Recenze: LÁSKA S VŮNÍ CAPPUCCINA (Renáta Navrátilová)

Láska kvete v každém věku

Kuba poděkuje a unaveně si promne oči. A já si v tu chvíli uvědomím, jak moc nebezpečně rychlá dnešní doba je. Lidé tak moc spěchají, že si nenajdou chvilku, aby strávili čas se svým nemocným dítětem. Možná by si ji i našli, ale nemůžou si to dovolit. Pracovní tempo v dnešním světě je neúprosné, neumožní lidem zastavit, nebo alespoň zvolnit a vydechnout. (str. 224)

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Chci zakoupit tento titul!

Lenka, žena po padesátce, se po nepříjemném rozvodu snaží opět postavit na vlastní nohy. Vedle náročné práce zdravotní sestry pečuje o stárnoucí maminku se zdravotními problémy. Cítí se vyhořelá a opuštěná, ale postupně zjišťuje, že i přes všechny osobní překážky není nikdy pozdě otevřít své srdce novým příležitostem. Vyrovnává se i se sobeckou sestrou a s moderní snachou. Na jejím osudu je ukázáno, že štěstí nepatří pouze mladým lidem a že znovuzrození může přijít v době, kdy ho vůbec nečeká.

Největší předností celého vyprávění je uvěřitelnost. Ústřední hrdinka nepůsobí coby zidealizovaná romantička s dokonalým zevnějškem a bezproblémovým rodinným zázemím, ale je naopak obyčejnou ženou s každodenními starostmi, nejistotami i radostmi. Kniha mapuje mnoho témat z různých společenských oblastí. Významným námětem se stává úskalí péče o blízkého s Alzheimerovou chorobou. Na případu Lenčiny maminky je velmi názorně zobrazeno, jak je psychicky vyčerpávající nonstop na nemocného dohlížet. Okrajově přibližuje také respektující výchovu, jež bývá někdy trnem v oku pro starší generaci. Kromě toho se setkáváme s motivem druhé šance a partnerských a rodinných vztahů. 

Vyjdu do vlahého podvečera. Dnes se počasí opravdu snažilo. Skoro mě mrzelo, že musím přes den tvrdnout v práci. Ráda bych si vyrazila někam na výlet. V okolí Olomouce je spousta nádherných míst. Když udělám pár kroků, zarazím se. (str. 114)

Jazyk je jednoduchý, přirozený a čtivý, kapitoly krátké. Spisovatelka využívá spisovné češtiny, s jejíž pomocí s lehkostí tvoří dialogy, a daří se jí nenásilně propojit humorné okamžiky s citlivějšími pasážemi. Díky tomu se čte opravdu rychle. Pečlivá redakce bez pravopisných nedostatků pak nechává plně vyniknout autentickou atmosféru.

Lenka je hodně obětavá a pracovitá. Středobodem jsou pro ni dvě děti, syn a dcera, a v neposlední řadě také vnuk Beník. Na něj si najde čas vždycky, i když je unavená po noční. Kromě vysilujícího zaměstnání se stará rovněž o svou mámu, kterou odmítá poslat do specializovaného zařízení, což poukazuje na její laskavost, trpělivost a smysl pro povinnost. Přestože zažila zklamání, nevzdává se. Je citlivá, empatická, skromná, ale zároveň dovede najít vnitřní sílu. Během příběhu se stává sebevědomější a odvážnější, učí se více myslet i na sebe a uvědomuje si, že si zaslouží být šťastná.

Zhruba v polovině vstupuje do hry sympatický vdovec Honza, dobrodruh se zápalem pro divadlo. Je trpělivý, pozorný a umí naslouchat. Lenku podporuje a představuje pro ni naději na lásku. Chemie u nich funguje a čtenář je schopen to souznění zaznamenat.

Mezi sekundární postavy patří kamarádky Alena a Helena. Schází prostor, jenž by jim byl věnován, ale z náznaků je lze základně charakterizovat. Helena pod tíhou uspěchané doby zkouší speed dating v naději, že i ona pozná toho pravého, zatímco Alena čelí vážným komplikacím s dcerou. Jejich přátelství je postavené na silných základech. I když nemají vždy volnou chvíli na setkání u kafe, vědí, že se na sebe mohou kdykoliv spolehnout.

Publikace má i několik slabších stránek, které je nutné zmínit. Děj nepřináší žádné výrazně překvapivé zvraty a zkušenější publikum okolnosti snadno odhalí už v počáteční fázi. Některé vedlejší linie nejsou rozpracovány do větší hloubky a závěr může být chápán až příliš optimisticky.

Titul je vhodný především pro ty, kteří vyhledávají současnou českou literaturu a realistické životní osudy. Osloví zejména dospělé ženy ve věku protagonistky, protože řeší situace, s nimiž se mnoho z nich ztotožní. Zaujme však v podstatě každého, kdo si rád přečte o nových začátcích, mezilidských vztazích a hledání sebe sama. Pokud očekáváte napětí, akci nebo výrazné zápletky, budete nejspíš zklamaní pozvolným tempem.

Renáta Navrátilová se narodila v roce 1988 v Prostějově a je úspěšnou autorkou románů pro ženy. Vydala třeba Lásku v oslabení, Influencera nebo Cestu za láskou. Má dvě děti a před mateřskou pracovala jako manažerka registrace farmaceutických přípravků. Mezi její zájmy patří sport, divadlo a hudba.

Jednalo se o první počin, který jsem od literátky měla možnost přečíst, a byla jsem opravdu nadšená. Stránky samy ubíhaly a vlastně mi vůbec nevadilo, že Lenka je o dobrých dvacet let starší než já. Některé myšlenky jsem zcela chápala a byla mi sympatická.

Závěrečné hodnocení: 89 %

Lence je přes padesát a má jeden zásadní problém: svého manžela už nemůže ani cítit. Rozvod je tedy logickým koncem – nebo možná začátkem. Jenže zatímco si představovala klidný život, realita jí připraví úplně jinou sérii lekcí: stárnoucí matku potřebující péči, bolestivé běhání, pohledného bývalého spolužáka Radka, příliš moderní snachu… a Honzu, který jí obrátí svět naruby. Ukáže se, že nový život nezačíná tehdy, když člověk podepíše rozvodové papíry, ale až když se přestane bát. Lenka zjišťuje, že život po padesátce není poslední kapitolou, ale spíš jen novou startovní čárou. A někdy stojí za to rozběhnout se, i když nohy protestují.

Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2026
Žánr: společenský román
Počet stran: 288
Vazba: měkká/brožovaná




Komentáře