Recenze: VRAŽEDKYNĚ (Pavel Kohout)

 Záhadná trojí vražda v Soběslavi




Za recenzní výtisk děkuji autorovi Pavlu Kohoutovi

Chci zakoupit titul Vražedkyně



Před pár měsíci jsme na projektu představili recenzi detektivky spisovatele Pavla Kohouta Les Bor, která se odehrávala v kulisách legendárního českobudějovického tajemného porostu. Autorovi vyšel nový počin, nazvaný Vražedkyně, a už z názvu je jasné, že se o žádný slaďáček jednat nebude a opět na nás čeká pořádná nálož zločinu. A než se do recenze začtete, připomeňme, že Pavel Kohout také vydává knihy ve svém vydavatelství KKknihy.cz a že si jeho názory můžete přečíst i v rozhovoru, který projektu poskytl.

Na počátku je vražda. Trojí vražda. V rodinném domku v Soběslavi jsou nalezeni tři mrtví. Muž a žena, bývalí manželé, a kojenec, jejich vnuk. Vyšetřování se ujímá ostřílený policista podplukovník Petr Machala, k němuž je přidělen nováček Martin Tůma. Ten se s drsným prostředím teprve seznamuje a věc mu komplikuje příliš starostlivá maminka. Jak už to bývá, vyšetřování nevede přímou cestou k vrahovi, dočkáme se spousty překvapení měnících směr vyšetřování i případné pachatele. Ve hře je totiž ještě dcera a matka mrtvých. Je pachatelkou, nebo se řadí mezi oběti?

Do příběhu vpadnete rovnýma nohama. Autor své čtenáře nešetří a servíruje poctivý mord plný ostrých nožů a lepkavé krve. Zahraje i na citlivou strunu, protože vražda malého dítěte, byť není provedena drastickým způsobem jako u jeho prarodičů, zamává i s docela otrlým jedincem.

Tak jako v předchozí detektivce Les Bor, nechybí ani v tomto počinu akce a napětí, stejně jako proplétání osobních i profesních životů Machaly a Tůmy. Pobaví hlavně scény s paní Tůmovou, která jako by z oka vypadla maminkám kvočnám, na které byla kdysi specialistkou Antonie Nedošínská. A také ve Vražedkyni zní rocková hudba, tentokrát opravdu jen jako kulisa v ději, bez úryvků z textu písní, takže to působí docela přirozeně.

Příběh se nese v duchu klasické detektivky, ale nenechte se ukolébat, autor opět neváhá a pohrává si s vaší představivostí. Kličkuje, záměrně mate zdánlivě nesouvisejícími odbočkami v ději. Kromě hlavní linie totiž ještě sledujeme tajemného muže hledajícího sexuální povyražení na pochybných seznamkách nebo ženu na útěku. 

Muž v černém tričku kliknul na tlačítko odpovědět a na stránce se rázem objevilo upozornění, že k odesílání zpráv potřebuje placený účet. Muž se zvedl z křesla a došel do předsíně, kde vyndal z kalhot peněženku a vrátil se zpět k počítači. (str. 39)

S Vražedkyní nabral autor obrovské tempo, je mnohem akčnější, zápletka graduje jako ve filmové kriminálce, i Kojak by mohl závidět. Jedna ze závěrečných scén je napsaná docela fikaně, vůbec netušíte, na čem jste.

Celkový dobrý dojem z Vražedkyně, která připomíná klasické české kriminální příběhy z edice Magnet a zapadá tak dokonale do koncepce „zelených“ detektivek nakladatelství Moba, kazí odbytá práce korektora. Ten by měl vychytat chyby, jichž se dopouští téměř každý spisovatel, kterému při psaní a přemýšlení nad logičností děje může občas nějaký ten gramatický či pravopisný úlet proklouznout. A právě tato nedbalost ze strany nakladatelství vrhá na knížku i na Mobu samotnou špatné světlo, a to zcela zbytečně

Přes tento nemilý jev, za který autor nemůže, vím, že se na další počiny Pavla Kohouta budu těšit. Jedná se sice o detektivky s tematikou vražd a násilí, ale jeho projev působí civilně a je z něj znát, že ho psaní tohoto žánru opravdu baví.


V rodinném domku v Soběslavi nalezne policie tři mrtvá těla. Jedná se o bývalé partnery a jejich půlročního vnuka. Jediný, kdo z rodiny zbývá naživu, je jejich dcera, která je nyní pravděpodobně v nebezpečí. Případ vyšetřuje zkušený podplukovník Petr Machala a policejní nováček Martin Tůma. Vyšetřování zavádí policisty do slepé uličky a do hry promlouvá také varianta, že dcera budoucí obětí není a motiv vražd byl úplně jiný, než se zdál…

Nakladatelství: MOBA (Moravská Bastei)
Rok vydání: 2020
Žánr: detektivní
Počet stran: 272
Vazba: pevná
 

Komentáře