Nebála se být jiná – jiná než všechny ostatní
„Byl tak drobný, ale způsobil mi největší kříž,“ napsala Sisi. Tento plnokrevný oslík se prý choval způsobně, ale nebylo mu radno věřit. Nakonec jej ale nazývá „svým miláčkem“ a „pokladem“ a přiznává mu v „kabinetu kůží“ čestné místo. Někteří autoři se domnívají, že se Alžběta v této básni přiznává k milenci, ale není tomu tak. S výjimkou Františka Josefa byly všechny její ostatní vztahy pouze platonické. Touto básní opět provokuje. (str. 136)
Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Chci zakoupit tento titul!
Alžběta Amálie Evženie Bavorská, známá pod přezdívkou Sisi, byla 10. 9. 1898 na břehu ženevského jezera zavražděna pilníkem, z rukou italského anarchisty Luigiho Lucheniho. My se však nebudeme věnovat okolnostem úmrtí, ale oblastem, jež za svého života měla nejraději.
Rakouská císařovna, chorvatská, česká a korunovaná uherská královna byla mezi lidem velice oblíbenou personou. František Josef I. se měl oženit s její starší sestrou Helenou, avšak propadl kouzlu patnáctileté Sisi. Po přestěhování se na císařský dvůr do vídeňského Hofburgu jí sice začaly povinnosti, ale také prakticky neomezená pokladna a možnost naplno se věnovat svým zálibám. Jaká byla ve skutečnosti osoba, která se musela vyrovnat se sebevraždou syna, korunního prince Rudolfa?
Až do smrti korunního prince Rudolfa si Alžběta často přála k narozeninám nebo svátku šperky. Když se jí jednou císař ptal, co by chtěla k svátku, dala mu na výběr: buď kompletně vybavené sanatorium pro duševně choré, nebo mládě tygra královského, anebo medailon. Jak Sisi očekávala, František Josef zvolil jako dárek pro svou ženu medailon. (str. 96)
Kniha je rozdělena do šesti velkých bloků s menšími podkapitolami. Seznámíme se s její vášní pro sport, krásu, zvířata, filozofii, krásné umění, ale i oblíbená navštěvovaná místa. Přestože musela dodržovat řadu nařízení, v každém ohledu byla svá. Vše, co dělala, bylo vyhnané do extrému. Riskovala při jízdě na koni, trápila se drastickými dietami, chovala mnoho psů, potají psala poezii. Sběratelka, obdivovatelka Heinricha Heina i turistka za jakéhokoliv počasí. Dokonce si nechala zhotovit tetování.
Zatímco každodenní rituál česání zabral dvě hodiny, procedura mytí vlasů, konaná jednou za čtrnáct dní (někdy jednou za měsíc nebo za tři týdny), trvala celé dopoledne a někdy téměř celý den (obvykle připadla na pátek). Sisi na sobě mívala speciálně vyrobený vodotěsný plášť sahající až na zem. K mytí Alžbětiny kštice kadeřnice používala zvláštní směs umíchanou ze třiceti syrových žloutků a koňaku (nebo francovky). Tento „šampon“ se štětcem nanášel na pramínky vlasů a nechal se asi hodinu působit. Poté byly vlasy opláchnuty teplou vodou a vývarem ze slupek vlašských ořechů; tím zároveň docházelo k jejich barvení. (str. 55)
Text je veden nezainteresovaným vypravěčem, jenž podává svědectví nezaujatě, opatřené o podrobné prameny a citace z odborné literatury. Navzdory tomu, že si uchovává naučný tón, informace dávkuje čtivým způsobem, takže se nebudete nudit a zároveň budete mít prostor poznatky si zapamatovat. Jako perličky jsou vsunuté úryvky z korespondence či citace přímých řečí.
Zdroj: web nakladatelství
Prostředí je zaměřeno dle popisované oblasti. Převážnou část strávíme ve Vídni, sporadicky zavítáme do preferovaných hor, lázeňských středisek či k moři. Měla Sisi raději klidné lokality či velkoměsta? A jak vypadalo přepadení nákupní horečkou?
Po celý život trávila Sisi velkou část dne péčí o své tělo. S přibývajícím věkem touha po dokonalosti ještě rostla. Báječně vypadat musela nejen pro svůj dobrý pocit, ale i kvůli reprezentačním akcím, které ovšem z hloubi duše nesnášela. Při plnění společenských povinností si připadala jako „kůň v postroji“, „Im Geschirr“, jak sama říkala, stažena do korzetu až k mdlobám, sužována vahou honosných rób a těžkých drahocenných šperků. (str. 47)
Tempo si konstantně drží vysokou laťku, text doprovází obrazové materiály, kterých je opravdu spoustu a perfektně dokreslují atmosféru dvora. Podobizny, skici z dětství, psi, děti či přátelé. Jednotlivé předěly jsou oddělené fialkami. Co mi trochu chybělo, byl rodokmen. Navzdory tomu, že vše bylo vysvětleno tak, abyste se neztráceli, pro lepší přehled by bylo jeho zakomponování vhodné.
Kromě ústředního pohledu zaměřeného na císařovnu poznáme i mnoho členů blízké a širší rodiny. I když měla společenský život pod ostřížím zrakem, našla si několik přátel, označovaných za spřízněné duše. I těm dává autorka možnost promluvit a vytvořit komplexní obrázek o zvycích a povaze Sisi. Charaktery jsou vykresleny bez příkras; nezůstanou nám utajeny ani temné stránky. Rod Wittelsbachů se potýkal s psychickými problémy, byla z nich vyjmuta Alžběta, nebo také musela bojovat se svou myslí?
Dagmar Beňaková veškeré poznatky zakládá na doložených faktech, případně upozorní, že se může jednat o fabulaci. Vyvrací řadu mýtů a domněnek, jež se ustálily za pravdu. Občas by stálo za to proškrtat některá osobní zájmena, byl jich zbytečný nadbytek. Při kontinuální četbě můžete mít pocit, že se informace opakují. Právě kvůli členění do zájmových skupin se k již zmíněným koníčkům vracíte, byť už jste je zaznamenali mnohokrát předtím. Nicméně opakování matka moudrosti. Např. já nikdy nezapomenu vášeň pro jezdectví, zálibu ve fialkách nebo extrémně útlý pas.
Zdroj: web nakladatelství
Publikace je úzce zaměřená, takže pokud tuto historickou postavu znáte, znalosti si rozšíříte. Neočekávejte však širší ponoření do tématu. Titul potěší milovníky a obdivovatele šlechty obecně. Krásné účesy, honosné róby a drahé šperky zhotovené mistry klenotníky. V případě, že literaturu faktu čtete sporadicky, věřím, že Záliby císařovny Sisi mají potenciál vás zaujmout.
Dagmar Beňaková vystudovala Právnickou fakultu i Fakultu sociálních věd v oboru německá a rakouská studia. V současnosti pracuje na MZV ČR. Císařovnou se dlouhodobě zabývá, sbírá prameny nejen v českém a německém jazyce, ale i dalších. Na kontě má tituly Toulky po stopách císařovny Sisi, Za sluncem po stopách císařovny Sisi a Dopisy od Sisi: Dosud nezveřejněná korespondence císařovny.
Přestože mé dosavadní znalosti o Sisi byly letmé, čtení jsem si náramně užila. Inspirativní žena, jež byla na jednu stranu svázaná konvencemi, na druhou se z nich často a ráda dostávala. Byť by se mohlo zdát, že jí šlo hlavně o hezký zevnějšek, zajímala se také o četbu a poezii, což mi bylo sympatické. Po obsahové i grafické stránce velmi vyvážená publikace. Mohu doporučit.
Závěrečné hodnocení: 85 %
Rakouská císařovna Alžběta byla ženou mnoha tváří a talentů. Dodnes fascinuje svým citem pro módu a budováním kultu krásy, ale také provozováním zálib, jež byly pro ženy té doby neobvyklé, ať už šlo o sport (především jízdu na koni, plavání, šerm či pěší turistiku), cestování nebo učení se netradičním cizím jazykům.
Odbornice na Sisi Dagmar Beňaková vám tentokrát představí nejrůznější koníčky císařovny – jak ty notoricky známé, tak i ty, o kterých se moc nemluví: malování, psaní básní, sběratelství, nákupní mánii a mnohé další.
Dozvíte se vše o Alžbětiných nejmilovanějších společnících – koních a psech – a zavítáte též na spiritistické seance, jichž se císařovna často účastnila.
Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2024
Žánr: literatura faktu
Počet stran: 208
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat