Boj proti mafii aneb „konec“ Rusáků v Čechách
Řeknu to jednoduše: politici házeli určitým způsobem vidle do práce policie a justice v devadesátkách a dělají to i dnes, i když trochu jinak. (str. 185)
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Zdeněk Macháček nastupoval k pražské policii na začátku 90. let. Mladý muž plný ideálů toužil bojovat proti zločincům a chránit zemi. I přes zaryté dobráctví se ukázalo, že mnohdy sváděl boj spíše s větrnými mlýny a jeho cesta rozhodně nebyla jednoduchá. Ostřílený investigativní novinář Jaroslav Spurný s ním původně chtěl vést knižní rozhovor, ale nakonec dal tázanému více prostoru a ze vzpomínek vznikl neotřelý průřez česko-slovenským podsvětím.
Publikace je rozdělena do několika kapitol a začíná předmluvou, která trefně vystihuje celou knihu. Premisou příběhu je Macháčkovo vykonstruované zatčení a bezmoc, kterou pociťoval. Spurný do textu vstupuje pomocí částí v kurzívě a osvětluje tak citacemi z periodika Respekt dobový kontext.
Vyprávění na prvních pár stranách hapruje kvůli nedostatečně ukotvené chronologii, ale po první kapitole se začne ubírat posloupnějším směrem a konečně se zorientujete. Drsnost 90. let a nádech svobody s sebou nesly i jistá úskalí, a to především rozmach drogové scény a prostituce. Policie v té době nebyla na nový druh kriminality zvyklá a v ulicích hlavního města to bylo drsné.
Macháček nešetří zajímavými detaily o známých českých celebritách, které se často zapletly s nesprávnými lidmi. Nevynechává ani bývalé prezidenty Václava Klause a Miloše Zemana, kteří jsou nechvalně proslulí proruskými zájmy. Nikoho neočerňuje, pouze poukazuje na jasná fakta, ke kterým měl jakožto policejní příslušník přístup. Drží si zdravý profesionální odstup, avšak pachuť nespravedlnosti v něm zanechala nemalé rány.
Užitým jazykem je obecná čeština okořeněná o typickou policejní hantýrku. Květnatý text je plný zdlouhavých popisných pasáží, což může některé čtenáře nudit. Neustálé vyjmenovávání Macháčkových kolegů rovněž působí rušivým dojmem a snadno se v nich ztratíte. Nicméně nešvary jsou kompenzovány střípky z reálného vyšetřování a poutavou deskripcí kriminalistických praktik známých z televizních detektivek. Například metoda rozpoznávání domnělých pachatelů, kdy si řada podezřelých stoupne před svědka a ten na viníka musí ukázat. Zpestřením jsou ustálené slovní obraty idiomatického charakteru podporující čtivost a ducha dané doby.
Z tónu vypravěče je znát právoplatná hrdost. Nezdolná odvaha a chuť konat dobro ho chytila a nepustila, přestože s odstupem času mají události jistý melancholický nádech mládí. Důraz je kladen na politické vazby a velkou míru korupce a jejího potírání. Například podplácení a dohazování veřejných zakázek v této době jen kvetlo.
Devadesátky byly tak trochu zmatená doba, v níž jsme se učili, jakou odpovědnost nese každý z nás za fungování systému, v němž žijeme, a jaké jsou možnosti tuhle odpovědnost prosadit. Učili jsme se, co je to vlastně občanská společnost, co jedinec zmůže v mašinerii prudkých změn, které přinášely řadu podrazů a zločinů, až nás v roce 1997 dovedly k „blbé náladě“, což je termín, který tehdy použil prezident Václav Havel. (str. 187)
Macháčka v roce 2019 oslovil Netflix, který v dokumentární sérii Nejhledanější zločinci světa mapuje dění kolem ruského mafiána Semjona Mogileviče, jenž při razii v pražské hospodě U Holubů unikl pouze o vlásek a zůstává nedopaden.
Nepohodlný policajt přináší kvalitní zhodnocení vývoje kriminalistiky od 90. let až po rané milénium. Pohled odborníka poslouží jako edukativní nástroj pro laiky, zároveň by však mohl být užit i pro studenty bezpečnostních složek.
Anotace láká na neotřelou gangsterskou jízdu, kterou bezesporu dostaneme. Doporučení patří především fanouškům tvorby Jaroslava Kmenty, jehož díla Boss Babiš nebo Rudý Zeman se nesou na podobné vlně. Milovníci „zábavné“ tematiky tohoto typu by mohli být obšírností slohu znaveni a raději by měli sáhnout například po V každém z nás je vrah od Lucie Bechynkové.
Novinář Jaroslav Spurný je spoluzakladatelem deníku Respekt a věnuje se tématům spravedlnosti, demokracie, bezpečnosti a obrany země. Svou kariéru zasvětil hledání chyb v systému a zneužívání moci státními činiteli. Jeho odboj a odpor proti komunismu byl oceněn Cenou Karla Havlíčka Borovského a Cenou Ferdinanda Peroutky. Zdeněk Macháček krátce po listopadu 1989 nastoupil k Policii ČR. Spoluzaložil Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, který se zaměřil především na boj s mezinárodními mafiánskými organizacemi. Za skvěle odvedenou práci byl oceněn i tehdejším šéfem FBI.
Nepohodlný policajt byl pro mě jakousi zábavnou formou edukace v politicko-policejních machinacích a korupčních kauzách, přestože raději vyhledávám true crime typu Opravdové zločiny, zanechal ve mně veskrze pozitivní dojem a můj pohled na exprezidenty se ještě o něco více pokřivil.
Závěrečné hodnocení: 74 %
Skutečný příběh kriminalisty, kterého boj s mafií dostal až do vězení.
Mladý Zdeněk Macháček nastoupil k policii na začátku 90. let a brzo ho čekal raketový kariérní vzestup. Zatímco se rozpadalo Československo, on už jako detektiv mapoval drogovou scénu. Spolu s FBI, Scotland Yardem či Mossadem bojoval proti ruským mafiánům – a to ho dostalo až za mříže. Jak mafie v divokých devadesátkách ohrožovala spravedlnost v Česku? Co zažívá policajt ve vězení? A proč se o Macháčka zajímal i Netflix? Poznejte s novinářem Jaroslavem Spurným osudy muže, který nikdy neohnul hřbet!
Nakladatelství: CPress
Rok vydání: 2023
Žánr: literatura faktu
Počet stran: 192
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat