Pavlovský je zpět! A s ním další hromádka mrtvol...
Mladík ji chytl za ruku a zaťal do ní dlouhé nehty. Sylvie vykřikla bolestí. Ještě víc otevřel pusu a něco mu prasklo v čelisti. Začal řvát a vzápětí se rozeřvali další pacienti.Sylvie se k nim přidala. (str. 10)
Za recenzní e-knihu děkuji nakladatelství Epocha.
Chci zakoupit tento titul!
V naší realitě je Praha město, kde se můžete snadno ztratit ve spletitých uličkách, nasát zdejší legendy a dát si pivo takřka na každém rohu. Jenže v Pavlovského verzi je to taky město, kde se můžete probudit vedle démona, projet se výtahem rovnou do pekla anebo se rovnou stát nedobrovolnou součástí posedlého paneláku.
V pátém díle Kladiva na čaroděje čeká Felixe Jonáše a jeho věčně rozhádaný tým hned dvojí hrozba: nemocnice plná pacientů v kómatu, již se začnou s křikem probouzet do něčeho horšího než život, a dům, v němž se umírá až podezřele často a podezřele krutě. K tomu všemu se navíc z hlubin temnoty a magie zvedá něco ještě mnohem děsivějšího: Starci – bytosti, o nichž by bylo lepší vůbec nic nevědět.
Po čtyřech knihách, v nichž se střídali jak autoři, tak nálady, se k černohumorné řadě vrací její duchovní otec Jiří Pavlovský. A poznáte to hned, protože zatímco Ondřej S. Nečas (Kruté stroje) přinesl temnější akci a Dušan Fabian (Sonáta pro Azazela) zase démonickou mytologii, Výtah do pekla je návrat ke kořenům – k údernému tempu, ironii a hororovému nádechu, zkrátka ke všemu, co provázelo první dvě části. Pavlovský drží otěže pevně v ruce a připomíná, proč celá série tak chytla za srdce (a žaludek) čtenářské publikum, jež toužilo po tuzemské urban fantasy s pořádnou dávkou cynismu.
V každém slušném hororu je výtah oblíbeným terénem všech duchů a jiných přízraků. Možná i teď stojí jeden za ní, v koutě, s rozbitou lebkou a dívá se po ní –Otočila se. (str. 31)
Hlavním dějištěm tentokrát zůstává Praha. Nikoli ta z turistických pohlednic, tahle je plná špinavých paneláků, nemocničních chodeb páchnoucích dezinfekcí a šachet, do kterých byste opravdu nechtěli slézt. Pavlovský má dar vzít známá místa a obalit je takovou dávkou temnoty, že najednou působí cize a hrozivě. Atmosféra opět osciluje mezi hororovou klaustrofobií a groteskní absurdností – chvíli vás mrazí, když se lidé v kómatu začnou strachy probouzet, a hned na to se pobaveně uchechtnete, protože Felix pronese hlášku, jež by se hodila spíš do hospody než do prostředí jako vytrženého přímo z pekelných útrob.
Felix Jonáš je pořád ten samý ironický cynik, co by raději byl doma než zachraňoval svět, ale rovněž si v sobě nese démony, o nichž raději nemluví. Klaudie nabývá více prostoru, najednou není jen „mladá ženská posila“, ale někdo, kdo je ochoten riskovat vlastní krk, jen aby dokázal, že na to má. Walter zůstává směsicí odpudivého a fascinujícího podivína, jehož záliby mají k běžnému vkusu hodně daleko… a Vincenc? Vincenc je prostě sám sebou – surový, nepříjemný, v krizích však naprosto neocenitelný. Dohromady tvoří partu, která by se v obyčejném světě rozpadla po pěti minutách, avšak v univerzu nasáklém čáry je paradoxně ona rozhádanost a vzájemná odlišnost tím, co je všechny drží pohromadě.
Pavlovský píše svižně a bez zbytečných řečí. Jeho text je plný dialogů, které srší sarkasmem, až můžete mít pocit, že sledujete spíš hospodskou konverzaci než boj s pradávnými bytostmi. Jenže právě v tom je největší kouzlo – humor sice nesmaže hrůzu, jež se tu děje, ale dovolí vám ji vstřebat. Styl je přístupný, nezdržuje se dlouhými popisy, žene děj vpřed a současně si neodpustí jízlivé komentáře. Občas se přistihnete, že se smějete u scény, z níž by vám vlastně mělo zatrnout – což je v podstatě taková Pavlovského oblíbená disciplína.
Výtah do pekla je jednoduše skvělým návratem k tomu, proč Kladivo na čaroděje funguje. Je o něco hororovější než některé předchozí části, avšak stále neztrácí své tempo a nadhled. Pavlovský ukazuje, že ani páté pokračování nemusí nutně ztratit dech, ale že naopak dokáže přinést nové hrozby i zápletky – a ke všemu si udržet osobitost, jež je milovníkům "Kladiva" tak blízká.
Komu bych sérii doporučila? Všem, kdo mají rádi urban fantasy s pořádnou dávkou černého humoru. Čtenářům, kteří se rádi bojí, znechucují a zároveň smějí, a každému, kdo ocení, že magie může být špinavý nástroj, a ne třpytivý dar.
Jiří Pavlovský se narodil v roce 1968 v Praze a je renomovaným spisovatelem, komiksovým a filmovým publicistou, překladatelem a vydavatelem. Napsal řadu oceňovaných povídek, například Noční návštěva a Dobro vítězí (Cena Karla Čapka) nebo Eskorta (Cena Akademie SFFH), mimo jiné přispěl i do antologie Krev, monstra a cukroví (2023, Epocha). Jeho nejznámějším a nejúspěšnějším dílem je Kladivo na čaroděje, které nejen vymyslel, ale rovněž napsal několik částí a dohlíží na další vývoj.
Subjektivní názor: Autorův rukopis je nezaměnitelný a já ho miluju: je to svižné, úderné, se spoustou hlášek, které mě bavily. Kombinace krve a humoru na mě jako vždy zafungovala, a i když se knížka místy zabývá těžkými tématy, četla se mi s lehkostí.
Závěrečné hodnocení: 88 %
Něco k smrti vyděsilo pacienty pražské nemocnice. Což by nebylo nic neobvyklého, kdyby dotyční nebyli už nějakou dobu v komatu. V podzimních chodbách se skrývá něco prastarého a mocného... Něco, s čím si musí Felix Jonáš promluvit – a nezešílet při tom.
Klaudie zároveň vstupuje do paneláku na Jižním městě, ve kterém pravidelně dochází k brutálním sebevraždám. Netuší, že brzy bude bojovat o holý život. Panelák je posedlý zlem... a nájemníci nejsou o nic lepší.
Prastaří bohové i moderní přízraky – to je moc i na tým Felixe Jonáše.
Série Kladivo na čaroděje vás zavede do našeho světa, jak ho neznáte… a jak ho ani netoužíte poznat. Alespoň ne na vlastní kůži. Světa magie, temných přízraků, oživlých mrtvol, zabijáků, démonů, psychopatů, nekrofilů, upírů – a to mluvíme jen o kladných hrdinech. Ti, proti kterým bojují, jsou ještě mnohem horší…
Nakladatelství: Epocha
Série: Kladivo na čaroděje (5.)
Autor obálky: Lubomír Kupčík
Rok vydání: 2013
Žánr: akční fantasy, detektivní
Počet stran: 152
Formát: PDF, mobi, epub
Komentáře
Okomentovat