Recenze audioknihy: PROKLETÍ JMÉNEM ROZÁLIE (Martina Novotná)

Láska umí zlomit srdce i zlámat vaz

Audiokniha Prokletí jménem Rozálie (Martina Novotná, čte Milan Šmíd, 3. díl ze série Moravské případy Jakuba a Viléma, vydavatelství Čti mi), historická detektivka

Za recenzní audioknihu děkuji vydavatelství Čti mi!
Chci zakoupit tento titul!


Spisovatelka Martina Novotná se specializuje na žánr historické detektivky a její série s názvem Moravské případy Jakuba a Viléma si již stihla získat mnoho příznivců. V tištěné podobě se publikace příběhů z dob Václava II. ujalo nakladatelství Knihy s úsměvem, přičemž vydavatelství Čti mi! zatím převedlo do audiopodoby první tři díly. Prokletí jménem Rozálie volně navazuje na Vraždu nepočestné panny (recenze) a určitě stojí za to si připomenout i pohled kolegyně Kláry Jankové (recenze). Dějištěm jest opět Cornštějn, kde se znovu shledáváme s našimi oblíbenými hrdiny – a také několika neobjasněnými vraždami…

Už raději nad ničím nepřemýšlel a na nic se neptal. Jediné, co nyní opravdu chtěl a po čem toužil, bylo být už pryč. Co nejdál od tohoto hrozného místa, a ještě horšího činu, kterého se tu právě dopustil. Jenže to ještě nevěděl, že před sebou samým nikdy a nikam neuteče. (citace z prologu, 05:32)


Za úřadování Jakuba ve funkci dvorního purkrabího nastávají na Corštejně zlaté časy. Stará se o blaho poddaných i paní Anny a svědomitě dbá na to, aby žádná špatnost neunikla spravedlnosti. Zrovna nedávno si kupříkladu došlápl na pana Rudolfa, jenž paní Annu léta tajně okrádal. Jenže krátce poté, co chamtivého správce tvrze Pod Lipami převezou do cely, rozhodne zajatec o svém osudu sám. Opravdu se raději oběsil, než by čelil soudu? Nebo se zkrátka někdo postaral, aby neprozradil více?

A aby toho nebylo málo, v okolí se objeví další tělo! Mladý šlechtic zákeřně zavražděn a oloupen na cestách, ještěže vrah neutekl daleko… Avšak záhy se ukáže, že údajný pachatel Vojta je bratr Jakubova sluhy Ondry a ohání se svou nevinnou. Ctihodný purkrabí se proto rozhodne případ řádně vyšetřit a stopy ho zavedou na Krnčice, kde se potkává s vdovou po onom urozeném nebožtíku Mikulášovi, paní Rozálií. Jaké je Jakubovo překvapení, když pro zesnulého manžela neuroní jedinou slzu a jeho začne bez ostychu svádět!

„Bůh opatruj tvou duši, pane Mikuláši. Vím, jaké to je, když se štěstí v podobě krásné ženy změní v prokletí.“ (citace z kapitoly 29, 13:41)

Vyprávění se odehrává v er-formě minulého času, jež střídá perspektivy hlavních i vedlejších postav. Ústřední role připadla Jakubovi a Ondřej mu hbitě sekunduje, oproti tomu Vilém zůstává kdesi na pozadí událostí (sužuje ho nemoc a je upoután na lůžko). Tím, že v minulém díle Jakub povýšil a získal do svých služeb Ondřeje, nadále zůstává zachován původní motiv, tj. spolupráce mezi pánem a kmánem. Délka kapitol se opět drží délky zhruba patnácti až pětačtyřiceti minut a tentokrát pachatele neodhalíte tak snadno!

Prokletí jménem Rozálie přináší nejen mnohem komplexnější a propracovanější zápletku, ale také si lze všimnout vyvíjejícího se slohu autorky. Umí skvěle vykreslit atmosféru (divokost lesů, bezútěšnost chladné kobky, romantiku v přítmí zámecké komnaty) a snad proto, že se ve volném čase věnuje historickému šermu, zvládá i velice zdařile popisy bojových scén. Naneštěstí stále trochu tápe v dialozích, které působí poněkud strojeně a často překračují tehdejší zvyklosti (viz laxní přístup k přátelským vztahům mezi lidmi z různých společenských vrstev).

„Budu to vyšetřovat jako každý jiný případ bez ohledu na to, kdo je či není podezřelý. Jinak pravdu nezjistím a spravedlnost nezjednám.“ (citace z kapitoly 4, 23:58)

Na první pohled spolu smrt správce Rudolfa a pana Mikuláše vůbec nesouvisí  o to pozoruhodnější je sledovat, kam až nás příběh zavede. K výčtu věrohodných podezřelých jedna ruka nestačí a do toho se rozvíjí řada drobných dějových odboček, třeba sílící přitažlivost mezi Jakubem a paní Annou nebo úděl Vojty, na kterého i přes případné očištění od vraždy čeká krutý trest za okradení mrtvého.

Jakubovi díky rozsáhlým pravomocem a věhlasu ve vyšetřování takřka nic nebrání (a kam se nedostane on, nastrčí Ondru či velitele stráží Zdeňka), teď už jen zbývá posbírat jednotlivé dílky skládačky, dát dohromady celistvý obraz a dopátrat se pravdy. Synergie Jakuba s Ondrou je nicméně jiná než Jakuba s Vilémem. Na rozdíl od sečtělého a citlivého Viléma se Ondřej vyznačuje prostším smýšlením a jedná intuitivně (někdy možná až příliš zbrkle), zato mu nechybí odvaha. Naštěstí má pro něj Jakub pochopení, jelikož sám kdysi zakusil, jaké to je být pouhým sluhou.

Mimo dua vyšetřovatelů se do popředí dostává „mrcha“ Rozálie. Prý pana Mikuláše uhranula svou andělskou krásou, a potom mu udělala ze života peklo. Neskonale ji miloval, a aby si získal alespoň trochu její přízně na oplátku, zahrnoval ji drahými dary. Jenže nakonec mu došly peníze… Jako ostatně všem Rozáliiným milencům. Nechá se do stejné pasti nalákat i Jakub? Inu, jak moc proradná Krnčická paní je, musíte posoudit už sami; autorce se totiž konečně povedlo stvořit kromě vyloženě záporných postav i morálně šedé charaktery.

Každý má svou cenu, jen je třeba ji správně odhadnout.“ (citace z kapitoly 21, 26:14) 

Interpretace se opět ujímá Milan Šmíd – a pokud se vám rétor v předešlých dílech zamlouval, není co řešit. Přednes majitele hlubšího, medového hlasu sice nevyniká dynamikou, zato z jeho vyprávění čiší jakási srdečnost a vyrovnanost. Performance zkrátka vystihuje ducha knihy, tj. nenáročnou oddychovku pro chvíle klidu a pohody. Příjemné hudební vsuvky mezi kapitolami dobrou náladu jen umocní, rázem vás přenesou do epochy bardů a rytířů.

Za sebe mohu říci, že mě třetí díl bavil ze série zatím nejvíc, naneštěstí jej trochu sráží opakování nápadů. Znovu je hnacím motorem někoho očistit, zase se vyskytne ten samý rádoby vtip (když přeci chlapec odmítne přízeň dívky, musí nutně být ve skrytu sodomita) a tak dále. Rovněž mi některá rozuzlení připadala až příliš naivní a pohádková, ale to už podle mě holt ke stylu Novotné patří. Poslední část Démoni minulosti se ještě „převedení stránek do vln“ nedočkala, ale nepřestávám v to doufat.

Prokletí jménem Rozálie (a vlastně i zbývající Moravské případy Jakuba a Viléma) dozajista potěší široké spektrum čtenářů: mladší i starší ročníky, nenáročné i vybíravější – za předpokladu, že nelpí na absolutní historické přesnosti a jsou schopni akceptovat pár klišé.

Závěrečné hodnocení: 75 %



Anotace:
Jakub a Vilém se usadili na hradě Cornštejně. Paní Anna souhlasila se svatbou dcery Elišky s Vilémem a jeho přítele Jakuba jmenovala purkrabím hradu Cornštejna. Jakub si vypracuje pověst důsledného a neovlivnitelného vyšetřovatele násilných činů a není tomu jinak ani v případě, kdy je uprostřed lesů nalezena mrtvola pana Mikuláše z Krnčic. Jakuba čekají těžká rozhodnutí, kdy odhaluje hned několik motivů, jejichž stopy vedou k potenciálním vrahům. Je na vině nízký zlodějský pud vůdce místní bandy lapků, žárlivost šlechtických nápadníků manželky zavražděného Mikuláše, chamtivost a necitelnost paní Rozálie nebo… Děj vygraduje do neočekávané zápletky, do které všechna kolečka motivu série úmrtí nakonec zapadnou jako do hodinového strojku.

Zajímavý příběh z dob Václava II, který vás zavede svou neopakovatelnou atmosférou do středověkého vězení s tajemstvím nevyjasněného úmrtí, mučírny s kreativním popisem práva útrpného, středověké krčmy, páchnoucí dávno nepoživatelnými pochutinami, kuchyně středověkého hradu Cornštejna, panských komnat a slavnostních sálů, nebezpečných lesů, plných lapků a lupičů. Příběh je nepřímým pokračováním knihy Vražda nepočestné panny.


Vydavatelství: Čti mi!
Interpret: Milan Šmíd
Série: Moravské případy Jakuba a Viléma (3.)
Rok vydání: 2021
Žánr: historická detektivka
Délka: 10h 26m
Formát: mp3

Komentáře