Recenze: OPERACE PETRAGUN (František Kotleta)

 Fekální dobrodružství kapitána Moravce

„Je mi jedno, co dává a nedává smysl, ale, kámo, tady je vepřovka, okurky, rohlík, hořčice a vodka. Není lepší kombinace toho, co nám Země dala a enlilové vzali. Dneska se nadlábneme a zítra třeba ve jménu vesmírného řádu chcípneme, ale teď myslím jenom na tu vepřovku,“ usmál jsem se a strhl víčko legendární české konzervy. Dlužno říct, že jsem ji nakonec vylízal do posledního kousku. (str. 222)

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Epocha.

Chci zakoupit tento titul!


Kapitán Moravec navázal kontakt s Juanem Batistou, ale záhy vyplují na povrch vzájemně odlišná očekávání. Plukovník spolupracuje s dalšími entitami bojujícími proti enlilům a na utajené poloze shromažďují posádku. Lidé mají sice vlastní sbory, ale ty se můžou rychle rozplynout, poněvadž generál Fochér počítal, že s Kapitánem Bouchačem připluje i Černá horda a oni posílí řady. Dezinformační kampaň Kraksny o nepřemožitelné armádě je chiméra, na niž doplatí a své místo si musí zasloužit jiným činem. Pokud neuspějí, nebudou mít individuální hlas a budou rozptýleni do jiných útvarů…

Úkol je následující: infiltrovat se na planetu Ereškigal, kde si enlilové u adadů objednali výstavbu nových flotil, nabourat operační systém a lodě jim vyfouknout pod nosem. Pokazit se může naprosto vše, obzvlášť když se na scéně objeví Rudý vrabčák a Bronas chce finální práce maximálně urychlit. Zůstane při nich štěstí i protentokrát?

Titul je rozdělen do sedmi pojmenovaných kapitol, v nichž sledujeme komplexní týmovou operaci. Ich-formový pohled se vyžívá v krátkých úderných větách plných špičkování a pestré škály humoru, od prvoplánových po rafinované vtípky. Slovní přestřelky kombinují obecnou češtinu i vulgarismy. Jednodušší i přímočařejší stylistika jde bez zbytečných omáček cíleně kupředu. Dílo neobsahuje pravopisné ani gramatické chyby. Zažijeme zesměšňování Ruska, hojnost alkoholu i kouření divaku v rytmu petragunu.
„Ty jsi dělal baleťáka, ty vole. Viděl jsem jednou Labutí jezero v Národním divadle. Dotáhla mě tam jedna inťouška, co se o ní říkalo, že má ráda anál, a já to chtěl vyzkoušet. Usnul jsem a z análu sešlo. Ale něco si pamatuju. A ty umíš balet!“ dal jsem konečně dohromady svou myšlenku. „V Rusku umí balet každý,“ namítl. „Ne, v Rusku umí každý jenom pít vodku a mlátit manželku. Balet ne,“ rozporoval jsem. „Máma balet milovala,“ řekl a rozbrečel se. Stejně hýkavě a hlasitě, jako když jsme se smáli. Evidentně se do něj toho svinstva dostalo mnohem víc než do mě. (str. 208)
Prostředí nabízí omezené lokality planety: hospody, ocelárny, loděnice i doupě pro tanečníky petragunu. A právě na posledním zmíněném místě se František setkává s kumarou. Ano, čtete správně. Kyselinu produkující hlemýžď ukáže, že možná oni zcela naplňují rčení, že tichá voda břehy mele. Nejdůležitější je splnit zadání, hrdost musí jít stranou, a k dokončení klidně využít adadskou kanalizaci. Aneb přes stolici ke hvězdám.

Tempo je příjemně mazlivé a nebojím se tvrdit, že přestože se akce oproti předešlému dílu rozrostla, zůstává prostor pro velké množství situačních replik a pozastavení. Jak jsme zvyklí, jedeme nahoru i dolů, někdo zemře, jiného poznáme, jen Danka opět zůstává jako strážkyně Kraksny připravena zavčasu odletět.
Kromě jizev vypadal jako typický Španěl. Trochu tmavší pleť, černé kudrnaté vlasy, pronikavě hnědé oči a šlachovitá postava kolem sto sedmdesáti centimetrů. „Poslala mě Aga. Dřív to nešlo. V loděnicích je peklo.“ Šeptal. „Můžete mluvit nahlas. Tohle je, podle všeho, bezpečné prostředí. Co se toho, co se děje v loděnicích, týče, něco už jsem slyšel za barem od dělníků.“ „Vidíte. Když posloucháte vy, může nás poslouchat zase někdo jiný,“ pokračoval v šepotu. Došlo mi, že je teď víc špion než já. (str. 148)
Z hlediska charakterů nedochází k výraznému posunu, pouze zjišťujeme, že boje probíhají i v rámci enlilů. Uvnitř jsou rozděleni do jednotlivých frakcí a ne každému je Bronas po chuti. Profesorka je nadále zastrčena v pozadí a mé temné já si říká: „Bude využita, nebo brzy zabita?“ V jejím deníku v závěru nám ilustrátorka Lenka Tarwari Jandová představuje adady, churity, enbiluly a evoluční stádia kumarů. Samozřejmě za bohatých poznámek zbylých členů posádky.

Mrtvá schránka byla příjemnou nostalgií, nynější titul bychom mohli zhodnotit jako zajetou kvalitu využívající podobných schémat. Pobavíte se, ale vlastně vás nic moc výrazně nepřekvapí. Pokud zvolíte četbu hned záhy, lze zmíněné rysy vnímat citlivěji a vzniká tak velká pravděpodobnost, že už předpokládáte opakující se algoritmus úkol – komplikace – vyřešení.


Operace petragun je libou zastávkou na naší cestě s Legií. Z Amandy se vyklube předácký ras používající Vodičkova vítkovická moudra, což v kombinaci s Gerasimovou snahou využít prvky leninovské ideologie k manipulaci ostatních dělníků vyznívá mile komicky. Ano, i do vesmíru se dostane komunismus. Více pronikneme do myšlenkového undergroundu tanečníků, zjistíme, jak nevyzpytatelné jsou účinky syntetického divaku i skutečnou roli Rudého vrabčáka. Jsou všichni kulšešové takoví parchanti? Na pozornost odpočinkový díl, co zpříjemní večer všem fanouškům.
„Za hodinu se tu všichni sejdou, až bude střídání šichet. Byste jim asi měl něco říct. Gerasim říkal něco o Leninovi, ale mně se to nelíbí, protože Vodička říkal, že Lenin měl syfilis a nasráno v kebuli.“ Musel jsem se zasmát. Holt, Vodičkova moudra. „Jo, máš pravdu, vezmu to raději na sebe. Vesmír je strašný místo, ale ne tak strašný, abychom mu vyprávěli o Leninovi,“ přitakal jsem. (str. 260)
František Kotleta se v rámci série podílel na Operace ThümmelRudý vrabčák a Aga. V současnosti s Kristýnou Sněgoňovou vydávají sérii Atomové šelmy.

Ve své podstatě se jedná o standard, jenž jsem si užila, nicméně v konceptu předchozích počinů ho vnímám jako mezivrstvu. Ohromně jsem se pobavila u „budovatelských pasáží“. Budoucnost je po dočtení v mlze. Uvidíme, čím nás dále překvapí Sněgoňová.

Závěrečné hodnocení: 75 %


Přišel čas spojit síly. Na konci vesmíru se nachází mocná civilizace, která vede se Společenstvím dlouhou a tvrdou válku a formující se lidské legie si potřebují získat své místo na slunci a ukázat, že mohou být platné v boji. Plukovník Batista a kapitán Moravec se proto rozhodnou pro riskantní akci v místě, kde to enlilové nejméně čekají. Sázky jsou totiž zatraceně vysoké. Ví to i Rudý vrabčák, jehož tajemství bude na čase rozlousknout. A také umíchat pár opravdu dobrých drinků.


Posádku Kraksny čeká tvrdá práce a opětovné setkání s petragunem, tancem, který je prý starý jako vesmír sám.

Nakladatelství: Epocha
Série: Legie (8. díl)
Rok vydání: 2023
Žánr: space opera    
Počet stran: 320
Vazba: brožovaná

Komentáře