Recenze: OSUDY VNUČKY CÍSAŘOVNY SISI – REBELKA ERZSI (Dagmar Beňaková)

 Milující i mstivá

Silná, krásná a rozkošná. Taková byla Erzsi v den svého narození. A taková byla i jako mladá dívka a jako žena na vrcholu svých fyzických sil. Její rodiče ale jen těžko skrývali své zklamání. Bez jakýchkoli pochybností počítali po celou dobu Štěpánčina těhotenství s tím, že na svět přijde mužský potomek a následník. Hned jak korunnímu princi oznámili, že se stal otcem krásné holčičky, přispěchal za svou ženou a políbil ji na čelo. Miminko v povijanu držela v náručí babička, belgická královna. Nejprve je ukázala své dceři a pak svému zeti. Prosila nebesa o požehnání. Štěpánka usedavě plakala a Rudolf ji chlácholil, že to přece nevadí, že děvčátko je mnohem roztomilejší. O mnoho let později ale korunní princezna vzpomínala ve svých pamětech, že pro ni bylo zděšení korunního prince bolestivé, neboť s jistotou čekal dědice trůnu… (str. 34)

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelskému domu Grada.

Chci zakoupit tento titul!

Alžběta Marie Rakouská, potomek korunního prince Rudolfa Habsburského a belgické princezny Štěpánky, vyrůstala jako jedináček. Blízká rodina ji oslovovala Erzsi a věnovala výchově náležitou péči. Proč se jí ve finále přezdívalo „rudá arcivévodkyně“? Našla osudovou lásku, po níž tak silně toužila? Jaké byly další kroky po pádu monarchie? Pojďme se společně vydat na cestu za poznáním osobité vnučky císaře Františka Josefa I. a Alžběty Bavorské zvané Sisi.

Dílo je rozděleno do čtyř velkých skupin; Dětství a dospívání na císařském dvoře, Vzlety a pády manželství s Ottou Windisch-Graetzem, Egon Lerch – Osudová láska a Leopold Petznek – muž číslo tři. Samotné bloky obsahují řadu dílčích pojmenovaných kapitol. Samozřejmostí je uvedení rodokmenu pro snadnější orientaci a pramenů s použitou literaturou.

Autorka nám veškeré informace předává pomocí er-formového vypravěče, do něhož se sama stylizuje a tím nám předkládá nabyté znalosti. Sdělující popis je doprovázen vtipným utrousením některé z postav, čímž se jim dává až beletristický rozměr, přestože se nejedná o standardní dialogy, ale přímé citace. Vyprávění nezačíná, jak by se mohlo zdát, narozením Erzsi, ale líčením seznámení rodičů i vývojem jejich vztahu. Hádky, milenky, scény nebo láskyplná a milující rodina?
Zlomený Rudolf chodil v noci potají ke hrobu dívky na židovském hřbitově a dlouhé hodiny zde plakal. Na jejím hrobě pěstoval (proti židovskému zvyku) květiny. Utržené květy si schoval pod polštář. V zoufalství se svěřil Hansi Canonovi a ten požádal císařovnu, aby u císaře zařídila pro syna pomoc. František Josef jej pak na několik týdnů povolal do Vídně, aby se nešťastník alespoň trochu rozptýlil. Sisi  tak podruhé v životě intervenovala v Rudolfův prospěch. Otec ale synovo chování nechápal; podle něho měl princ namísto truchlení u hrobu poslat dívčiným rodičům nějaké finanční odškodnění. (str. 17–18)
Po jazykové stránce se nemusíte obávat hutných a dlouhých odstavců, naopak přehledné členění usnadňuje orientaci v textu i prostor vychutnat si bohatý fotografický doprovod s popiskami. Úroveň předestřených poznatků je spíše uzpůsobena amatérům či nováčkům zajímajícím se o dané téma.


Prostředí nás zavádí na dvůr 19. století, kdy se narodilo první a jediné dítě budoucího následníka trůnu. Nicméně než se zaměříme na samotnou Erzsi, velký prostor dostanou námluvy Štěpánky s Rudolfem i následně se rozrůstající mimomanželské poměry, jež vyústily až v hromadnou sebevraždu, o níž se vedou velké spekulace. Ať již snahou rodiny o ututlání aféry, tak vzhledem k časové prodlevě, se už zřejmě nedozvíme, zda na sebe princ vztáhl ruku sám, nebo mu někdo pomohl.
„Korunní princ byl přibližně stejně vysoký jako já. Nedá se říci, že byl krásný, avšak nebyl mi nesympatický. Výraz jeho malých světlehnědých očí byl inteligentní, ale jeho pohled byl těkavý a tvrdý, nesnesl, aby se mu do očí někdo díval zpříma. Kolem jeho širokých úst, zastíněných jemným knírkem, se objevil zvláštní, těžko čitelný rys.“ Na rozdíl od císaře, nebyla císařovna Alžběta vůbec nadšená, že se manželkou jejího syna má stát příslušnice rodu Koburků. Z belgické královské rodiny totiž pocházela i Charlotta, Alžbětina neoblíbená švagrová. (str. 19)
Tempo, pro neznalé látky, nabízí neustálé podněty, obzvlášť když se Erzsi začne zajímat o opačné pohlaví – a samozřejmě i v okamžiku pádu monarchie. I čtenář znalý poměrů, tudíž nepřekvapený následným vývojem, si bude zajisté užívat bouřlivé momenty v životě umanuté a rozmazlované arcivévodkyně. Jak se stavěla vůči svým konkurentkám? Dokázala přijmout neúspěch?



Publikace předkládá rozličné momenty, abyste si sami poskládali obrázek, jakým člověkem byla Alžběta Marie Rakouská. Dítě odmala zvyklé na splnění každého přání s podobným schématem počítalo i v pozdějším věku. První velký vykřičník nastává v období, kdy se rozhodla, koho pojme za chotě. Co na tom, že vybraný mladík byl zamilován a přislíben jiné dívce. Erzsi se chtěla vdávat z lásky a vůbec jí nedocházelo, že by city měly být oboustranné. Na svou dobu skandálních rozhodnutí bylo více, a přestože u řady okolností můžeme nalézt pochopení, jinde zůstává jen rozum stát. Holt modrá krev…

Kniha neobsahuje gramatické, pravopisné ani stylistické chyby, v ojedinělých případech pouze vypadlé písmeno. Spíše bych upřela větší pozornost na rozložení tématu, poněvadž k samotné aktérce, podle níž je titul pojmenovaný, se ve větší míře dostaneme až kolem sté strany. 

Osudy vnučky císařovny Sisi: Rebelka Erzsi potěší všechny, kdo se zajímají o aristokratické rodiny s velkou historií. V rychlém sledu představí rodiče hlavní hrdinky, stručnou rekapitulací se dostaneme od narození po smrt. V čem byla po otci a jaké vlastnosti zdědila od babičky Sisi? Jakým způsobem ji ovlivnilo mateřství? Byla přísnou a konzervativní matkou, nebo upřednostňovala volnomyšlenkářství? Dokázala silně milovat. Dokázala i silně nenávidět? Pokud jste nikdy o Alžbětě Marii Rakouské neslyšeli, nyní máte skvělou příležitost udělat si hrubou představu.
Podle paměti Erzsiny snachy Ghislaine, manželky nejstaršího syna Franciho, šla oddanost „rudé arcivévodkyně“ dělnickému hnutí dokonce tak daleko, že nejmladšího syna Rudolfa, ačkoli se výborně učil, z gymnázia převedla na technickou školu a dala ho vyučit automechanikem, zámečníkem a soustružníkem, aby alespoň jedno z jejích dětí patřilo k dělnické třídě. (str. 229)
Dagmar Beňaková vystudovala Právnickou fakultu i Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Od dětství se zajímá o život rakouské císařovny Sisi, o níž vydala mnoho publikací. Na projektu jsme vás seznámili se Záliby císařovny Sisi


Erzsi bych neotitulovala jako rebelku, spíš jako rozmazlence. Při četbě budete mít problém nečinit rychlé soudy, jež se budou nabízet. Dovedu si představit větší rozpracování a omezení informací o rodičích, o nichž primárně počin není. Nicméně se domnívám, že pro první seznámení je vše podstatné řečeno. Doporučuji.

Závěrečné hodnocení: 78 %


Alžběta Marie, zvaná Erzsi, byla krásná a extravagantní po babičce Sisi a vášnivá po otci, korunním princi Rudolfovi. Prožila neobyčejně dramatický životní příběh. Vždy dělala věci po svém: Aby si mohla vzít svého prvního muže, Ottu Windisch-Graetze, vzdala se možnosti následnictví habsburského trůnu. Když jejich svazek ztroskotal na milostných aférách obou manželů, plnil následný rozvod stránky tisku. Její poměr s velitelem ponorky Egonem Lerchem však skončil tragicky – láska k císařově vnučce se mu stala osudnou. Po pádu monarchie vstoupila Erzsi pod vlivem svého nového druha Petzneka do sociální demokracie, a vysloužila si tak přezdívku „rudá arcivévodkyně“.

Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2026
Žánr: literatura faktu
Počet stran: 288
Vazba: brožovaná

Komentáře