Brutální kovbojka, nářez pro uši
Za recenzní audioknihu děkuji vydavatelství Čti mi!
Chci zakoupit tento titul!
Martin Štefko je provozovatelem a vlastníkem nakladatelství Golden Dog zaměřujícího se především na žánr hororu, thrilleru a detektivky. Debutoval postapokalyptickým románem Mrtví kráčí po zemi, který v roce 2014 vyšel u Nové Formy, avšak další literární počiny (včetně pokračování své prvotiny) již zahrnul pod vlastní značku – kupříkladu tituly Agentura 1: První tým (recenze), Agentura 2: Střepy minulosti (recenze), Nikdy se nepřestala usmívat (recenze) či Mrtvé ženy (recenze), přičemž Zatracenci při nákladu pouhých padesáti kusů představují cosi jako raritku a v tištěné podobě se už nedají sehnat. Vydavatelství Čti mi! se naštěstí postaralo, aby Štefkův ponurý příběh z Divokého západu mohl být dostupný každému, kdo se nebojí trochy špíny, krve a svérázné interpretace Jirky Pobudy.
Jako indián musí dál pít ohnivou vodu, když se jednou napije, i člověk, který ochutná moc, musí její dávky dál přijímat, dokud nebude mít takovou opici, že už si prostě nedá – anebo dokud ho poslední dávka nezabije. (citace ze stopy 11, 32:03)
V nehostinné pustině živoří Patrick se svou rodinou. Když jeho otec odešel pracovat na železnici za vidinou lukrativního výdělku, chlapci připadla role muže, jenž má za úkol postarat se o matku a dva mladší sourozence. Nedočkavě vyhlíží den, kdy se otec vrátí a všichni společně vykročí vstříc lepším zítřkům a úrodným zeleným pastvinám... Jenže místo něj zahlédne na obzoru cizince, slepce se zraněnou rukou, prosícího o pomoc.
Takhle tedy začíná kniha Zatracenci – přestože je o něčem úplně jiném... O fialookém zabijákovi Moradovi, o němž koluje nespočet děsivých legend. Ten z neznámých pohnutek pracuje pro Harpera, mocného a bohatého gangstera, kterému se buď ostatní slouží, nebo se ho bojí. Proti němu je namířená Mattheowa vendeta kvůli vraždě své milované a jde po něm i lovec odměn Sam, zvaný Jizva. Smyčka osudu se stahuje, pistole pálí v rukou. Na tenhle střet obyvatelé městečka jistě jen tak nezapomenou.
Harper vystřelil a jeho bývalý zaměstnanec sebou trhnul dozadu. Dopadl tvrdě. Ne jako člověk, ale jako pytel masa. „Někdo ochotnější?“ usmíval se Harper na své lidi se zbraní v ruce, kterou ukazoval jako dirigentskou taktovkou. Jeho symfonie zabíjela. (citace ze stopy 10, 35:25)
Příběh se odvíjí v er-formě minulého času prostřednictvím vševědoucího vypravěče (nebo to tak alespoň působí, protože v mluveném slovu nejsou znatelné žádné předěly, jež by v rámci té samé kapitoly odlišovaly perspektivy). Názvy kapitol vždy nesou jméno jedné z postav, která v nich vystupuje, zpravidla jako ústřední. Děj obsahuje skoky v čase a spolu s přehršlí hlavních i vedlejších charakterů může být pro posluchače zpočátku těžké se zorientovat. Pomalý rozjezd utne šokující zvrat. Rovněž první úseky budí spíše dojem povídek, ale jak se postavy vrací na scénu a události nabývají spád, věci se pěkně pospojují a nakonec vše dává smysl.
Štefko vyprávění uchopil do vskutku zajímavého konceptu, a právě struktura mozaiky mu dodává na poutavosti a tajemnosti. Z hlediska slohu už to bohužel taková senzace není. Ačkoliv jde již o pisatelovo několikáté dílo, bezesporu vás zarazí nešvary jako opakování slov nebo omílání té samé idey dokola, jen jinými frázemi. Když se navíc onen postup použije při popisu myšlenkových pochodů nějaké postavy, ta potom vypadá krapet retardovaně. Autor každopádně stylistické nedostatky vyvažuje podmanivou atmosférou, dynamikou a úctyhodně pracuje s vývojem charakterů.
Text je do historických kulis Divokého západu zasazen spíše okrajově, viz zmínky o indiánech, otroctví, Lincolnovi atp., zato hojně využívá prvky dokreslující dobovou kulturu a způsob života – salony, hampejzy, revolvery, kulomety, koně, kořalku... Určitě má však daleko do klasických Mayovek a spíš než dobrodružství nabízí napětí, intriky, násilí a souboje, surovost prostředí i lidské povahy.
Velice osvěžujícím aspektem knihy se ukazuje být absence vyloženě kladného hrdiny, ačkoliv pro citlivější jedince může být tím pádem těžké si některou z vystupujících postav oblíbit. Za maskou milujícího otce se možná skrývá zloděj a kurevník bez špetky svědomí, oproti tomu chladná násilnice se v soukromí mění v pečující a ochranitelskou matku. Na první pohled neškodný honák krav dokáže z pušky trefit cíl na desítky metrů, zatímco se ostřílenému lovci tváří v tvář letité Nemesis třesou ruce. Opravdu výtečný kontrast, který nepřebije ani přílišná brutalita či občasné iracionální jednání.
Vzhledem k tomu, kolik krve z něj prýštilo, i když se ji snažil zadržet, došlo Moradovi, že tu mají dalšího, kdo se odebere na druhou stranu. Mohl by mu říct, že když si nohu stáhne páskem, možná má naději. Nic mu neporadil. Umírající muž ostatní motivuje k přesnější střelbě. (citace ze stopy 13, 36:02)
„Ty oči z fialek,ty o nocích tě straší,když usnout chceš,jen pomyslet si stačí.On ve stínech nečeká,on je šelma denní,nepomůže nic, co znáš,dej se na modlení.“(citace ze stopy 5, 44:59)
Jestli vás láká žhnoucí slunce, svist kulek, žádoucí nevěstky a řízná pálenka, neváhejte svět Zatracenců navštívit také. Zrovna se uvolnilo jedno místo, jen co barman odklidí tu mrtvolu...
Anotace:
Matthew si chtěl pouze užívat štěstí, které mu spadlo do náruče. Než přišel Harper. Jizva nedokázal zapomenout na ženu, která ho zmrzačila a rozhodla se pracovat pro Harpera. Fialooký zabiják Morado za sebou nechával mrtvé. Klidně i pro Harpera. A Harper si myslel, že mu projde všechno. Všichni se sešli na cestě do zatracení.
Vydavatelství: Čti mi!
Interpret: Jiří Pobuda
Rok vydání: 2020
Žánr: dobrodružný, western
Délka: 10h 37m
Formát: mp3
Komentáře
Okomentovat