v něm se dočtete o knize, na níž zrovna pracuje – a hle, v současnosti ji držíte v rukou.

Kouzelná kniha! Byť jsem si na ilustrace musela chvíli zvykat, nakonec jsem byla moc spokojená. Inteligentní, obohacující, fantaskní, přesto s posláním, jež se dá využít v reálném životě. Moc doporučuji.

Závěrečné hodnocení: 95 %

Anotace:

Liška Stopotvorná žije v borovém lese za městem. Každý pátek navštěvuje zvěrolékaře Artura a fenku Ajšu, kteří jí zachránili život. Jednou objeví neobyčejný leknínový list, který ji odnese na daleké místo, kde žijí kapybary a tukani a kde roste strom Velikán, jehož semínka mají kouzelnou moc. Kdo semínko z Velikána sní, nějak se změní. Chytrý bude geniální, z hezkého se stane překrásný, rychlého nedožene ani vítr. Jenomže semínko si může vybrat i jinou vlastnost. Možná nerad ráno vstává nebo se bojí výšek. Třeba se nechce dělit nebo je trochu ctižádostivý. Stopotvorná odmalička toužila mít citlivější čenich než její sestra Matylda. Dostane ho?

A co vy? Co kdyby semínko spadlo do dlaně vám, riskli byste to?
Knihu pro děti od pěti let ilustrovala Magdalena Rutová.

Nakladatelství: Baobab

Ilustrace: Magdalena Rutová

Rok vydání: 2024

Žánr: pro děti

Počet stran: 120

Vazba: pevná