Temná výprava za krví mrtvého boha
Nebe nad Kart-Charlanem zaléval soumračný zarudlý svit. Bylo přitom teprve poledne. Aghanovo oko shlížející z dálav se zdálo maličké. Redd si ho zkusmo s nataženou paží umístil mezi dva prsty. Do mezery mezi nimi by se vešla stěží bronzová mince. Fascinující. (str. 15)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Mystery Press.
Chci zakoupit tento titul!
Mezi doutnajícími ruinami padlého impéria tiše, avšak vytrvale sílí šepot dávných mýtů. Kdesi ve vzdálené zemi za bezmezným Okeónem se k nebesům tyčí bájná Bronzová věž. V chladných útrobách ukrývá Krůpěj – poslední kapku krve mrtvého stvořitele Aghana, jež slibuje neomezenou moc a pro mnohé představuje naprostou spásu.
Do nemilosrdného víru událostí je vtažen Redd, cynický zlodějíček vybavený pouze omšelým mečem, potrhaným pláštěm a bolavými vzpomínkami. Pro získání magické Krůpěje hodlá obětovat cokoliv, neváhá prodat ani vlastní duši. V patách mu však kráčí stíny temné minulosti a zákeřné frakce lačnící po nadvládě nad rozvráceným Světem.
Tuzemská literární scéna se rozrostla o další epický román. Bronzová věž od Petra Jaroňka sebevědomě balancuje na hraně drsné grimdark fantasy a temného dobrodružství. Patřičně potemnělou obálku vytvořil ilustrátor Filip Štorch, vnitřní mapu si vzala na starost Lenka Novosadová.
Základní zápletka staví na klasickém pátrání po mocném artefaktu a drží se bezpečných tradičních mantinelů. Autor ovšem osvědčený motiv skvěle oživuje aktéry s mimořádně pochybnou morálkou. Vypravěč v er-formě si navíc udržuje nezaujatý odstup a dává tak vyniknout všudypřítomné mravní prázdnotě.
„Do prdele! On jí skočil do držky!“ zvolal jeden z vojáků na palubě fregaty Darghamott.Otevřel ústa údivem a ve stejnou chvíli mu hlavu utrhlo letící chapadlo. Z díry v krku vyšplíchlo trochu krve a bezvládné tělo se zhroutilo na palubu mezi spoustu podobného svinstva. (str. 164)
Čtivost i poutavost plynou především z vrstvení dvou časových rovin. Knihu člení dynamické kapitoly, plynule střídající drsnou přítomnost s hořkými vzpomínkami, což dodává psychologickou hloubku. Sledovat Redda uprostřed nehostinného ostrova Alispher navíc představuje stejně strhující zážitek jako číst mrazivé střípky z vyrůstání u temného hvozdu Derry-Kanihy.
Některé zvraty nicméně přicházejí zbytečně rychle, bezesporu by snesly klidnější tempo. Zejména finální pasáže působí lehce uspěchaným dojmem, což mírně oslabuje pečlivě budované napětí. Osvěžujícím a originálním prvkem zůstává naprostá absence prvoplánových klaďasů. Aktéři kráčí bez výčitek za vlastním prospěchem, mnohdy chybí lítost i soucit.
Zničený a krví nasáklý Svět fascinuje hlubokými kontrasty. Špinavé přístavy páchnou po rhomu – třaskavé pálence z kozích exkrementů a medu. Coby protipól funguje starobylá říšská sláva reprezentovaná zarostlými vilami a dávno zapomenutými ruinami. Při bedlivém zkoumání dějin lze ocenit smysl pro detail, od myridiánských fregat osazených theolitovými děly až po ubývající světlo Aghanova oka putujícího po obloze. Bronzová věž oplývá hutnou, špinavou aurou, nepostrádá ani melancholickou poetiku zmaru. Lásku ke spletitým mytologiím lze vycítit z prastarých mýtů a folkloru padlých stvořitelů.
 |
| (Zdroj: archiv recenzentky) |
Redd rozhodně nepředstavuje typického rytíře bez bázně a hany. Živí se jako zlodějíček a neustále riskuje krk kvůli spalující posedlosti bájnou Krůpějí. Pod slupkou sarkasmu a špíny se ovšem skrývají uvěřitelné lidské slabosti. Záhadný kamarád z dětství Mery tvoří naprostý kontrast. Hluboko v nitru dusí chladný hněv zrozený z dávných křivd. Oba spojuje jediný cíl: uniknout bídě a přežít za každou cenu.
Exotický nádech dodávají nelidské rasy. Prim hrají obávaní Irionci, drsní piráti s žábrami a hadími dredy. Neméně poutavou figurou zůstává tajuplný Maršál. Velitel mocné flotily neustále bojuje proti vnějším nepřátelům, vnitřním stínům i pletichám odporného sluhy Kluma. Zástup vedlejších charakterů skvěle rozšiřuje také obrovitý Worrsol. Vykreslení všech zúčastněných působí barvitě a uvěřitelně.
Styl psaní se obejde bez zbytečných kudrlinek a romantizování, syrovost padlého Světa umně podtrhuje hrubý, hovorový a explicitní slovník. Vulgární mluva pirátů má však jasné opodstatnění – výborně totiž kontrastuje s květnatými projevy vzdělanců a střípky dávných mýtů. Tíživou atmosféru úspěšně rozbíjí cynismus a černý humor, což skvěle ladí se zařazením grimdark.
Navzdory uspěchanějšímu závěru přináší Bronzová věž skvělý zážitek. Otevřený konec navíc nenechává nikoho na pochybách, že se jedná o možný úvod do delší série. Titul sice nepřepisuje pravidla fantastiky, své přednosti však nachází v promyšlené mytologii, osobitém světě a bezskrupulózních protagonistech. Ponuré dobrodružství ocení především fanoušci drsné fantasy, nadchne i příznivce nejednoznačných postav, epických plaveb a hutné temnoty.
„Tenhle barák tu musí být neskutečně dlouho,“ konstatoval Redd. Už viděl bronzový meč starý prý pět set let a vypadal mnohem a mnohem lépe.„Je to daleko starší než kovové artefakty, které jsme nacházeli se sběrači. Tohle město, nebo alespoň jeho nejstarší části, musely vzniknout před celými eóny.“Zamya mezitím prozkoumávala ruiny opodál. Pak náhle vykřikla:„A co je, do prdele, tohle?!“ (str. 384)
Petr Jaroněk (*1988) pochází ze Zlína. Ačkoliv se původně vyučil kuchařem, profesně se nakonec vydal cestou copywritingu a psaní. Literární tvorbě se věnuje od roku 2019, kdy debutoval slovanskou fantasy Ospalá slovanská díra. Následovaly romány Běsi z temného hvozdu a Theomachia zasazená do prostředí mykénského Řecka. Tematiku starověkého Řecka dále rozpracoval v populárně-naučné knize Dobytí Tróje: Život, válka a smrt v Mykénském Řecku. Vedle psaní se věnuje silovému tréninku, kalistenice a cestování.
Subjektivní názor: Nejvíce chválím mrazivé pasáže z dětství a objevování neokoukaných nelidských ras. Zklamání naopak přinesl příliš uspěchaný konec a pár zbytečně laciných narážek, text by se bez podobných vtípků hravě obešel. Ve výsledku ovšem převládá nadšení ze skvěle budované "špinavé" atmosféry a nezbývá než netrpělivě vyhlížet možné (?) pokračování.
Závěrečné hodnocení: 83 %
Mezi doutnajícími ruinami padlého impéria sílí šepot dávných mýtů o Krůpěji, poslední kapce krve padlého stvořitele, která slibuje neomezenou moc i poslední naději a která je ukryta v bronzové věži ve vzdálené zemi za bezmezným Okeónem.
Redd, prospěchářský tulák a zlodějíček, má pouze plášť, omšelý meč a spoustu vzpomínek na časy, které dávno minuly. V srdci si nese posedlost Krůpějí, kvůli které se hodlá vypravit za okraj Světa. Je ochoten obětovat cokoliv, aby ji získal… včetně vlastní duše.
Není však jediný, kdo po zázračné krvi touží. V patách je mu jako stín tajuplný Maršál velící flotile zaokeónských fregat. A tyhle dva pojí mnohem víc než stejný cíl…
Ve Světě sílí frakce toužící využít Krůpěj k nastolení nové vlády. Rozmáhají se staré hereze a ze stínů vylézají osudem prokletí Zářní… Jisté je jen jedno. Blíží se bouře apokalyptických rozměrů – a Redd zatím netuší, že bude stát přímo v jejím oku.
Nakladatelství: Mystery Press
Rok vydání: 2026
Žánr: grimdark fantasy
Počet stran: 472
Vazba: vázaná
Komentáře
Okomentovat