Místo vdavek smrt
„A potom… ležím někde v blátě, uprostřed chodníku, lidi se ke mně sbíhají, je mi zima a brečím. Úplně hystericky, asi nejvíc, jak jsem kdy brečela. Jenomže kvůli čemu? Jsou to takové… divné, mlhavé záblesky. Třeba se žádná z těch věcí ve skutečnosti nestala. Vlastně ano, jedna přece! Náš nechutný výstup s tátou. Pili jsme čaj, poslouchali rádio a štěkali na sebe jako psi, protože totálně zmagořil a namluvil si couru, která… Ech, pardon. To bylo zhruba minulý týden. Nebo snad ne? (str. 15)
Za recenzní výtisk děkuji autorce Petře Langové.
Chci zakoupit tento titul!
Osmadvacetileté Báře se zdá příšerný sen. Noční můra, v níž vidí teplé bílé světlo; oblečena do svých nejlepších šatů, z dáli zvuk lodní sirény věštící něco děsivého. Vše působí divně a nelogicky. Jaké je pro ni rozčarování, když k ní přichází Noemi, žena představující se jako průvodkyně. Dozvídá se, že skonala a místo, kde se nachází, je nebe. Všechny plány do budoucna i očekávaná veselka s přítelem Filipem se už konat nebudou. Co se přesně stalo? Mohla úmrtí zabránit?
Jak byste se chovali, kdybyste věděli, že na Silvestra zemřete, jenže kalendář zatím ukazuje datum 3. 11. 2018? Protagonistka je zmatená, nepamatuje si, co se přesně stalo, a snaží se v pracovní i osobní sféře fungovat dál. Přestože touží na nebeskou epizodu zapomenout, vnitřně tuší, že se jí to nezdálo a má něco významného vykonat. Dokáže napravit chyby a znemožnit některým zemřelým v úmrtí?
Prošmejdila jsem nákupní centrum, letmo okoukla sortiment většiny krámků a pokoušela se nasát sváteční atmosféru. V oddělení parfumerie mě opustily zbytky sil. Namátkou jsem přičichla k několika flakonům, vybrala jeden z nich a pevně doufala, že se z té opojné vůně exotických květů přinejmenším pozvrací. S překvapivě skvělou náladou jsem zamířila do nejvyššího patra, abych se v útulné kavárničce Chat Noir odměnila šálkem svého oblíbeného jasmínového čaje. (str. 180)
Kniha nás ve dvaceti kapitolách provází životem na zemi i za nebeskou bránou, kde se znovu setkává se svými příbuznými, ale i mnoha neznámými lidmi, jejichž osudy se postupně dozvídáme. Jak se správně chovat, abyste mohli okusit dary ráje či důsledky pro ty, kdož na sebe vztáhnou ruku? Román je vyprávěn z přímého pohledu Báry, takže známe pouze informace, jež zjistila ona sama. Spisovna čeština je, hlavně v případě dialogů, doplněná hovorovými výrazy i vulgarismy. Autorce se podařilo vyhnout gramatickým a pravopisným chybám. Jazykově i obsahově vyvážené, předkládající příběh ze současnosti.
Popisování a fungování samotného nebe mohou někteří vnímat jako očekávané a kýčovité. V románu zaujímá dost prostoru a tempo je zbytečně pomalé. Na tomto místě neočekávejte výraznou akci, spíš romantické a občas naivní prožívání a seznamování se s prostředím, jeho obyvateli a svými tělesnými (ne)možnostmi. Změna nastane po návratu na zem, kde nejdříve nejen ona, ale i známí pochybují o Bářině duševním zdraví.
Základní linka o hledání úkolu a následném naplnění je samozřejmě ředěná běžnými povinnostmi. Kromě zaměstnání v gynekologické ambulanci a soužití v partnerském vztahu sdílí kamarádčiny trampoty a péči o její dceru. Čas ale ubíhá a hrdinka nemá pocit, že by něco zásadního ovlivnila či změnila. Více si ale začíná všímat svého okolí a lidí v něm…
Ve zlomku vteřiny kolem mě všechno zčernalo. Ten náraz přišel tak rychle, že jsem ani nestihla popadnout dech. Stáli jsme proti sobě a zírali jeden na druhého, leknutím úplně oněmělí. Já a člověk, do jehož tmavě modrého froté županu se právě vsakovala všechna horká čokoláda světa. Opíral se o berle, na levé noze měl sádru, na tváři zarudlou jizvu a v očích smrtící blesky. „To si ze mě děláte prdel, ženská?“ Konečně jsem se vzpamatovala. Ruce se mi pořád ještě třásly doznívajícím šokem, tří prázdné kelímky, které jsem v nich vší silou svírala, působily žalostně i vtipně zároveň. „Nezlobte se, já… vůbec jsem si vás nevšimla, opravdu nevím, jak se to mohlo…“ „Na tohle vám zvysoka kašlu, hergot! Jestli blbě vidíte, zkuste si pořídit brejle! Anebo rovnou brnkněte cvokařovi, ten by taky nemusel bejt úplně marnej.“ Bezmocně jsem si povzdychla. No tak jo. Všechny ty vzletné úvahy o kouzlu okamžiku beru zpět. Pokaždé se najde nějaký pitomec, který vás spolehlivě vrátí do reality. (str. 91-92)
I když se kniha na první pohled nezdá ničím výjimečná, obsahuje několik překvapivých obratů, o konci nemluvě. V převážné části se bude jednat o poklidné a předvídatelné čtení, co ale hodnotím jako obrovský přínos, je vnitřní nastavení, jež ve vás vyvolá. Pracuje s konceptem, že vaše dobré chování bude po zásluze odměněno a naděje nikdy neumírá. Toužíte najít osudovou lásku? Přišli jste o někoho blízkého, s nímž byste se chtěli znovu setkat? Kde končí nebe žádnou možnost nezavrhuje, naopak ukazuje, že šance jsou.
Co jsem úplně nepochopila, je část textu, kdy Bářin snoubenec Filip má obavy, že se nervově zhroutila a radí jí, aby se nechala prohlédnout Májou. „Je to zdravotní sestra, mohla by těmhle věcem rozumět.“ Kamarádka však dělá na chirurgii, a hlavně samotná Bára pracuje ve stejném povolání, byť v jiném oboru, takže se nedomnívám, že by jeho rada měla logický podklad, proč by měla být naplněna.
Dílo může zaujmout všechny, již hledají titul o smíření a síle okamžiku. Alespoň hypoteticky se zamyslíte, jak byste naplnili volno v případě jasně a konkrétně vymezeného času. Odpočinkové čtení, které výrazně nezatíží hlavu, přesto může nabídnout možnou alternativu vyrovnání se s úmrtím v rodině. Žít tady a teď, protože nikdy nevíte, který den bude vaším posledním.
Petra Langová je rodačkou z Jablonce nad Nisou a dlouhodobě pracuje jako hotelová recepční. Milovnice koček ráda cestuje, fotí, sleduje filmy či poslouchá hudbu. Ostřílená autorka má na svém kontě řadu knih, z nichž jste na našem projektu mohli zaznamenat Písnička pro Klaudii či S duší lvice.
I když oceňuji spisovatelčino sdělení mezi řádky, Kde končí nebe není čtením, k němuž byste se opakovaně vraceli či jenž by ve vás hlouběji zarezonovalo. Jednorázové čtivo pro ukrácení chvilek u vody nebo v prostředcích hromadné dopravy, i když bych si ho raději stylově nechala na Vánoce. Nevyžaduje velké soustředění, přesto věřím, že se u něj budete bavit. Já měla problém s nebem, které pro mě bylo kýč jako bič a zbytečně mu byl věnován velký prostor. Ostatně i zbylé části jsou spíše stvořené pro romanticky a naivněji smýšlející duše.
Závěrečné hodnocení: 70 %
Zdravotní sestřička Bára se jednoho dne probouzí v nebi, neschopná vybavit si, jak a proč zemřela. V hlavě má jen chaotické útržky vzpomínek a nejasný pocit, že během svého života udělala něco špatně. Nečekaný návrat na Zem ji šokuje. Čas se posunul zpátky, zbývají necelé dva měsíce k napravení chyb. K hledání pravdy o sobě a svých blízkých. A možná i k cestě za osudovou láskou. Anebo je všechno úplně jinak?
Nakladatelství: Fortuna Libri
Rok vydání: 2023
Žánr: romantické, pro ženy
Počet stran: 224
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat