Recenze: NÁRODNÍ OPRUZENÍ 2 – TAJEMSTVÍ TRNOVÉ KORUNY (Karolína Zoe Meixnerová)

 Příběh překračující hranice reality a fikce pokračuje!

Láska si nic nedluží, ani si nevymiňuje. Láska je mnohem prostší, ta do vás uhodí jako blesk. Bum! Zem se zachvěla a Johanka v úleku přitiskla své rty na ty jeho. (str. 68)


Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Chci zakoupit tento titul!

Píše se rok 1856 a Karel Havlíček umírá... Ačkoliv knihu otevírá smrt, než onen osudný den nastane, stane se mnohé. Po událostech předešlého dílu se cesty hrdinů na několik let rozdělí, bolestné ztráty je však nakonec opět svedou dohromady. Havlíček sleduje, jak mu skomírá žena, Johanka se vypořádává se ztrátou dcerky, Božena s odchodem syna. Ani Tyl není dámou v černém ušetřen. Jenže… co když je nakonec všechno jinak? Skutečně jsou to souchotiny, co Havlíčkovi bere život? Nebo za to může kletba zhrzené milenky? A co když jsou prokletím stiženi všichni, na nichž mu záleží?

Že byli představitelé české obrozenecké scény děsně nudní? O tom by se po přečtení Národního opruzení a pokračování s podnázvem Tajemství trnové koruny od Karolíny Zoe Meixnerové dalo minimálně polemizovat.

Dílo je psané er-formou z několika perspektiv, rozdělené do třinácti kapitol označených drobnými ilustracemi, jež má stejně jako obálku na starosti umělkyně Adéla Stopka. Odkazuje na skutečné literární osobnosti a události, které se okolo nich odehrávaly, ovšem s příměsí vlastní fantazie, dokonce okořeněné o špetku nadpřirozena.

Oproti předešlému dílu je Tajemství trnové koruny pochmurnější a více depresivní, ač jej stále tu a tam protnou jemné žerty, jímž nás K. Z. Meixnerová okouzlila v jedničce. Postavy si prochází vskutku nelehkými časy, smrt a smůla se jim lepí na paty. Fragmenty reálných životů Jana Nerudy, Karla Havlíčka, Boženy Němcové, sester Rottových či J. K. Tyla se prolínají s mystickými prvky. Opět se tu střetává vícero žánrů, od historické fikce přes humor, romantiku a lehčí detektivku až po letmý dotek magického realismu.

„Boženo, plačte,“ shrnul to Kajetán. 
„Jak mám asi plakat? Neumím ronit slzy na povel.“ 
„Vždyť vám umírá syn, prokristapána,“ ujelo mu. 
„Myslíte, že to nevím?“ Božena zvedla hlas. „Děje se toho tolik, že už mi slzy došly! 
Nejspíš proto jsou tak nedostatkovým zbožím. Tečou, jen když o ně nestojíme.“ (str. 77)

Dění se odehrává převážně v Praze, ač nakrátko navštívíme například chladný Brixen či Německý Brod aj., a o několik let později. Z Jendy Nerudy, jemuž se tu dostává více prostoru, už je dospělý mladík a spolu se sestrami Rottovými řeší kromě neštěstí, které je všechny obestírá jako hutná, starostmi nasáklá mračna, útrapy prvních – či druhých nebo třetích – lásek.

Karel Havlíček, jemuž jsme v prvním díle tak bezhlavě propadli, je zlehka odsunut do pozadí. Na druhou stranu, i když novelu otevírá jeho úmrtí, dočkáme se ho více než dost. Podobně je na tom Božena Němcová, která spolu s ním hrála v jedničce téměř hlavní roli. Životem semletá žena, která už snahu o romantikou naplněnou budoucnost vzdala. A Tyl svým občas až nemístným smyslem pro humor rozhodně nezklamal...

Jednotliví hrdinové oplývají povahami, které v podstatě odráží to, co o nich víme z učebnic, což jim dodává na uvěřitelnosti. Zároveň působí sympaticky a lidsky – milují, chybují, smutní, uráží se, odpouští. Hutná, zdařile vystižená atmosféra je takřka všudypřítomná a z pokračování činí temnější, avšak v lecčem vyspělejší četbu. Gradace je spíše pomalejší, obohacená o pár dramatických zvratů a vedoucí k překvapivému konci.

Je více než příjemné sledovat, jak se spisovatelčin styl psaní, a vlastně i budování příběhu, s každým dalším dílem vybrušuje. Text plyne hladce jako voda v potoce, bez výraznějších zádrhelů či krkolomných souvětí, dialogy znějí důvěryhodně, překlepů je minimum. Jazyk je spisovný a jednoduchý, blízký moderním čtenářům, obohacený o přilehlá slovní spojení či pěkné metafory. Zpestřujícím prvkem je kratičká vsuvka připomínající scénář divadelní hry. Jediné, co nemusí každému vyhovovat, je občasná nenávaznost uvozovacích vět s přímou řečí – především těch, které jí předcházejí, tudíž může být těžší vyznat se v hovořících.

„Kletba je nezlomná. Ta bestie si pro mě jde. Nelze s tím bojovat.“ Božena se zajíkla. 
„Karle, poslouchej mě, ty se nesmíš vzdát. Slib mi to. Slib mi, že mě neopustíš.“ (str. 157-158)

Autorka ve snaze popularizovat významné osobnosti české literatury, především z období Národního obrození, nepolevuje – předání je i nadále bezesporu originální. Sérii doporučuji všem čtenářům napříč generacemi. Nejenže si připomenete (nejen) význačné milníky ze životů literárních velikánů, ale dostane se vám též do rukou nenáročný, leč napínavý příběh o přátelství, láskách i bolesti, protkaný všelikými kulturními a historickými odkazy. Bezesporu se jedná o neotřelý a čtivý počin.

Karolína Zoe Meixnerová (*1993) je českou autorkou, influencerkou (na Instagramu ji najdete pod přezdívkou @cojezoe_) a pořadatelkou literárních besed. Známá je především pro svou popularizaci českých spisovatelů a spisovatelek. Kromě sociálních sítí, na kterých je velmi aktivní, můžete navštívit její webové stránky. Debutovala neotřelým Průvodce literární hysterií 19. století (2022, CooBoo), následovalo Národní opruzení (2023, CooBoo).

Subjektivní názor: Pokračování oblíbeného Národního opruzení jsem si zkrátka nemohla nechat ujít. A ačkoliv mi dějově i náladou sedl více první díl, ani tento rozhodně nezklamal. Je vyspělejší a vyzrálejší, po jazykové i vyprávěcí stránce, také o dost pochmurnější. Tu a tam na světlo proklouzne nějaký vtípek, který celkovou hutnost prosvětlí, takže ono kouzlo se přece jen nevytratilo zcela. Velmi cením veškeré zakomponované odkazy, moderní pojetí i polidštění ve škole neoblíbených, či dokonce nudných osobností. Za mě se jedná o jeden z nejnápaditějších nápadů, jak publiku předat kousek z pokladu české historie.

Závěrečné hodnocení: 89 %


Historii přepsat nelze, ale naše fantazie umí zázraky. Pokračování hitu Národní opruzení.
Konec dobrý, všechno dobré. Ale osud hrdinů Národního opruzení prvním dílem zdaleka neskončil. Tentokrát se musí popasovat s mocnostmi, které požírají lidskou mysl i duši. Je třeba se opět setkat ve stejný čas na jednom místě a bok po boku se postavit zlu. Ale jak, když Havlíček trčí v Brixenu, Johanka přišla o rozum, Božena se vzdala práva na štěstí a Tyl má co dělat, aby uživil své dvě ženy? Podaří se Nerudovi zlomit prokletí a udržet všechny naživu? A co vy – troufnete si jít za hranice faktů z učebnic?

Nakladatelství: CooBoo
Ilustrace: Adéla Stopka
Série: Národní opruzení (2.)
Rok vydání: 2024
Žánr: YA historická próza
Počet stran: 192
Vazba: brožovaná

Komentáře