Šest příběhů zvoucích k zakousnutí
Za recenzní výtisk děkuji autorovi Jaromíru Židovi.
Chci zakoupit tento titul!
Jaromír Žid se do myslí čtenářů zapsal originálně vytvořeným debutem Budeme mít doma spisovatele. Samotnou autorovu osobnost vám přiblížil náš rozhovor. Bude i následující titul pokračovat ve vysoko nastavené laťce? Séééndvič vyšel u Nakladatelství Klika s ilustracemi Štěpánky Burešové.
Šest povídek se na sebe vrství jako suroviny pro přípravu sendviče. Není jich mnoho a délka je různorodá, takže je můžete spořádat na posezení i si užít pocit sytosti. Oproti prvotině, kde se nacházely „příběhy poskládané uvnitř románu“, jde v tomto případě o samostatné, uzavřené a vzájemně nijak nesouvisející vyprávění. Humor, limeriky, dobrodružství, napětí i láska.
Jednotlivé povídky:
Naboso – V úvodním textu se po letech setkají Suzi a Elis, dřívější známí z kapely. Prochází se v přírodě, bosýma nohama zkoumají terén a nezávazně hovoří. Na první pohled poetické vyprávění s romantickým nádechem, nicméně mnohoznačný konec vám v hlavě vyloudí pár otázek. Vhodně zvolený začátek dává příslib, že se máme na co těšit.
Prozaik aktů – Nafotit akt je běžná věc, což ale o něm napsat prózu? Zní vám to jako blbost? Nesmělý Quido se rozhodne své umělecké ambice vést právě tímto směrem. Využívá rad zkušeného fotografa Mistra Ztraceny, o němž v hospodě kolují legendy. Podaří se mu ale nalézt první model? Autor zakomponoval i pár limeriků. Originální téma, příjemné dialogy a lehká erotika.
Zdroj: archiv recenzentky
Odčinění – Představte si, že existuje pilulka, díky níž se můžete vrátit do minulosti a danou situaci prožít znovu. Má to však svá pravidla, abyste se zase bezpečně dostali do současnosti. S Tomem se rozešla přítelkyně, jenže on si onu noc nepamatuje, proto chce využít jakékoliv příležitosti, aby zjistil, zda jí opravdu byl nevěrný. K látce se dostane nestandardním způsobem a předem netuší, jaká nebezpečí mu hrozí. Při svém astrálním cestování potkává Miu, na první pohled svou spřízněnou duši. Musí se s ní zase vidět a je pro to schopen podstoupit libovolné riziko. Nápad se specifickým lékem mi trochu připomínal Matrix v romantickém hávu. Skvělá povídka, jež měla zajímavý koncept a perfektní vyústění.
Aby zkrátil čas čekání, vyluxoval, pečlivě umyl nádobí a zalil květiny. Vrátím se s čistým svědomím do čistého prostředí. V osm večer si otevřel pivo. To pak s rozmyslem vylil do záchodu – vydává se přeci do minulosti, kde alkohol způsobil jeho problémy. Nechtěl riskovat, že by nebyl plně při smyslech. Myslel na Alenku. Přemýšlel, jestli je šance, že mu odpustí, když se minulost nebude opakovat. Určitě by mi mohla odpustit. Ano, určitě mohla… (str. 71)
Pyrotechnické šachy – Někdy je potřeba si vyčistit hlavu. To si po jedné nepříliš zdařilé přednášce uvědomí i náš protagonista a rozhodne se pro výlet na kole, kdy kostka určí, jakým směrem se vydá. Nahodilost ho přivede do zapadlé hospody, kde štamgasti hrají specifické šachy. Protože se jedná o skupinu pyrotechniků, pojmenovali je pyrotechnické. Důležité je, že figurkou se táhne po jedné minutě, plus mínus pár vteřin. Pokud daný čas nedodržíte, prohráli jste. Ukázka toho, že i šachová partie dovede být nebezpečný sport… Hlavní premisa je jasná - chlapi se baví hrou, upravují si pravidla a vypráví smyšlené historky, kterým ale všichni bezmezně věří. Přestože je text plynulý se standardně dobrou kompozicí, přišla mi nejméně zajímavá a konec tematicky předvídatelný.
Zdroj: archiv recenzentky
Jahoda – Stránky nás zavedou do Tater mezi partu horolezců. Hlavní postava Nady má zraněného spolulezce, a tak se nechá přemluvit a s Jahodou vyráží do skal, i když počasí není úplně příznivé. Jahoda je známý milovník dobrodružství a adrenalinu většího, než je leckdy potřeba. Jak zvládnou okolnosti, které jim zkomplikují lezení, i nově nabyté pouto? Nejdelší povídka působila nejvíce táhle, přitom obsahovala velké množství boje o život. Úplně mi nepřišlo vhodně zakomponované ono „spojení“. Vytvářela pocit, že čtete o spoustě věcech, jež vlastně vůbec nepotřebuje znát a pro příběh jsou nadbytečné. Celé je to takové rozplizlé doztracena.
Pak se začal smát Nady. Tak takhle se asi cítí odsouzený na smrt, když se podívá na kata a zjistí, že se katovi třesou ruce. Vidina blízkého konce, smíření s osudem. Uvolnění. „Přece tady nechcípnem, kurva! Nechci chcípnout vedle jahody, mám raději jinou zeleninu.“ „Ty vole, jahoda není zelenina, a taky tady nehodlám chcípnout. Ale to mi musíš narovnat ten zkurvenej palec.“ (str. 151)
Autorská dvojice – Zakončujeme až v hororovém stylu. Will Black dostane finanční nabídku, která se prakticky nedá odmítnout. Má napsat scénář pro padesáti dílný seriál výše zmíněného žánru. Problémem ale je, že sice umí perfektně psát, ale není dobrý ve vytvoření námětu. V tom mu pomáhá Antonín Git a společně tvoří dobrý tandem. Jenže dát dohromady tolik materiálu se skoro hodinovou stopáží se zdá být nad jejich síly. Po bizarním pokusu sehnat inspiraci se vydávají, jako každý správný autor strašidelných historek, do psychiatrické léčebny. Pro svou tvorbu začnou využívat snů jedné pacientky, trpící disociativní poruchou osobnosti. Jenže celý ústav je nějak zvláštní a ředitelka vypadá jako žena, jež něco skrývá. Obrovsky atmosférická záležitost s příjemně mrazivým tónem. Vyvázne Will s Antonínem beze šrámu, nebo si domů vezmou suvenýr?
Zdroj: archiv recenzentky
Nemůžeme se bavit o kapitolách jako takových, ale každé vypravování má části oddělené vlnovkou či samostatným názvem daného úseku. Jaromír Žid umně pracuje s jazykem. Pasáže vážné i žertovnější dovede na čtenáře přenést přirozeným způsobem. Popisy, dialogy i různé vypravěčské postupy, to dohromady představuje skvělý zážitek. Každá povídka je zdařile ukotvena, má pěknou atmosféru i zajímavé vyústění. Následně spíše záleží na vašem čtenářském vkusu, jestli se vám autor zrovna tematicky trefí do noty, nicméně po literární stránce jsou profesionálně sepsané.
Plynulá četba s humornými prvky i drobnými narážkami, které se postupem času propojují. Některé podobné věty se objevují v různých povídkách. Např. „Nad šálkem kávy. Černé kávy, horké jako peklo, černější než uhel a v duši teplo.“ můžeme zachytit v Odčinění i Prozaikovi aktů.
Důležitým prvkem jsou celostránkové ilustrace, začínající následující příběh. Byť jsou jednoduché, vedené v černo-bílo-červeném provedení, perfektně podtrhující motiv.
Pyrotechnické šachy a Jahoda považuji za slabší kousky v kontextu zbytku díla. V prvním případě se jedná o nudný obsah, v druhém o překombinovanost. Nejlepší je naopak Odčinění a Autorská dvojice. To byly kousky, jejichž podstata byla dokonalá a odtrhnout se od čtení prakticky nemožné.
Vyrovnaná sbírka na vysoké úrovni s pestrou škálou různých námětů. Spojujícím prvkem je kvalitní text, napětí a dynamika. Kniha je bez překlepů, gramatických či stylistických chyb. Doporučuji všem, kdo má rád úderné povídky ze života.
Závěrečné hodnocení: 85 %
Proč Séééndvič? Protože v knize jsou vážnější povídky prokládány lehce nevážnými. Ne že by ty vážné byly až nějak moc vážné, a ty nevážné byly k popukání.
Proč Séééndvič, a ne Sendvič? Jelikož titul by měl spíš vzbuzovat zvědavost a chuť na čtení, než chuť k jídlu.
Nakladatelství: Nakladatelství Klika
Rok vydání: 2021
Ilustrace: Štěpánka Burešová
Žánr: povídky, humorné
Počet stran: 256
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat