Trýznivý román o problémech dospívání
Vlastně je to všechno jako dřív, akorát máme víc učení a já jsem hubená. Někdy večer ležím v posteli a napadá mě, jestli to takový bude už pořád, jestli se nebudu nikdy s nikým kamarádit a nikdy nebudu mít kluka, a je mi z toho tak zvláštně smutno. Pak se radši podívám na svý nohy a ruce, jak jsou hubený, a taky myslím na různý jídla, co si dám, až nebudu hubnout, ale jenom si to udržovat, abych neztloustla. O kolik bych si mohla zvýšit kalorie, aby bylo jistý, že opravdu neztloustnu. (str. 103)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host.
Chci zakoupit tento titul!
Katku jsme již měli možnost zaznamenat v zatím dvoudílné sérii Klub divných dětí a Divné děti a smutná kočka, kde figurovala v partě stejně starých kamarádů. Pro pochopení veškerých souvislostí není nutné zmiňované epizody číst.
V novém románu je jí a nejniternějším vjemům věnován samostatný prostor. Ve třídě zůstává neoblíbená a všichni se smějí, že je tlustá. Ani u mámy nenajde pochopení a ve všech směrech slýchává negativní poznámky na svou postavu. Chce být normální jako ostatní spolužačky. Samotná puberta je náročná a blíží se přijímačky, zvládne pojmout ještě větší napětí?
Primárním tématem je anorexie, dospívání, sebepřijetí a náročná cesta k vlastní identitě. Jedním z největších kladů je fakt, že celá problematika je zpracována drsně, bez příkras a rovněž opravdu citlivě, upřímně a autenticky. Spisovatelka poruchu příjmu potravy líčí tak, že dokážeme pochopit, jak snadno se dobré úmysly shodit pár kilo mohou zvrhnout v nebezpečný proces převyšující nevyspělou dívku. Nemoralizuje, volí respektující přístup a v žádném případě nemoc nezlehčuje. Úsilí zapadnout do kolektivu a touha být obdivována rezonuje obecně s mladými lidmi hledajícími místo ve světě, kde je tlak na vzhled a dokonalost všudypřítomný. Mezilidské vztahy a křehkost panující mezi nimi jsou opět vykresleny bravurně a dodávají příběhu na realističnosti.
Pečlivá volba jazyka, jímž mluví Katka i její vrstevníci, umožňuje se s nimi lépe ztotožnit. Anglicismy, neologismy, obecná čeština, to vše jsou prvky používané současnou generací. Autorka zmíněné vrstvy zapracovala do textu tak, aby byl stále srozumitelný i pro starší ročníky, ale hlavně aby odpovídal mluvě aktuálně dospívajících. Nelze nezmínit i specifický styl, dlouhá souvětí, tok myšlenek a síla v dialozích – to vše k Petře Soukupové neodmyslitelně patří.
Tempo je jako na houpačce, některé pasáže plynou rychle, jiné se vlečou. Vše záleží na momentálním psychologickém rozpoložení ústřední aktérky.
Takže se snažím nějak vyjíst špenát z toho omastku a nejsem z toho nadšená, protože to nejde, nejradši bych to nejedla vůbec a udělala si nějaký svý jídlo, který jsem si přivezla. Ale máma mi předtím řekla, že tenhleten společnej oběd je pro babičku důležitej a ať to prostě vydržím a sním jedno normální jídlo, to mi snad nic neudělá, ne? (str. 75)
Klíčová protagonistka má výtečné charakterové zpracování, prochází výraznou duševní proměnou. Vedlejší postavy nejsou detailně vykreslené samy o sobě, nicméně tvoří důležitou součást sociálního prostředí. Nejsou úplně bez identity, ale primárně hrají rozhodující roli v tom, jak ovlivňují Katčin vývoj, myšlení a pocity.
Patnáctiletá Katka působí coby citlivá bytost s nízkým sebevědomým a neustálými pochybnostmi o sebe samé. Na okolí vytváří dojem uzavřené dívky nechávající si veškeré myšlenky pro sebe. Nedokáže se plně otevřít ani v nejužším rodinném kruhu. Vystihuje ji také empatie a dychtivost po přátelství. Její slabost spočívá v tom, že si svou hodnotu měří podle názorů druhých, ale právě tím je coby osobnost velmi realistická a blízká určitému okruhu lidí.
Katčina matka je samoživitelka. Své dvě děti miluje nadevše a snesla by jim modré z nebe. Starostlivost se v určitý okamžik převrací ve snahu o naprostou kontrolu. Za každou cenu chce dceři pomoct, dceřin odmítavý postoj v ní roztáčí vír protichůdných emocí. Rodinné "promluvy do duše" často končí křikem, pláčem a absolutní bezmocí na obou stranách.
Jako nedostatek lze uvést zacílení spíše čtenáře ve věku hrdinky. Náročnějšímu publiku se bude zdát mentální boj předvídatelný, zjednodušený či nedostatečný ve vysvětlení některých postojů. Hlavně ke konci schází detailnější rozbor zásadní kroků, jenž vrací aktérku zpátky do života. Pro citlivé povahy mohou určité okamžiky být drsné.
Brečet už nemám sílu. Nemám sílu ani na to odmítnout oběd a sním opravdu velkou porci. Vidím, že máma má radost. Ještě si přidám. (str. 172)
Kniha je relevantní především pro mladší populaci, která je v Katce schopna najít odraz svých vlastních obav a pochybností či nedokonalostí a souběžně jim může sloužit jakožto varování. Zároveň má co nabídnout i dospělým vracejícím se k tématům nabývání zralosti a společenských vazeb z trochu odlišné perspektivy.
Publikaci bohatě doprovází obrázky v tmavých tónech barevně korespondující s obálkou. Ilustrátor Max Baldýnský zdařile vystihl atmosféru a trochu té trýzně a nepohody převedl do grafické podoby.
Petra Soukupová vystudovala scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Podílela se na scénáři několika úspěšných seriálů. Za svůj prozaický debut K moři získala Cenu Jiřího Ortena. V roce 2010 vyšel počin Zmizet, jenž jí zajistil cenu Magnesia Litera. Píše pro děti i pro dospělé. Z tvorby pro děti můžeme zmínit například Bertík a čmuchadlo. Druhá skupina si oblíbila tituly Věci, na které přišel čas nebo Nikdo není sám.
Spisovatelka je stálicí v mé knihovně a náleží jí přední příčka v mém žebříčku oblíbenosti. Právě pro umění vylíčit interakce a vcítit se do druhých ji považuji za jednu z nejlepších literátek současnosti. Nejnovější publikace není výjimkou a kvalitou rozhodně nezaostává za tím, co již dříve napsala.
Závěrečné hodnocení: 89 %
Skoro patnáctiletá Katka tráví většinu času sama a nejradši si čte. A taky ráda jí. Spolužáci ji mají za podivínku. Katka ale ví, že na gymplu bude všechno jinak, a hned po přijímačkách si dá předsevzetí: zhubnout. Zpočátku jde jen o snahu upravit životní styl, postupně se ale ukáže, že cesta k vysněnému „novému já“ není tak jednoduchá, jak si představovala. Touha po změně se Katce začne vymykat z rukou. Na gymplu se opravdu všechno změní — jen trochu jinak, než čekala.
Autentický příběh o dospívání, hledání vlastní identity a cestě k sebepřijetí. Jednu z hlavních rolí v něm sice hraje anorexie, ale tím nejpodstatnějším jsou — jak už je u Petry Soukupové zvykem — mezilidské vztahy.
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2025
Žánr: literatura pro mládež
Ilustrace: Max Baldýnský
Ilustrace: Max Baldýnský
Počet stran: 224
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat