Recenze: LEGENDA O LADĚ (Jana Švecová)

Putování za láskou, přátelstvím a vírou

Hudba ustala.

Pod tmavými mračny vzduch zhoustl. Jediným zvukem se stalo ševelení deště a neklidné frkání koní. Nad vesničany se v sedlech tyčilo několik bojarů s kříži lesknoucími se na hrudích.

Bylo to poprvé, co se Lada setkala s křesťany. Vždy ji zajímalo, jak vypadají lidé, kterých by se měla bát, ale nebylo na nich nic zvláštního. Pokud by kolem některého z nich prošla ve vesnici, nepoznala by mezi nimi a sebou žádný rozdíl. (str. 30)

Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.

Chci zakoupit tento titul!

Svět, jaký Lada dosud znala, se mění. Pohanství je na ústupu před křesťanstvím a lidé si spolu přestávají rozumět. Své o tom ví právě i Lada. Jejího milého Ilju stála rozepře s křesťany život – neúprosný vodjanoj jej stáhl pod hladinu. Dívka však věří, že když si promluví s Velesem, vládcem podsvětí, dokáže Iljovu duši vrátit zpět mezi živé. Jenže bohové se odmlčeli, protože víra v ně slábne. Ladinou poslední šancí je vyhledat babu Jagu, splnit úkoly, posléze najít Strom světa a svou obětí vrátit božstvu sílu a Iljovi život…

Legenda o Ladě pokračuje v trendu young adult fantasy inspirovaných slovanskou mytologií, spadajících pod nakladatelskou značku Fragment. Jana Švecová zavedla české čtenáře dál na východ a poskytla jim zajímavé a pestré seznámení s dobovým ruským folklorem, několika tamními zvyky i letmý nádech historických reálií.

Ústřední dějová linka je jednoduchá a přímá, Ladina cesta ve společnosti tajemného, paměť pozbytého křesťana vede ke Stromu světa, v němž má sídlit pohanské božstvo, a k navrácení jak víry, tak Ilji. Než se však dostanou ke zdárnému konci, budou se muset vypořádat se spoustou překážek – ve většině případech majících podobu nadpřirozených bytostí z ruských pohádek. Vodjanoj, rusalky, kikimora, Lešij, rožanice, domovoj, baba Jaga… V podstatě se jedná o východní variace nám známých strašidel, například vodjanoj je obdobou vodníka, rožanice se podobají sudičkám apod.

Na úkor seznámení s ruskou kulturou však lehce trpí samotné dění. Zastávek je skutečně mnoho a zpomalují tak děj, což může značně snížit nadšení získané na začátku. Tempo si drží určitou monotónnost, výraznějšího dramatu se vám dostane jen v pár situacích (například na návštěvě u Lešije či u plnění jednoho z Jaginých úkolů) a až u samotného závěru. Na druhou stranu dílo nelze posuzovat jako akční literaturu, skutečně se jedná spíše o pohádkově laděné čtení s přesahem do problematiky náboženských sporů. Paralela mezi prologem a epilogem je líbivá a krásně dotváří atmosféru.

„Nová víra sílí každým dnem. Pod vlivem nedávného pokřtění knížete Vladimíra se naše zvyky vytrácejí. Čím víc se lid odvrací od našich bohů a bytostí, tím víc jsou oslabeni. Nebude dlouho trvat, než dočista vymizí.“ (str. 45)

Hlavní hrdinkou je Lada, mladá vesnická dívka, která je laskavá, věrná svému přesvědčení, nevzdává se a neochvějně si jde za svým – za záchranu Ilji je ochotná zaplatit jakoukoliv cenu – tedy nikterak nevybočuje z řady jiných protagonistek v YA žánru. I přesto je možné ji považovat za milou průvodkyni, podobně jako Ivana, jenž ji doprovází. Křesťansky založený mladík, obestřený aurou tajemna, si získá vaše sympatie stejně rychle jako Ladiny.

Ačkoliv ani jeden z nich neprojde výrazným vývojem a jejich vzájemný vztah vyznívá do ztracena, určitě by mu neublížilo hlubší propracování, je příjemné jejich prostřednictvím sledovat, že i protichůdné světy si k sobě mohou najít pomyslnou cestičku. Nehledě na pohlaví, vzájemná tajemství či dokonce rozdílnou víru. Jejich nepřátelé bohužel působí velmi jednorozměrně a černobíle – ačkoliv se záporné charaktery objevují na obou stranách barikády, křesťanští vyznavači se přece jen jeví být o něco podlejší.

Autorka si osvojila jednoduchý vyprávěcí styl protkaný čtivostí a krásnými metaforami, díky čemuž se lze do knížky snadno začíst. Bohužel ztrácí na již zmíněném monotónním tempu, které především v prostřední části může způsobit pokles čtenářova zájmu o osudy hlavních hrdinů – což by na jednu stranu byla škoda, protože závěr přináší celkem překvapivé zakončení. Zmást může zmínka v anotaci o mávajícím, šťastně se usmívajícímu Iljovi, následně se propadnutému do mrazivé vody, neboť v příběhu se tato událost stala poněkud jinak…

S přicházejícím večerem mlha u země zhoustla. Lada se zvedla a v duchu poprosila Dažboga, ať nepospíchá do svého slunečního paláce tak rychle. (str. 193)

Janě Švecové se nedá upřít jedno – vcelku důsledná práce s přiblížením zajímavých folklorních stvoření českému čtenářstvu, různými legendami a reálným základem dobového Ruska (kupříkladu kníže Vladimír byl skutečnou osobou), i když v tomto případě ne s dokonalou přesností. I navzdory tomu lze Legendu o Ladě označit za zdařilý literární debut.

Knihu doporučuji milovníkům příběhů inspirovaných slovanskou mytologií, pohádkovější atmosféra dýchající příslibem těžkých časů se bude líbit jak cílové skupině, tak i starším recipientům. Na své si zcela jistě přijdou čtenáři podobně laděných knih vydaných Fragmentem, jako je například Dcera zimy (Vladimíra Šebová), Kosti mraza (Alžběta Bílková) či Světla nad močálem (Lucie Ortega Navrátilová). Pokud dáváte přednost zahraničním titulům, například od Naomi Novik (Ve stínu Hvozdu či V zajetí zimy) nebo Katherine Arden (Trilogie zimní noci), ani vás by Legenda o Ladě neměla minout.

 

Obálku zobrazující Strom světa zhotovila Kamila Flonerová. O samotné autorce Janě Švecové (*1997) se na internetu příliš nedozvíte, Legenda o Ladě je její knižní prvotinou.

Subjektivní názor: Ačkoliv má knížka své mouchy – prostřední část mi připadala nudnější, ústřední dvojici jsem si i přes více méně kladné stránky nedokázala oblíbit a osobně bych ocenila větší propracovanost/vývoj jejich vztahu (ne nutně v romantickém slova smyslu) – na debut se mi četla dobře a s vítanou lehkostí. Mám příběhy inspirované slovanskou mytologií ráda, proto jsem si Legendu o Ladě nemohla nechat ujít. Moc jsem si užila zakomponování jednotlivých legend a bytostí, zejména pak části s Lišejem a babou Jagou.

Závěrečné hodnocení: 76 %

Anotace:

Dokáže smrt jen brát, nebo také dávat?

Na den, kdy na ni se šťastným úsměvem zamával přes řeku její snoubenec Ilja, Lada nikdy nezapomene. I když na něj volala, ať to nedělá, vstoupil na led a během mrknutí oka se propadl do mrazivé vody… a už nevyplaval. Vzal si ho Vodjanoj, pán řeky, a ona teď cítí vinu. Odmítá se smířit s tím, co se stalo, a rozhodne se navštívit kolduna – místního čaroděje. Ten jí prozradí, že existuje způsob, jak přivést Ilju zpět. Bude však muset najít Strom světa a u jeho kořenů obětovat jiný lidský život. Jedině tak může projít do podsvětí, kterému vládne bůh smrti Veles, a Ilju zachránit…

Nakladatelství: Fragment

Rok vydání: 2022

Žánr: fantasy, pro dospívající

Počet stran: 272

Vazba: brožovaná lepená